Chcete vlastní maličké Curiosity? NASA jej umístila na GitHub. Těžko říci, jestli je lepší než náš tank

Inženýři z NASA společně s marťanským vozítkem Curiosity postavili také zmenšenou verzi pro školáky ROV-E, na kterých demonstrovali základní principy robotiky. ROV-E měl nakonec tak velký úspěch, že jej autoři celý přepracovali a zveřejnili na GitHubu jako open-source.

Podle podrobných plánů a seznamu součástek si nyní může Open Source Rover postavit každý. Má to ale jeden háček. NASA je federální organizace s vysokým rozpočtem, a tak považuje svoje vozítko pro kutily za docela levnou hračku, přestože jej prý postavíte za částku okolo 2 500 amerických dolarů!

To je poměrně vysoká cifra (po přepočtu 55 000 korun) a to i s ohledem na to, že uvnitř se neschovává žádná zázračná řídící jednotka nebo exotický senzor. Celou legraci řídí běžné Raspberry Pi.

Optikou skutečného Curiosity to jsou ale opravdu jen drobné, jeho vývoj totiž americké daňové poplatníky přišel na 2,5 miliard dolarů.

Pokud sledujete náš seriál o programování elektroniky, jistě si vzpomínáte, že už jsme si vlastní vozítko poháněné Raspberry Pi také stavěli. Jenže to bylo na jaře. Robotický tank od té doby dospěl, získal otáčecí hlavu pro kameru a také devítiosou chytrou jednotku IMU Bosch Sensortec BNO055 a další čidla, která podle plánů v robotickém vozítku NASA vůbec nejsou.

Jedna ze starších verzí tanku Bobik z našeho seriálu o programování elektroniky:

Materiálové náklady našeho tanku, který lze ovládat skrze Wi-Fi přímo z prohlížeče a to i herním gamepadem (Gamepad API) jsou přitom oproti roveru od NASA méně než desetinové – hlavně díky laciným čínským komponentům z eBaye aspol.

Náš tank přenáší v reálném čase obraz (MJPEG) z infračervené noční kamery, díky mikrofonu a reproduktoru umožňuje přímou hlasovou komunikaci s lidmi v jeho okolí a díky IMU a optickým i ultrazvukovým dálkoměrům je samozřejmostí také jednoduchý inerciální autopilot a systém vyhýbání se překážkám.

Celý ovládací program je napsaný v Pythonu, real-time komunikace s prohlížečem pak pomocí technologie WebSocket a díky novým motorům s vhodnějším převodem a vyšším výkonem překoná jakoukoliv překážku. V některém z příštích pokračování našeho seriálu se k němu ještě rozhodně vrátíme.

Diskuze (5) Další článek: Řízení letového provozu chystá mobilní aplikaci pro drony. Vyvine ji česko-americké konsorcium

Témata článku: Programování, Roboti, NASA, Python, Arduino, Raspberry Pi, GitHub, Stavebnice, Programování pro děti, C++, Reálný čas, Stará verze, WebSocket, Seriál, Imo, Bobik, Celá legrace, Robotické vozítko, Curiosity, Gamepad API, Základní princip, Tank, Rozpočet, Příští pokračování, Raspberry