Chcete žít hodně dlouho? „Jezte celozrnné obiloviny, luštěniny, zeleninu a ořechy,“ radí vědci

  • Celozrnné obiloviny, luštěniny, zeleninu a ořechy – to předepisují američtí vědci na dlouhý život
  • Těm, kdo se chtějí dožit vysokého věku ve zdraví, zakazují červené maso, cukry a bílé pečivo
  • Za jednu z klíčových ingrediencí dlouhověké diety považují půsty

Naši předkové vystačili s rčením: „Jez do polosyta, pij do polopita a vyjdou ti naplno léta.“  Převtělili ji do rady, podle které máme snídani sníst celou, o oběd se rozdělit s přítelem a večeři dát nepříteli. Moderní věda je ve svých doporučeních co jíst, co nejíst, čeho jíst málo, čeho hodně a kdy nejíst vůbec nic podstatně výmluvnější. 

Za příklad si lze vzít studii Valtera Longa z University of Southern California a Rozalyn Andersonové z University of Wisconsin-Madison, kterou nedávno zveřejnil prestižní vědecký časopis Cell. 

Longo a Andersonová vyšli z dat nashromážděných za století výzkumů, které se zabývaly vlivem výživy na zdraví lidí a délku jejich života. A vzali to důkladně. Neopomněli ani výzkumy provedené na kvasinkách, hlísticích nebo octomilkách. Tyto organismy mají obvykle jepičí život. 

Při studiu délky života jsou tedy vhodné hlavně proto, že experimentátor nečeká na výsledky dlouho. Přitom člověk sdílí s těmito živočichy celou řadu rysů dědičné informace a životních pochodů. Z pokusů na těchto tvorech je jasné, že k prodloužení života vede omezení růstu a změny v metabolismu.

Mnohem přesvědčivější informace se ale podařilo generacím vědců nashromáždit výzkumem mechanismů dlouhověkosti u obratlovců, a zvláště pak u savců. Vědci experimentují na tomto poli nejen s myšmi a potkany, ale také s opicemi a některé studie využily i lidských dobrovolníků.  Longo a Andersonová nevynechali ani nízkokalorické diety, ketogenní dietu, vegetariánský a veganský jídelníček nebo mediteránní stravu.

Zvláštní pozornost věnovali vlivům různých typů půstů. Na jedné straně může jít o půsty časté ale víceméně krátkodobé, na druhé straně stojí delší půsty trvající dva i více dní, které lidí drží víc než dvakrát do měsíce.

Studie se soustředí na vliv těchto diet na základní ukazatele, které signalizují stav organismu z různých hledisek.  Jako příklad těchto markerů zdraví lze uvést inzulín, C-reaktivní protein, inzulínu podobný růstový faktor nebo cholesterol.  

Dlouhověká dieta

Klíčové rysy diety, která člověku prodlouží život, vidí Longo Andersonová ve vysokém přijmu uhlovodanů konzumovaných v co nejpřírodnějším stavu. Bílkovin by mělo být méně, ale dostatečně kvalitních. Autoři studie doporučují proteiny rostlinného původu. Dále zdůrazňují dostatečný přísun tuků rostlinného původu, které by měly pokrýt třicet procent energetických potřeb.

Všechna jídla bychom měli zkonzumovat v době kratší než dvanáct hodin, abychom dostatečně dlouhou dobu nezatěžovali organismus potravou. Pro potlačení rezistence k inzulínu, korekci vysokého krevního tlaku a dalších rizikových faktorů doporučují jednou za tři až čtyři měsíce několikadenní půst nebo aspoň dietu, která se půstu hodně blíží.

„Chce to hodně luštěnin, celozrnných obilovin, hodně zeleniny, něco málo ryb. V každém případě se vyhněte červenému masu a bílé maso jezte jen v malé míře. Chce to také málo cukrů a pečiva, dostatečný přísun ořechů a olivového oleje a trochu tmavé čokolády,“ shrnuje zásady dlouhověkého jídelníčku Valter Longo.

Nejde jen o to, abychom zhubli

Longo plánuje otestovat dlouhověkou dietu na pěti stovkách dobrovolníků z jižní Itálie. Připouští, že jeho dieta sdílí některé rysy s typickým jídelníčkem národů Středomoří. Zároveň ale zdůrazňuje i odlišnosti. Lidé z dlouhověkých populací, jako jsou třeba obyvatelé Okinawy, kde žije vysoký podíl seniorů starších než sto let, jedí hodně rostlinné stravy a z potravin živočišného původu konzumují takřka výhradně ryby.

Jejich strava je poměrně chudá na proteiny.  Longo však upozorňuje, že dlouhověká dieta, kterou představil spolu s Andersonovou v časopise Cell, jde ještě dál. Za velmi důležitý považuje omezení konzumace jídla do doby kratší než dvanáct hodin a několik dalších půstů do roka. 

Longo a Andersonová jsou naklonění úpravě dlouhověké diety podle individuálních potřeb v závislosti na pohlaví, věku, dědičných dispozicích nebo zdravotním stavu. Například senioři nad 65 let by měli zvýšit příjem proteinů, protože je to ochrání před ztrátou svalové hmoty a zvýší to odolnost jejich organismu k nepříznivým vlivům.

Při přechodu na dlouhověkou dietu doporučují postupovat po malých krůčcích a nedělat radikální změny v jídelníčku. Náhlé změny vedou nejen k redukci tuků, ale také ke ztrátě svaloviny. Následně pak organismus nabere zpátky tuk, ale svalovinu regeneruje jen ve velmi omezeném rozsahu. 

„Tady nejde jen o to, aby lidé zhubli, ale o navození celkových změn v organismus, které zpomalí procesy stárnutí. Ty pak spolu s dobrou lékařskou péčí a s kvalitní prevencí chorob dopomohou člověku k tomu, aby si udržel zdraví do pokročilého věku,“ vyzývá Valter Longo. 

Diskuze (11) Další článek: I hry jsou součástí historie. Jejich archivace je problém, který zatím nemá dobré řešení

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,