Chemické látky používané k odstraňování kofeinu z kávy, při výrobě odstraňovačů barev, tavení plastů a čištění antibiotik přispívají k poškozování ozonové vrstvy nad tropickými oblastmi. O negativním vlivu na ochrannou vrstvu atmosféry naší planety informuje web New Scientist.
Od přijetí Montrealského protokolu v roce 1987, kdy se země zavázaly postupně přestat používat chlorofluorouhlovodíky (CFC) a další škodlivé aerosoly, se ozonová vrstva uzdravuje. Jedna její část – v tropické spodní stratosféře – však v posledních letech vykazuje známky úbytku.
Může za to i káva bez kofeinu
Vědci z tohoto rozdílu obviňují klimatické změny, protože teplejší atmosféra zrychluje proudění teplého vzduchu z tropů k pólům, čímž se ozonová vrstva v tropech ztenčuje. Výzkum Juliána Villamayora z Ústavu fyzikální chemie ve španělském Madridu a jeho kolegů, publikovaný v odborném časopise Nature, však naznačuje, že na vině je také znečištění chemikáliemi.
Látky s velmi krátkou dobou rozpadu jsou chemické látky poškozující ozonovou vrstvu, které v atmosféře obvykle vydrží pouhých šest měsíců. Některé z nich, jako například brom, se běžně vyskytují v přírodě, zatímco jiné, jako například dichlormethan, se vyrábějí průmyslově. Používají se pro celou řadu aplikací, včetně extrakce kofeinu z kávy či jako hnací plyn do aerosolových sprejů. Přestože je známo, že poškozují ozonovou vrstvu, jejich používání není Montrealským protokolem regulováno.
„Tyto látky poškozují ozónovou vrstvu v tropické spodní stratosféře,“ říká Villamayor. „Jsou tak krátkodobé, že se nedostanou do vyšších vrstev stratosféry ani do polárních oblastí,“ vysvětluje. „Do stratosféry se však dostávají prostřednictvím velmi silného tropického proudění a reagují v nejspodnější vrstvě stratosféry.“
Bude nutné rozšíření Montrealského protokolu
Villamayor a jeho kolegové použili sofistikované klimatické modely k simulaci dopadu emisí všech přirozeně se vyskytujících a člověkem způsobených látek s velmi krátkou dobou rozpadu na ozonovou vrstvu. Zjistili, že mohou mít na svědomí až čtvrtinu poškození této vrstvy v tropech za posledních 20 let. Za zbytek jsou zodpovědné klimatické změny.
Podle Villamayora by nijak neregulované používání lidmi vyrobených látek s velmi krátkou dobou rozpadu mohlo v budoucnu zvýšit úbytek ozonu v tropické stratosféře do konce tohoto století až o 30 %. To by mělo vážné důsledky pro miliony lidí žijících v tropickém pásu – jedné z nejlidnatějších oblastí světa – a vést ke zvýšenému výskytu rakoviny kůže, snížení výnosů plodin a narušení mořského potravního řetězce.
Podle Villamayora by země měly zvážit změnu Montrealského protokolu tak, aby omezil používání těchto chemických látek. Neil Harris z Cranfieldské univerzity ve Velké Británii potvrzuje, že výzkum je podložený, a souhlasí s tím, že používání těchto chemikálií by mělo podléhat přísnější kontrole. „Bezpochyby by se mělo usilovat o snížení emisí těchto sloučenin,“ říká.