Už jste slyšeli o cherofóbii? Přestože tento výraz se příliš nepoužívá, není dobře definován a nenajdete ho ani v posledním vydání Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-5), „strach ze štěstí“ sužuje celou řadu lidí.
Podle Healthline někteří lékaři cherofóbii klasifikují jako určitou formu úzkosti. Zjednodušeně řečeno jde o iracionální obavu z toho, že pokud se budete bavit a cítit se šťastně a bezstarostně, pak se nevyhnutelně stane něco strašného.
Mezi příznaky tak patří například odmítání pozvánek na různé společenské akce, vyhýbání se příležitostem, které by mohly vést k pozitivním životním změnám, či přesvědčení, že projevy radosti jsou špatné (pro postiženého i jeho blízké).
„V dnešní době se hodně mluví o honbě za štěstím. Může se zdát neobvyklé, že se této pozitivní emoce někdo bojí. Pokud je tu ale spojitost se štěstím/trestáním v dětství, mohlo by to být častější, než si myslíme,“ uvedla psychiatrička Carrie Barron.
Známá bloggerka Stephanie Yeboah popsala své zkušenosti s cherofóbií v rozhovoru pro The Metro. „Nemusí to nutně znamenat, že člověk neustále žije ve smutku. V mém případě byla moje cherofóbije zhoršována traumatickými událostmi. Dokonce i věci typu oslava vítězné kampaně, splnění náročného úkolu nebo získání klienta ve mně vzbuzují nepříjemný pocit,“ konstatovala.
Pokud jde o léčbu, k cherofóbii se často přistupuje stejně jako k depresi, což samozřejmě nemá příliš velký efekt. S odhalením příčin – a případně i odstraněním negativních asociací mezi potěšením a bolestí – ale může pomoct psychoterapie či kognitivní behaviorální terapie.
