Skutečnost, že umělá inteligence „vezme lidem práci“, bývá mnohdy vnímána a prezentována jako negativní jev. Ve skutečnosti ale může mít nahrazení lidské práce chytrými algoritmy i vysloveně pozitivní dopady. Například v oborech, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, jako je třeba radiologie.
Web StudyFinds informuje o studii provedené švédskými vědci z Karolinska Institutet, při které byl porovnáván výkon radiologů při screeningových mamogramech 58 334 žen ve věku od 40 do 74 let. Zatímco v jedné skupině pracovali radiologové v tandemu, ve druhé byli sami, ale měli k dispozici pomocníka v podobě AI.
Nedostatek radiologů
Výzkum probíhal od dubna 2021 do června 2022 v nemocnici Capio Saint Göran ve Stockholmu. Při screeningových mamografických vyšetřeních bylo pořízeno několik rentgenových snímků každého prsu s cílem identifikovat časné příznaky rakoviny, které jsou příliš nepatrné na to, aby je bylo možné vidět nebo nahmatat.
V rámci britského Národního programu pro screening prsu (National Health Service's Breast Screening Program, NHSBSP) dostávají ženy první pozvánku na mamografický screening obvykle mezi 50. a 53. rokem života a následné screeningy se provádějí každé tři roky až do věku 70 let. Současné metody však nezachytí všechny případy rakoviny prsu a na druhé straně falešně pozitivní výsledky mohou vést ke zbytečnému snímkování a biopsiím.
Obvykle je každý mamografický snímek hodnocen dvěma nezávislými radiology, aby se zvýšila citlivost i specifičnost. Navzdory účinnosti je tento přístup náročný na pracovní sílu a stále neudržitelnější kvůli celosvětovému nedostatku kvalifikovaných radiologů.
S umělou inteligencí to jde lépe
„Umělá inteligence a lidé vnímají obrazy trochu odlišně, což vytváří synergii, která zlepšuje šance na odhalení rakoviny,“ říká ve zprávě pro média autorka studie Karin Dembrower, která pracuje jako výzkumná pracovnice na onkologicko-patologickém oddělení. „Ve studii ScreenTrustCAD jsme chtěli zjistit, jak dobře si vedou dva radiologové ve srovnání s jedním radiologem a umělou inteligencí a samotnou umělou inteligencí.“
Zatímco tradiční tým sestávající ze dvou radiologů identifikoval celkem 250 případů rakoviny, po zapojení umělé inteligence se podařilo odhalit 269 případů. Pozoruhodné je, že jeden radiolog pracující společně s AI odhalil 261 případů, zatímco samotná umělá inteligence označila 246 případů – jen o čtyři méně než dva lidští radiologové.
„V porovnání se současným standardem v podobě dvou radiologů vedlo hodnocení jedním radiologem a umělou inteligencí ke čtyřprocentnímu nárůstu detekce rakoviny prsu a ke zkrácení doby kontroly snímků na polovinu,“ říká hlavní řešitel studie Fredrik Strand.
Další pozitiva zapojení AI
Synergie lidského radiologa s umělou inteligencí přinesla i další pozitiva. Důležité je především snížení počtu falešně pozitivních výsledků na obou stranách. Díky tomu nemusejí ženy podstupovat často nepříjemná následná vyšetření a ušetří se i s tím spojené náklady.
„Naše studie ukazuje, že umělá inteligence je připravena na řízené zavedení do mamografického screeningu,“ uzavírá Strand. „Je však třeba vybrat systém, který byl řádně otestován na snímcích ze stejného typu mamografického zařízení, a po jeho klinické implementaci zajistit průběžné sledování. V dlouhodobém horizontu má umělá inteligence potenciál převzít většinu hodnocení screeningové mamografie.“
Uvedené výsledky tak v praxi ukazují, že bychom neměli vnímat umělou inteligenci jen jako něco, co bere lidem práci, ale že může být velmi užitečným pomocníkem v mnoha stávajících profesích. Výsledky studie byly publikovány v odborném časopise Lancet Digital Health.