„Chytání bronzu“ má nečekaně pozitivní vliv na výkonnost mozku myší

  • Vystavení kůže přiměřeným dávkám UV záření má pozitivní vliv na funkce mozku
  • Ultrafialová složka slunečního svitu spouští v kůži tvorbu látky, která se v mozku mění na glutamát
  • Glutamát jako přenašeč nervových vzruchů zlepšuje paměť i učení

Chytání bronzu na plážích nebo dokonce v soláriích považují dermatologové za projev slaboduchosti. Rizika spojená s vystavením kůže ultrafialovému záření jsou dobře známá a ignoruje je jen ten, kdo si svého zdraví příliš neváží.

Riskantnost opalování dokládá i neustálý nárůst případů zhoubných nádorů kůže mezi obyvateli ekonomicky vyspělých zemí s tím, jak se do seniorského věku dostávají generace, jež v mládí a produktivním věku bažily po „zdravém opálení“.

Na druhé straně ale lidé hrubě podceňují význam vitamínu D, který nám vzniká v kůži právě pod vlivem ultrafialových paprsků. Vitamín D sehrává významnou roli nejen při stavbě kostí, ale v mnoha dalších životních funkcích. Je důležitý např. pro správný chod imunitního systému a balanc zánětlivých reakcí, pro činnost srdce a kosterního svalstva.

Mnoho lidí z ekonomicky vyspělých zemí trpí nedostatkem vitamínu D, protože s výjimkou dovolené, kdy to se sluněním notně přehánějí, jsou zavření v budovách a slunečním paprskům se prakticky nevystavují. Nepomáhá ani fortifikace některých potravin vitamínem D, protože jich lidé nemají v jídelníčku dost. Slunko a jeho UV záření je tedy dobrý sluha, ale zlý pán.

Nyní odhalili čínští vědci nečekaně pozitivní efekt ultrafialového záření na výkonnost mozku. Jejich revoluční objev přináší na svých stránkách prestižní vědecký časopis Cell. Účinky ultrafialového záření nejsou v tomto případě překvapivě zprostředkované vitamínem D, ale padají na vrub úplně jiného mechanismu.

Kyselina urokanová proniká i do mozku

Vědci již delší dobu vědí, že v pokožce vystavené ultrafialovému záření vzniká kyselina urokanová. Tato látka tvoří součást obranných mechanismů, kterými se organismus chrání před negativními následky ultrafialového záření. Kyselina urokanová se následně dostává krví z kůže do dalších orgánů. O tom, že by pronikala až do mozku, neměl nikdo nejmenší tušení.

Tým vedený Wei Xiongem se o vliv ultrafialového záření na kůži či mozek původně vůbec nezajímal. Vědci analyzovali látky, které se vyskytují v neuronech a přitom narazili i na kyselinu urokanovou. Zajímalo je, kde se v mozku bere, protože před nimi tam tuto kyselinu nikdo nenašel. Mohla by pocházet z kůže vystavené ultrafialovému záření?

Xiong a jeho spolupracovníci se rozhodli ověřit tuhle možnost experimentem. Oholili laboratorním myším srst a vystavili je mírným dávkám UV záření. V mozku myší se okamžitě zvedly koncentrace kyseliny urokanové.

Když se kyselina urokanová dostane z kůže například do jater, vzniká tam z ní glutamát. Pokud by se tato látka vytvářela z kyseliny urokanové i v mozku, mohlo by se to promítnout do jeho výkonnosti, protože glutamát slouží jako posel přenášející na synapsích vzruchy mezi neurony.

Xiong a jeho spolupracovníci proto začali zkoumat mozek myší vystavených mírným dávkám ultrafialového záření a zjistili u neuronů silnější komunikaci prostřednictvím glutamátu. Důležité je, že takové „nabuzení“ mozku mělo za následek zvýšenou výkonnost. Myši vystavené mírným dávkám ultrafialového záření byly výrazně učenlivější a také si udržely informace déle v paměti.

Stejný posilující efekt jako vystavení kůže ultrafialovému záření mělo na myší mozek i podávání kyseliny urokanové. Znamená to, že je možné oddělit pozitivní efekt slunění v podobě posílení mozku, od jeho negativních následků projevujících se zvýšenými riziky vzniku rakoviny kůže.

Nemusíme se opékat na slunci nebo v soláriu. Stačí užívat kyselinu urokanovou. Tedy za předpokladu, že má na člověka stejné účinky jako na myši. Vědci jsou ale v prognózách velmi opatrní. Uvědomují si, že myši jsou noční tvorové, a na přímé denní světlo se dostávají spíš jen výjimečně. I pak mají kůži chráněnou srstí.

Myší organismus tak může na vystavení ultrafialovému záření reagovat úplně jinak než organismus člověka, který evolucí o srst přišel, po miliony let se vyvíjel pod africkým sluncem a ultrafialového záření si užil ažaž.

Diskuze (4) Další článek: Předstih, to se jen tak nevidí. Nová grafika AMD Vega 20 bude dřív než se čekalo

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Slunce, Mozek, Myši, Vitamíny, Významná role, Sluneční paprsek, Opalování, Imunitní systém, Dobrý sluha, Vliv, Revoluční objev, Obranný mechanismus, Zánětlivá reakce, Správný chod, Sluneční svit, Zvýšené riziko, Ultrafialový paprsek, Výkonnost, Ultrafialové záření, Čínský vědec, Myší mozek, Vystavení, Stejný účinek

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak vytvořit a spravovat vlastní web

Velký test herních klávesnic a DVB-T2 tunerů

Vše o formátu RAW

Vybíráme nejlepší základní desku