Čí to byla střely? Tuto otázku si kladou sociální sítě i zpravodajské agentury a média už od včerejšího večera a veřejný prostor od té doby zaplavily stovky často protichůdných teorií s vysvětlením, co to vlastně včera k večeru dopadlo poblíž polské obce Przewodów jen pár kilometrů od ukrajinských hranic.
Příliš tomu nepomáhaly ani polské úřady, kterým několik prvních hodin zabralo jen to, aby vůbec potvrdily, že se jednalo o cizí střely, respektive rakety. Jelikož dopadly do nikterak strategicky zajímavého místa, mohlo se jednat o:
- Zbloudilou střelu agresora
- Zbloudilou raketu protiletadlového systému obránce
- Střelu, kterou zničila ukrajinská PVO, ale dopadla až na polském území, respektive zbytky rakety PVO
Przewodów na mapách od Googlu:
S-300? Nebo snad Ch-101?
Krátce poté se na Twitteru a dalších sítích začaly šířit fotografie (byť bez patřičného zdroje) s údajnými fragmenty z místa, které podle jedněch připomínaly zbytky raket protiletadlového systému S-300, no a podle druhých zase relikty střely s plochou dráhou letu Ch-101 (Kh-101)
Oba tábory se na internetu dohadují, co je na fotografii, ačkoliv není jisté, jestli je fotografie opravdu z místa
Později polské úřady doplnily ještě kusou informaci o tom, že se pravděpodobně jednalo o zbraňový systém ruské výroby. Ničemu to ovšem nepomohlo, neboť nadále platí, že většina techniky na obou stranách konfliktu je historicky sovětského původu.
Tu-95MSM se střelami Ch-101
AP a Reurters: Byla to protiletadlová obrana
Nové světlo do případu vnesla až ranní zpráva AP a posléze i Reuters, podle kterých se na setkání lídrů zemí G20 nechal americký prezident Joe Biden slyšet, že se pravděpodobně nejednalo o raketu vystřelenou z ruského území, ale právě o ukrajinský útok na ruskou střelu.
Protiletadlový systém S-300. Ukrajině jej darovalo i Slovensko
Pokud by se ostatně na původních fotografiích (pokud jsou pravé) jednalo skutečně o zbytky rakety z protiletadlového systému S-300, nebylo by ani technicky možné, aby mířila z Ruska, maximální dostřel S-300 se totiž dle varianty pohybuje nejvýše okolo 200 km.
Raketa by tedy musela mířit buď z relativně blízkého Běloruska, anebo z Ukrajiny – nejspíše právě od ukrajinské protivzdušné obrany. Jen připomeneme, že na východní frontě jinak Rusko používá S-300 i na pozemní útoky.
Útok na střelu, která mířila na elektrárnu?
Pokud byla raketa ukrajinského původu, mohla atakovat ruskou střelu, která pro změnu mířila na blízkou tepelnou elektrárnu na řece Západní Bug. I to je další ze spekulací, která se momentálně rozebírá na sociálních sítích.
Na výsledky oficiální vyšetřování, jak to bylo doopravdy, si ale budeme muset ještě nějaký čas počkat, doposud se tedy pohybujeme na hraně naprostých spekulací.
Poblíž hranic s Polskem se nachází tepelná elektrárna. Byla cílem útoku, který mohla překazit raketa PVO?