Zaprvé je jemný, takže se s ním hůř pracuje. To ještě není ten hlavní problém.Zadruhé je prakticky kulatý. Ve výsledku tak vznikají velké pravidelné prostory mezi zrnky a samotná styčná plocha je velmi malá. Proto je potřeba velké množství kvalitního pojiva.Beton se z toho udělat dá poměrně slušný, ale spotřebujete mraky cementu. Malta se z toho prakticky udělat nedá, vápno to pohromadě neudrží.Otázka je, zda u těhle cihel by to vadilo. Jestli pojivo vytváří bakterie, tak by to dost možná fungovat mohlo. Produkt by připomínal beton. Osobně vidím ale problém v prodyšnosti toho materiálu. Pokud ty bakterie potřebují vzduch, tak ta hmota nemůže mít formu betonu. Ale i pak by to možná šlo. On se totiž pouštní písek dá natavit, čímž se několik zrníček spojí. Tenhle hrubší výsledek už pak ve stavebnictví použít jde. Jen je to energeticky náročné a nevyplatí se to. Kdyby to bakterie uměly levněji, tak se možná bude dát "vypěstovat" milimetr silný plát, který se pak podrtí a pak teprve se z něj bude dělat cihla.Pro Saharu by to bylo velmi užitečné. Ta se neustále zvětšuje a písek není snadné zastavit. Kdyby se z toho písku dala postavit zeď, dost by to pomohlo. Bylo by možné postavit hradbu proti písku a začít pokrývat povrch pouště tak, aby z něj vítr už písek nezvedal. Kdyby to bylo levné, tak o to lépe.