Nezáleží, na které statistiky se podíváte, všechny totiž říkají to samé: Kosmonautika zažívá obrovský boom. Roste počet raketových startů a houstne také provoz na oběžné dráze. Z velké části za to mohou rozsáhlé satelitní konstelace. Nejslavnější je samozřejmě Starlink, ale chystají se další. Na řadě je Kuiper od Amazonu a samozřejmě Čína.
Odborník na vesmírné smetí Jim Shell upozornil na aspekt, který byl dosud trochu opomíjený:
Stavba velkých sití vyžaduje mnoho raketových nosičů. První stupeň řízeně přistává pro další využití (v případě Falconu 9), anebo dopadá na povrch. Ten druhý se ale samozřejmě dostane do vesmíru. V případě SpaceX (a počítá s ním třeba i evropská Ariane 6 a další) nicméně existuje „recyklační pojistka“.
Opakovaný zážeh motorů navede zbytky kontrolovaně zpět do atmosféry nad neobydlené území, kde v ideálním případě shoří a spadnou do oceánu. Občas se to ale nepovede úplně podle představ a druhý stupeň pak vstoupí do atmosféry poněkud divokým způsobem, jak se o tom nedávno přesvědčili třeba v Polsku.
Tisícovka čínských družic výše než Starlink
Čína buduje konstelace Kuo-Wang a Čchien-fan (Tisíce plachet), přičemž každá z nich se má skládat z více než 10 000 satelitů, což si v příštích letech vyžádá okolo tisícovky startů.
Satelity se v těchto případech pohybují výše než Starlink (okolo 1 000 km) a minimálně některé druhé stupně čínských raket neprovádí deorbitální zážehy a zůstávají na oběžné dráze. Stávají se tak součástí kosmického smetí a jejich počet může kvůli Číně velmi rychle vzrůst.
„Ještě jsem nedokončil výpočty, ale pokud se něco nezmění (povzdech), budou horní stupně z ČLR v krátké době dominovat hmotě orbitálního odpadu na LEO,“ napsal Shell na sociální síti X.
Klidně i sto let na oběžné dráze
Na oběžné dráze není dokonalé vakuum. Tělesa se třou o molekuly atmosféry, zpomalují a postupně se propadají. Oběžná dráha tak má samočistící mechanismus, ale někdy může být hodně pomalý a to zejména v případě objektů, které se pohybují na vyšších orbitách.
Shell uvádí, že druhé stupně raket Dlouhý pochod zůstávají na oběžné dráze ve výšce 720 až 780 km. Smetí pak může v takové výšce zůstat až sto let. Jak velký problém to nakonec bude, záleží jen a pouze na Číně a na nosičích, které použije.
Astronom Jonathan McDowell pro Spacenews.com uvedl, že v prosinci proběhl první start s družicemi konstelace Kuo-Wang. Raketa Dlouhý pochod 5B využila druhý stupeň, který dokáže na oběžné dráze provádět větší počet zážehů a to včetně toho deorbitálního.
Kromě raket ale půjde také o samotné satelity. Starlinky mají iontové motory, které se starají o úhybné manévry ale také o stažení do atmosféry po konci jejich životnosti. V případě čínských konstelací to bude s ohledem na jejich vyšší oběžné dráhy ještě důležitější.
Od 90. let do roku 2019 byl počet startů raket za rok v řádu desítek. Loni to bylo rekordních 258 startů a letos zatím přes 70.