Podle článku zveřejněného v časopise Command Control and Simulation se Čína chystá vytvořit na nízké oběžné dráze Země vlastní satelitní konstelaci. V konečném počtu 12 992 družic má sloužit k poskytování internetového připojení a konkurovat tak službě Starlink společnosti SpaceX Elona Muska, uvádí South China Morning Post.
Tým vedený docentem Xu Canem z Univerzity kosmického inženýrství Lidové osvobozenecké armády v Pekingu se o to pokusí „ještě před dokončením Starlinku“. To má zajistit „že naše země bude mít místo na nízké oběžné dráze, a zabrání se tomu, aby konstelace Starlink nadměrně vyčerpávala zdroje na nízké oběžné dráze“, napsali vědci.
Konkurence Starlinku? Nejen to!
Společnost SpaceX, která provozuje službu Starlink, již vyslala na nízkou oběžnou dráhu tisíce malých satelitů, které poskytují vysokorychlostní internet. Služba je dostupná ve většině zemí a míst po celém světě, přičemž Čína je jednou z významných výjimek.
Vzhledem k malé výšce, ve které se satelity pohybují, je jich k rozšíření služby na větší území potřeba velmi mnoho, což znamená, že program Starlink znásobí počet umělých družic na oběžné dráze. V současné době má Starlink na oběžné dráze více než tři tisíce satelitů. Do roku 2027 jich chce mít 12 000 a do vzdálenější budoucnosti plánuje až 30 000 satelitů.
Na první pohled se zdá, že Čína jednoduše spouští svou vlastní verzi Starlinku. Síť bude tvořit téměř třináct tisíc satelitů, které budou schopné poskytovat internetové služby po celém světě, podobně jako to dělá Starlink. Studie zveřejněná v čínském časopise Command Control and Simulation však naznačuje, že satelitní síť může mít mnohem nekalejší účel.
Předehra k hvězdným válkám
Podle čínských vědců představuje konstelace Starlink hrozbu pro družice jiných států, protože Pentagon, s nímž SpaceX uzavřela smlouvu, může provozovateli nařídit, aby jeho družice Starlink „aktivně zasahovaly a ničily blízké cíle ve vesmíru“.
Navrhují, aby Peking ve spolupráci s ostatními vládami vyvinul tlak na společnost SpaceX, aby zveřejnila přesné údaje o každé družici Starlink, včetně údajů o její oběžné dráze, a aby vybudovala výkonné radarové systémy schopné sledovat družice. Dále by podle nich mohly být k vyřazení družic Starlink v případě potřeby použity zbraně jako jsou lasery nebo výkonné mikrovlny.
Čínská vláda chce vytvořit svou síť dříve, než bude dokončen Starlink. Síť by mohla být využita k přímému ovlivnění Starlinku, a to hned několika způsoby. Druhá největší ekonomika světa by například mohla soustředit satelity do oblasti, kam Starlink zatím žádné neumístil. Pokud se konkurenční satelity dostanou do vzájemné blízkosti, mohou nastat problémy.
Čínská snaha o satelitní konstelaci
Družice GW by také mohly být použity k účinnému špehování Muskovy sítě – nebo k provádění „dlouhodobého sledování družic Starlink v blízkém dosahu“, pokud použijeme formulaci z dokumentu. V krajním případě by k čínským satelitům mohly být připojeny zbraně schopné zničit satelity Starlink.
Lasery a mikrovlnné zbraně by mohly být použity k vyřazení družic Starlink, které vstoupí do oblastí, o nichž se čínská strana domnívá, že by tam neměly být – například do prostoru nad Čínou.
Akademici dále upozorňují na nebezpečí, které ve vesmíru představují tisíce družic Starlink. Zpráva zveřejněná v listopadu loňského roku v čínském odborném časopise Radio Engineering obvinila SpaceX z častého nedodržování všeobecně respektovaných, ale neformálních „pravidel kosmického provozu“ a vyzvala k vytvoření formálnějšího rámce pro bezpečnost ve vesmíru.
Čínská vesmírná stanice Tiangong totiž byla v posledních letech nucena několikrát změnit kurz, aby se vyhnula možné srážce se satelitem Starlink.
Nejde však jen o konkurenci nebo nebezpečí ze strany SpaceX, ale také o součást dlouhodobých plánů čínské vlády na vybudování moderní socialistické společnosti. V dubnu 2020 čínská Národní komise pro rozvoj a reformy zařadila satelitní internet na seznam „nových infrastruktur“, které mají být podporovány iniciativami na místní a provinční úrovni.
Čtrnáctý čínský pětiletý plán, přijatý na začátku roku 2021, rovněž uvádí jako součást „dlouhodobých cílů do roku 2035“ budování integrované sítě komunikačních, pozorovacích a navigačních družic.