Čína naplánovala další gigantický projekt, který posouvá hranice technologií i geopolitiky. Na východním okraji tibetské náhorní plošiny, nedaleko hranic s Indií, má vzniknout největší vodní elektrárna na světě. Projekt na řece Jarlung Cangpo má produkovat třikrát více energie než slavná přehrada Tří soutěsek. Cena? V přepočtu ohromujících 137 miliard dolarů. Projekt tohoto rozsahu vyvolává obavy, co to udělá s přírodou i říčním tokem směrem do Indie a Bangladéše.
Vodní elektrárna má vyrábět až 300 terawatthodin ročně. Pro lepší představu: tento výkon by dokázal pokrýt energetickou spotřebu až 300 milionů lidí. Pro srovnání – přehrada Tři soutěsky vyrobí ročně asi 95 až 112 terawatthodin a náš Temelín ročně vyrobí v obou blocích celkem 15,86 terawatthodin.
Přehrada bude znamenat obrovské změny
Projekt je součástí čtrnácté pětiletky – plánu, který si klade za cíl urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie a bojovat proti znečištění ovzduší. Má zajistit nejen energetickou soběstačnost, ale také poskytnout dlouhodobou podporu tibetské ekonomice. Očekává se, že elektrárna prostřednictvím stavebních projektů a následného provozu vytvoří tisíce pracovních míst. Tato investice má rovněž přinést modernizaci infrastruktury a zlepšení životní úrovně v regionu.
Jarlung Cangpo je jednou z nejvýše položených řek na světě a z hlediska vodní energetiky má obrovský potenciál díky prudkým klesáním koryta, které na několika místech dosahuje až 2000 metrů na 50 kilometrech. Tato oblast je však také známá vysokou seizmickou aktivitou. Projekt zahrnuje vytěžení čtyř třicetikilometrových tunelů skrz masiv hory Namcha Barwa, aby se řeka odklonila a mohlo dojít k využití její energie.
Přehrada se má nacházet v oblasti, kde se řeka Jarlung Cangpo noří do tzv. Velkého kaňonu, který je hlubší než Grand Canyon v USA. Tento kaňon dosahuje hloubky až 6 009 metrů a je považován za nejhlubší kaňon na světě. Jarlung Cangpo je rovněž jednou z nejdelších řek v Tibetu, protékající přes několik ekologicky citlivých oblastí. Kvůli Třem soutěskám bylo přesídleno až 1,4 milionu lidí, nicméně u projektu na Jarlung Cangpo není zatím jasné, kolik lidí bude muset být přesídleno.
Indie a Bangladéš vyjadřují obavy
A teď to zajímavé – řeka Jarlung Cangpo mění při průtoku Indií název na Brahmaputra a poskytuje vodu stamilionům lidí. Indie a Bangladéš mají obavy, že by čínská přehrada mohla ovlivnit tok vody, což by mělo dramatické dopady na zemědělství i životy obyvatel. Indický poslanec Ninong Ering dokonce řekl: „Nemůžeme důvěřovat našim sousedům. Nikdy nevíte, co můžou udělat.“
Tok řeky Jarlung Cangpo
Indie se obává, že by Čína mohla v krizových situacích uměle zvýšit průtok vody, což by mohlo způsobit katastrofální záplavy. Naopak by mohlo dojít k opačné situaci – snížení průtoku vody a suchu v období, kdy Indie potřebuje zásoby vody na zavlažování.
Čínské úřady opakovaně ujistily, že projekt nenaruší tok řeky do Indie ani Bangladéše. „Tento projekt nebude mít negativní dopad na dolní tok řeky,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Indie ale zůstává skeptická a vyzývá Čínu k větší transparentnosti a spolupráci.
Na pozadí tohoto megaprojektu stojí také dlouhodobé spory o hraniční oblasti, například Arunáčalpradéš, který Čína považuje za součást Tibetu. Jde o strategicky důležitý region bohatý na přírodní zdroje, kvůli čemuž se stal jedním z bodů napětí mezi oběma zeměmi. Čína dlouhodobě rozšiřuje svou přítomnost v této oblasti, čímž v Indii vyvolává obavy z možného narušení hranic.
Politické a ekologické otázky
Tento spor není jen otázkou územní integrity, ale také geopolitického vlivu v regionu, kde obě země soupeří o kontrolu nad vodními zdroji i strategickými dopravními trasami. Stavba takto rozsáhlého vodního díla na řece, která protéká oběma státy, proto přilévá olej do ohně již existujícího napětí.
Vedle politických jsou tu i ekologické obavy. Stavba přehrady v seizmicky aktivní oblasti znamená riziko sesuvů půdy a narušení ekosystémů Tibetu. Příroda v okolí řeky Jarlung Cangpo patří k nejrozmanitějším na světě, s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů.
Jakékoli narušení vodního toku může mít dopad na biodiverzitu regionu i na zemědělství v níže položených oblastech. Ochránci přírody varují, že změny v říčním toku by mohly přinést dlouhodobé dopady, včetně eroze a vymírání druhů. Zároveň existuje riziko, že případné těžební a stavební práce způsobí znečištění vody a přerušení přírodních migračních cest zvířat.
Čína dosud neurčila, kdy projekt oficiálně odstartuje. Indie a Bangladéš mezitím bedlivě sledují vývoj a zvažují možná protiopatření. Ačkoli půjde o obrovský technický a technologický projekt, je jasné, že přinese nejen energii, ale otevře i další kapitolu složitého geopolitického příběhu východní Asie.
Zdroje: www.bbc.com, reuters.com, newatlas.com, www.tibetanreview.net.