S novým dronem, který některá západní média popisují jako „revoluční” a „zásadní”, se v minulých dnech pochlubila čínská univerzita, věnující se vojenskému výzkumu. Tento dron, pojmenovaný Malý sokol, je ve vzduchu téměř k nerozeznání od reálného ptáka a dost možná jde o jednu z nejpokročilejších funkčních ornitoptér současnosti.
Letectví se ptactvem inspiruje odjakživa, inženýři ale už dávno zjistili, že reálné ptáky mohou kopírovat jen do určité míry. Křídla, která se hýbou nahoru a dolu, u leteckých strojů nejsou efektivní. Drtivá většina pokusů o sestavení ornitoptér, tedy strojů s mávavými plochami ve stylu těch ptačích, skončilo selháním.
Dnes už jasné, že velké letadlo takového typu nejspíš nevznikne, vývoj ale nadále probíhá u dronů, zejména průzkumných. Tam ani tak nejde o to použít co nejefektivnější leteckou technologii, ale sestavit ho tak, aby vypadal co nejvíce jako reálný pták a druhá strana si ho nevšimla. A k tomu ohýbavá mávající křídla jsou třeba.
Impozantní ptačí pohyb
Malý sokol tohle splňuje. Ornitoptéru vytvořila čínská Severozápadní polytechnická univerzita, představila ji ale trochu zvláštním způsobem. Místo aby vydala tiskovou zprávu, tak o dronu nechala natočit státní televizní kanál CCTV reportáž, ze které pak čerpala další čínská média, takže podrobnější technický popis chybí.
Dron vytvořil tým tým, který se na univerzitě věnuje letecké bionice. Výsledný stroj je velký zhruba jaké menší dravec, nejspíš proto jej pojmenovali Malý sokol. Pohyb křídel zajišťuje podle CCTV klikový mechanismus, křídla se během letu roztahují a skládají, zatímco se pohybují nahoru a dolu. Přesně tak, jako reálná ptačí.
Nedělají přitom jen jedno schéma pohybů, inženýři dron vytvořili tak, že toto skládání lze různě upravit, zastavit (a tím pádem klouzat) nebo ho provést jen u jednoho křídla, vše bylo otestováno v aerodynamickém tunelu. Z reportáže ovšem nevyplývá, zda si pohyby ornitoptéra dokáže upravovat sama podle potřeby, či povely musí zadávat operátor.
Nejde uplatnění v armádě
Tak jako tak, výsledný vizuální efekt je působivý. Zatímco z blízka dron připomíná spíše netopýra, kovová konstrukce křídel je potažená černou tkaninou, ve vzduchu vypadá úplně jako reálný černý pták. I jej autoři vybavili konstrukcí, která připomíná ptačí ocas.
CCTV zmiňuje pro Malého sokola potenciální využití v oblasti ochrany životního prostředí a ve vojenském průzkumu. Ano, ekologický monitoring je určitě možný, Čína ale sáhne spíše po druhé možnosti, už jen proto, že Severozápadní polytechnická univerzita patří mezi hlavní čínské instituce zabývající se vývojem vojenských technologií. Dokonce je podle think tanku Australian Strategic Policy Institute předním dodavatelem dronů pro čínskou armádu.
„Významně se zabývá vojenským výzkumem a popisuje se jako ‚oddaná službě národnímu obrannému, vědeckému a technologickému průmyslu' (...) Je to jediná čínská univerzita, ve které se nachází laboratoř pro bezpilotní letadla,” popisuje think tank.