Občas se říká, že se příští válka povede v kybernetickém prostoru. Někdy se ale zapomíná na ještě jeden prostor – ten kosmický. Možná se to nezdá, ale na dění na oběžné dráze jsme stále více závislí a pro obranné složky to platí minimálně dvojnásob.
Ke konfliktu ve vesmíru zatím nedošlo, ale kapacity k tomu rozhodně jsou. Čína dlouhodobě uvádí, že nechce militarizaci vesmíru. Nová zpráva Pentagonu ale tvrdí, že realita je přesně opačná.
Čína postupuje ve vývoji raket a elektronických zbraní, které by mohly cílit na satelity na nízké a vysoké oběžné dráze. Už dnes má Čína rakety, které mohou zasáhnout satelity na nízké oběžné dráze. Podle zprávy Čína pravděpodobně hodlá v této oblasti posílit a chce disponovat zbraněmi, které dokáží zasáhnout družice i na vyšších oběžných drahách – až po tu geostacionární ve výšce 36 tisíc kilometrů.
Pentagon říká, že čínští vojenští stratégové považují schopnost využívat vesmírné systémy za klíčovou součást moderní války. Čína již roky „posiluje své vojenské vesmírné kapacity navzdory veřejnému postoji proti militarizaci vesmíru,“ uvádí se ve zprávě.
ASAT není teorie. Už se to stalo
Pro Čínu nejsou protidružicové zbraně (Anti-satellite weapon, ASAT) jen teorií. V roce 2007 v rámci testu sestřelila vlastní meteorologickou družici FY-1C na polární oběžné dráze.
Podobné testy naštěstí nejsou obvyklé. Následky jsou totiž vždy velmi dramatické. Po sestřelení družice vzniklo na oběžné dráze obrovské množství úlomků, které významně rozšířily už tak nemalý počet kosmického smetí. Přes 2 tisíce úlomků mělo velikost 1 cm a větší.
Sestřelení družice bylo o to nepříjemnější, že k němu došlo ve výšce 850 kilometrů. Trosky se tak pohybuji příliš vysoko na to, aby se v krátké době dostaly do atmosféry. Podle NASA bude ještě v roce 2035 na oběžné dráze přibližně 30 % trosek větších než 10 cm.
Čínský test ale rozhodně nebyl prvním a ani posledním. Během 60. a 70. let pracovali na ASAT Američané i Sověti. V USA byl program později obnoven. Známé je zničení družice v roce 1985, k němuž ale došlo raketou v menší výšce (525 km). Raketa ASM-135 byla vypuštěna ze stíhačky.
V únoru 2008 sestřelily USA raketou SM-3 z lodě USS Lake Erie nefunkční špionážní družici, o které se předpokládalo, že nese 450 kg toxického hydrazinu. Cílem bylo minimalizovat množství trosek, které by mohly dopadnout na Zemi. Nutno říct, že šlo spíše o snahu obhájit test než o racionální hrozbu. Trosky družice by totiž zřejmě nepředstavovaly větší hrozbu. Družice se v době zásahu pohybovala ve výšce asi 250 km, takže úlomky skončily brzy v atmosféře.
K poslednímu použití ASAD došlo v březnu 2019, kdy Indie sestřelila vlastní družici na nízké oběžné dráze.