Čína | Měsíc

Čínská sonda Čchang-e 4 pořídila panoramatické fotky svého přistávacího místa

  • Čínská sonda Čchang-e 4 přistála v noci na 3. ledna našeho času jako první v historii na odvrácené straně Měsíce
  • Na palubě jsou i rostliny.

Aktualizováno 14. 1.: Sonda Čchang-e 4 pořídila panoramatické snímky svého přistávacího místa, Von Karmánova kráteru v Aitkenově pánvi. Zde úspěšně přistála 3. ledna 2019 v 3:26 SEČ.

Čínská vesmírná agentura CNSA zveřejnila rovněž další zajímavé fotografie (například roveru Yutu-2), které najdete v naší galerii.

Na odvrácenou stranu Měsíce

Měsíc má vázanou rotaci, což znamená, že je k nám nakloněn stále stejnou stranou. Odvrácenou stranu našeho vesmírného souseda jsme spatřili poprvé až díky sondě Luna 3 v roce 1959. Zatím žádná sonda však na odvrácené straně nepřistála. Čína to nyní změnila.

Po přistání člověka na Měsíci zájem o nejbližší kosmické těleso opadl. Od roku 1976 jsme čekali dlouhých 37 let na další měkké přistání. Zasloužila se o něj sonda Čchang-e 3, která na povrch Měsíce dopravila rover Jutu.

Sonda Čchang-e 4 vznikala jako zálohy „trojky“. Vzhledem k tomu, že mise proběhla dobře, mohla Čínská vesmírná agentura využít sondu i rover pro další misi.

Sonda (lander) i rover nesou řadu vědeckých přístrojů a kamer pro studium okolí. Na palubě má být také 3 kg kontejner pro zajímavý biologický experiment. Už dříve proběhly testy s rostlinami, hmyzem či hlodavci například na palubě Mezinárodní kosmické stanice.

Čína chce poslat na Měsíc semena brambor, huseníčku a také vajíčka bource morušového. Vědci se chtějí dozvědět více o růstu rostlin v izolovaném prostředí v podmínkách šestinové měsíční gravitace. Cíl je poměrně jasný. Budoucí lunární či marsovská základna by si mohla pěstovat rostliny ve skleníku. Kromě potravy by vytvářel také kyslík.

V rádiovém stínu

Přistání na odvrácené straně přináší jednu velkou výzvu. Přímé spojení se sondou není ze Země možné. Je potřeba využít prostředníka. Čína ho vyslala už v květnu loňského roku do libračního centra L2.

Sonda se jmenuje Čchüe-čchiao a na palubě má 4,2 m velkou anténu. Signál z Čchang-e 4 půjde do vesmíru na Čchüe-čchiao, která ho přepošle na Zemi.

Čína se o Měsíc zajímá

První čínská sonda Čchang-e 1 zkoumala Měsíc v letech 2007 až 2010 z jeho oběžné dráhy. Na její práci navázala Čchang-e 2, která se do vesmíru vydala v roce 2010. V prosinci 2013 přistála na povrchu sonda Čchang-e 3 s roverem Jutu.

Čína už pracuje také na sondě Čchang-e 5, která by mohla odstartovat v prosinci 2019 a dopravit na Zemi vzorky Měsíce – jako první od poloviny 70. let.

Diskuze (29) Další článek: Wikipedie začala využívat Google Překladač. Slibuje více textů mimo angličtinu

Témata článku: Technika, Vesmír, Země, Výzkum, Čína, Měsíc, Rostliny, Dlouhý rok, Bourec morušový, Odvrácená strana, Velká anténa, Nejbližší den, Velká výzva, Paluba, Jižní pól, Loňský rok, Dlouhý pochod, Přímé spojení, Oběžná dráha, CNSA, Vázaná rotace, Rover, Hlodavci, Nový rok, Čínská sonda