Měsíc | Čína

Čína vyšle v pátek sondu na Měsíc. Přistane tam, kam se ještě nikdo neodvážil

  • Čína by měla v pátek vyslat sondu k Měsíci
  • Čchang-e 4 přistane po Novém roce na odvrácené straně Měsíce
  • Na palubě budou i rostliny

Ve čtvrtek 7. prosince po 19:15 našeho času vynese raketa Dlouhý pochod 3B k Měsíci novou čínskou sondu. Pokud půjde vše dobře, přistane sonda Čchang-e 4 po Novém roce jako první v historii na odvrácené straně Měsíce.

Na odvrácenou stranu Měsíce

Měsíc má vázanou rotaci, což znamená, že je k nám nakloněn stále stejnou stranou. Odvrácenou stranu našeho vesmírného souseda jsme spatřili poprvé až díky sondě Luna 3 v roce 1959. Zatím žádná sonda však na odvrácené straně nepřistála. Čína to chce nyní změnit.

Po přistání člověka na Měsíci zájem o nejbližší kosmické těleso opadl. Od roku 1976 jsme čekali dlouhých 37 let na další měkké přistání. Zasloužila se o něj sonda Čchang-e 3, která na povrch Měsíce dopravila rover Jutu.

Sonda Čchang-e 4 vznikala jako zálohy „trojky“. Vzhledem k tomu, že mise proběhla dobře, může Čínská vesmírná agentura využít sondu i rover pro další misi.

Čchang-e 4 bude nejdříve navedena na oběžnou dráhu Měsíce. Po Novém roce přistane na odvrácené straně Měsíce a to ve 180 km velkém kráteru Von Kármán poblíž jižního pólu.

Sonda (lander) i rover nesou řadu vědeckých přístrojů a kamer pro studium okolí. Na palubě má být také 3 kg kontejner pro zajímavý biologický experiment. Už dříve proběhly testy s rostlinami, hmyzem či hlodavci například na palubě Mezinárodní kosmické stanice.

Čína chce poslat na Měsíc semena brambor, huseníčku a také vajíčka bource morušového. Vědci se chtějí dozvědět více o růstu rostlin v izolovaném prostředí v podmínkách šestinové měsíční gravitace. Cíl je poměrně jasný. Budoucí lunární či marsovská základna by si mohla pěstovat rostliny ve skleníku. Kromě potravy by vytvářel také kyslík.

V rádiovém stínu

Přistání na odvrácené straně přináší jednu velkou výzvu. Přímé spojení se sondou není ze Země možné. Je potřeba využít prostředníka. Čína ho vyslala už v květnu do libračního centra L2. Sonda se jmenuje Čchüe-čchiao a na palubě má 4,2 m velkou anténu. Signál z Čchang-e 4 půjde do vesmíru na Čchüe-čchiao, která ho přepošle na Zemi.

Čína se o Měsíc zajímá

První čínská sonda Čchang-e 1 zkoumala Měsíc v letech 2007 až 2010 z jeho oběžné dráhy. Na její práci navázala Čchang-e 2, která se do vesmíru vydala v roce 2010. V prosinci 2013 přistála na povrchu sonda Čchang-e 3 s roverem Jutu.

Čína už pracuje také na sondě Čchang-e 5, která by mohla odstartovat v prosinci 2019 a dopravit na Zemi vzorky Měsíce – jako první od poloviny 70. let.

Diskuze (23) Další článek: ELONOVINKY: Nemusí zůstat jen u aut, Tesla může překvapit elektrickým autobusem či letadlem

Témata článku: Technika, Vesmír, Výzkum, Země, Měsíc, Čína, Rostliny, Nový rok, Vědecký přístroj, Jižní pól, Bourec morušový, Dlouhý pochod, Stejná strana, Strana měsíce, Velký kráter, Čchang-e, Velká anténa, Dlouhý rok, Vázaná rotace, Rover, Sonda, Oběžná dráha, Librační centrum, Velká výzva, Přímé spojení


Určitě si přečtěte