Měsíc | Čína

Čínská sonda Čchang-e 4 pořídila panoramatické fotky svého přistávacího místa

  • Čínská sonda Čchang-e 4 přistála v noci na 3. ledna našeho času jako první v historii na odvrácené straně Měsíce
  • Na palubě jsou i rostliny.

Aktualizováno 14. 1.: Sonda Čchang-e 4 pořídila panoramatické snímky svého přistávacího místa, Von Karmánova kráteru v Aitkenově pánvi. Zde úspěšně přistála 3. ledna 2019 v 3:26 SEČ.

Čínská vesmírná agentura CNSA zveřejnila rovněž další zajímavé fotografie (například roveru Yutu-2), které najdete v naší galerii.

Na odvrácenou stranu Měsíce

Měsíc má vázanou rotaci, což znamená, že je k nám nakloněn stále stejnou stranou. Odvrácenou stranu našeho vesmírného souseda jsme spatřili poprvé až díky sondě Luna 3 v roce 1959. Zatím žádná sonda však na odvrácené straně nepřistála. Čína to nyní změnila.

Po přistání člověka na Měsíci zájem o nejbližší kosmické těleso opadl. Od roku 1976 jsme čekali dlouhých 37 let na další měkké přistání. Zasloužila se o něj sonda Čchang-e 3, která na povrch Měsíce dopravila rover Jutu.

Sonda Čchang-e 4 vznikala jako zálohy „trojky“. Vzhledem k tomu, že mise proběhla dobře, mohla Čínská vesmírná agentura využít sondu i rover pro další misi.

Sonda (lander) i rover nesou řadu vědeckých přístrojů a kamer pro studium okolí. Na palubě má být také 3 kg kontejner pro zajímavý biologický experiment. Už dříve proběhly testy s rostlinami, hmyzem či hlodavci například na palubě Mezinárodní kosmické stanice.

Čína chce poslat na Měsíc semena brambor, huseníčku a také vajíčka bource morušového. Vědci se chtějí dozvědět více o růstu rostlin v izolovaném prostředí v podmínkách šestinové měsíční gravitace. Cíl je poměrně jasný. Budoucí lunární či marsovská základna by si mohla pěstovat rostliny ve skleníku. Kromě potravy by vytvářel také kyslík.

V rádiovém stínu

Přistání na odvrácené straně přináší jednu velkou výzvu. Přímé spojení se sondou není ze Země možné. Je potřeba využít prostředníka. Čína ho vyslala už v květnu loňského roku do libračního centra L2.

Sonda se jmenuje Čchüe-čchiao a na palubě má 4,2 m velkou anténu. Signál z Čchang-e 4 půjde do vesmíru na Čchüe-čchiao, která ho přepošle na Zemi.

Čína se o Měsíc zajímá

První čínská sonda Čchang-e 1 zkoumala Měsíc v letech 2007 až 2010 z jeho oběžné dráhy. Na její práci navázala Čchang-e 2, která se do vesmíru vydala v roce 2010. V prosinci 2013 přistála na povrchu sonda Čchang-e 3 s roverem Jutu.

Čína už pracuje také na sondě Čchang-e 5, která by mohla odstartovat v prosinci 2019 a dopravit na Zemi vzorky Měsíce – jako první od poloviny 70. let.

Diskuze (29) Další článek: Wikipedie začala využívat Google Překladač. Slibuje více textů mimo angličtinu

Témata článku: Technika, Vesmír, Země, Výzkum, Měsíc, Čína, Rostliny, Velká výzva, Vědecký přístroj, Dlouhý rok, Dlouhý pochod, Přímé spojení, Velká anténa, Oběžná dráha, Paluba, Rover, Čínská sonda, Čchang-e, Izolované prostředí, Velký kráter, Odvrácená strana, Stejná strana, Librační centrum, Nový rok, Bourec morušový