Aktualizace 11. června
Čína zveřejnila další snímky z Marsu. Na tom následujícím můžete vidět povrch v okolí místa přistání roveru Zhurong. Je relativně plochý a nacházejí se na něm kameny různých velikostí:
Foto: CNSA
Fotografie přistávací plošiny pořízená roverem, který se v té době nacházel asi 6 metrů jihovýchodně od ní:
Foto: CNSA
Tento snímek vznikl poté, co rover uvolnil svou samostatnou kameru a opět se přiblížil k přistávací plošině. Obraz z dotyčné kamery je bezdrátově přenášen na rover a následně prostřednictvím orbiteru na Zemi.
Foto: CNSA
A závěrem ještě shrnující video s českým komentářem:
Omlouváme se, video v současné době nelze přehrát.
Aktualizace 24. května
Čína si připsala na konto další velký úspěch: stala se historicky druhou zemí světa, jejíž rover úspěšně sjel na povrch rudé planety.
Nyní začne primární výzkumná fáze, která by podle dostupných informací měla trvat 90 marsovských dní. Teoreticky může být prodloužena – záleží ovšem na tom, v jakém stavu se rover po uplynutí této doby bude nacházet.
Omlouváme se, video v současné době nelze přehrát.
Připomeňme, že Zhurong má studovat povrchové horniny a atmosféru Marsu. Bude rovněž pátrat po ložiskách podpovrchové vody nebo ledu, v nichž by se mohly nacházet nějaké formy mimozemského života.
„Doufáme, že během jednoho marsovského roku získáme komplexní pokrytí marsovské topografie, geomorfologického tvaru reliéfu a prostředí i průzkumná data z radaru schopného nahlédnout pod povrch,“ uvedla zástupkyně hlavního velitele mise Čang Jü-chua.
Aktualizace 19. května
Čína zveřejnila první dvě fotografie, které vznikly během přistání jejího roveru Zhurong na Marsu. Na tom následujícím můžete vidět např. anténu, solární křídla a další zařízení:
Tuto fotografii pak pořídila přední kamera roveru pro vyhýbání se překážkám, která využívá velký širokoúhlý objektiv. Dvě dlouhé tyče v horní části jsou podpovrchové radary:
Loď Tianwen-1 kroužila kolem Marsu od února. V pátek směrem k rudé planetě vypustila zapouzdřenou kapsli obsahující rover Zhurong pojmenovaný po starodávném čínském bohu ohně. Přistání se podařilo na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu. Sonda je konstruovaná na 90 dní provozu.
Omlouváme se, video v současné době nelze přehrát.
Pro čínský vesmírný program je to velký úspěch, šlo totiž o první pokus přistát na jiné planetě. V kontextu vesmírného závodu má Čína zpoždění, protože americký Viking 1 přistál na Marsu už 20. července 1976.
Rozdíl je také v dostupných materiálech. Zatímco únorové přistání sondy Perseverance bylo perfektně vyfocené a netočené, od China National Space Administration (CNSA) nemáme nic grafiku z news.cgtn.com (screenshoty přiložené v galerii tohoto článku).
Jak na Marsu přistávali Američané: