Čínské námořnictvo udělalo v posledních měsících výrazný technologický pokrok ve schopnosti maskovat své válečné lodě před chytrými zbraněmi. Klíčem je modernizace procesu demagnetizace (více na Wikipedii), který nově řídí umělá inteligence a je o 60 % efektivnější. Plavidlo tak má mnohem větší šance při ochraně před minami a střelami reagujícími na kov.
Každá ocelová loď za léta na moři chová jako obří magnet. Její pole je pak pro moderní zbraně něco jako maják. Stačí, aby miny nebo torpéda zaznamenaly výraznější odchylku, a mohou pak zaměřit svůj útok s vysokou přesností. Proto se lodě pravidelně „demagnetizují“, aby byly pro tyto senzory co nejméně nápadné.
Tradiční očista je pomalá a pečlivá práce. Musí se přesně nastavit proudy v několika speciálních cívkách, které vytvářejí kompenzační pole a neutralizují magnetismus lodi. Každá loď má unikátní „otisk“, který se navíc mění podle polohy, kurzu nebo třeba poškození v boji. Dříve to znamenalo spoustu ruční kalibrace a zdlouhavého měření, které bylo nutné často provádět v přístavu a za asistence zkušených techniků.
Demagnetizace s pomocí AI
Nový čínský systém využívá umělou inteligenci, která v reálném čase sbírá data z čidel a průběžně upravuje nastavení cívek podle aktuálních podmínek – ať už loď stojí, nebo manévruje v boji. Systém navíc automaticky reaguje i na další parametry, jako jsou změny teploty moře nebo rychlost pohybu.
Testy probíhaly na fregatě typu 054A
Díky tomu může být odmagnetování plavidla hotové za pár minut namísto původních hodin. To znamená, že i po zásahu nebo v nouzové situaci může loď rychle obnovit svou „neviditelnost“ a vrátit se do akce, což je v moderním konfliktu obrovská výhoda. AI nejen optimalizuje průběh, ale také okamžitě ověřuje úspěšnost demagnetizace.
Testy probíhaly na fregatě typu 054A, která je jedním z nejrozšířenějších a nejmodernějších plavidel čínské flotily. Není to náhoda – právě tyto lodě často operují v oblastech, kde jsou aktivní detekční sítě USA a jejich spojenců. Každý detail tu může rozhodnout o tom, kdo koho uvidí dřív. Čínská armáda vsadila na to, že když bude umět magneticky zmizet dřív, než protivník zamíří, získá cennou výhodu.
Další kolo tiché války
V širším kontextu jde o další kolo tiché války mezi detektory a maskovacími technologiemi. Zatímco západní námořnictva investují do supravodivých cívek nebo do AI pro detekci ponorek, Čína sází na rychlou a adaptivní správu magnetické stopy celé flotily. To přinese nejen větší bezpečí pro samotné lodě, ale i vyšší operační tempo a schopnost rychle reagovat na nové hrozby.
Pokud se technologie osvědčí i v reálných bojových podmínkách, může být otázka magnetické neviditelnosti časem stejně důležitá jako radary či sonary. Námořní válka se totiž dnes nevede jen střelami a torpédy, ale i v neviditelném světě elektromagnetických polí.
Přestože některé detaily o skutečné účinnosti systému zůstávají zahalené mlhou vojenského tajemství a čínské propagandy, směr je jasný. Umělá inteligence se stává nepostradatelným pomocníkem i v tak tradičních oblastech, jako je demagnetizace lodí. Experti z Austrálie, USA i NATO proto apelují na vývoj protiopatření, aby AI-řízené maskování nezvrátilo rovnováhu v Pacifiku.