Dvojhvězdy jsou vzájemně spoutané gravitací, takže obíhají kolem společného těžiště. V naší soustavě to sice neznáme, nicméně v Mléčné dráze jsou dvojhvězdy a mnohohvězdné systémy naprosto normální. Chová se tak více než polovina z nich.
Kosmičtí partneři si mohou zároveň navzájem krást vlastní hmotu, což obvykle vyústí v ohromující vesmírnou explozí. Dvojhvězdy jsou proto cennými objekty pro pozorování.
Obří čínský teleskop objevil podivnou dvojhvězdu
Čínský tým, který vedl Jinlin Han z National Astronomical Observatories of China, nedávno objevil opravdu extrémní duální systém, který se ke všemu nachází relativně blízko. Od PSR J1928+1815 nás dělí pouhých 455 světelných let.
Půlkilometrový radioteleskop FAST
Extrémní dvojhvězdu vystopoval radioteleskop FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Radio Telescope) s momentálně daleko největším „talířem“ na světě, jehož průměr dělá neuvěřitelných 500 metrů. Nachází se v přírodní krasové propadlině v jihočínské provincii Kuej-čou.
Pulzar se při oběhu noří do druhé hvězdy
PSR J1928+1815 je těsná dvojhvězda, jejíž součástí je pulzar. To by nebylo až tak zvláštní. Jen v Mléčné dráze jich známe asi 3 500 a nezřídka jsou součástí právě i dvojhvězd. V případě PSR J1928+1815 jde ale o to, že pulzar a jeho partnerská heliová hvězda se navzájem pohybují ve společné obálce z vodíku. Pulzar tedy v podstatě obíhá uvnitř druhé hvězdy. Signál pulzaru vždy na několik hodin zmizí.
Fáze vývoje, ve které jsme zastihli systém PSR J1928+1815, bude pravděpodobně jen velmi krátká. Pokud se vědci nemýlí, během příštích asi 1 000 let dojde k tomu, že neutronová hvězda „vyčistí“ prostor kolem druhého tělesa, takže i když budou i nadále poměrně blízko, přece jen je už bude dělit relativní vakuum.