Čínský experimentální fúzní reaktor EAST (Experimental Advanced Superconducting Tokamak) pokořil další světový rekord, rozžhavenou plazmu totiž udržel při teplotách okolo 100 milionů stupňů Celsia po dobu 1 066 sekund.
Takzvané tokamaky snad jednou nahradí současné atomové reaktory, namísto štěpení totiž používají jadernou fúzi – slučování dvojice lehčích atomových jader v těžší prvek za uvolnění ohromného množství tepla. To pak už může vyrábět páru pro generátor elektrárny.
Video čínské tiskové agentury z velínu EAST:
100-150 milionů stupňů Celsia
Má to ale jeden háček. Aby k takové termonukleární fúzní reakci vůbec došlo, musíme ji také dodat energii. A nemalou!
Atomová jádra se totiž odpuzují jako dva magnety a my musíme překonat tzv. Coulombovu potenciálovou bariéru, což se dle zvolených elementárních prvků (třeba formy vodíku deuterium a tritium) efektivně odehrává při teplotách právě okolo 100 až 150 milionů Kelvinů (nebo Celsia; v těchto řádech je to jedno a totéž).

Experimentální tokamak EAST
Současné experimentální tokamaky rozpálí na podobné teploty ionizovaný plyn – plazmu –, která pak bezpečně cirkuluje ve speciální komoře izolované pomocí extrémně silného magnetického pole. Kdyby se totiž střetla s jejími stěnami, odeberou ji okamžitě teplo a začnou se samy tavit.
Cílem je udržet plazmu při vysoké teplotě dostatečně dlouho, aby se zvýšila pravděpodobnost srážek jader a následných fúzí, které dále navyšují teplo plazmy a udržují pec v chodu.

Rudě zářící rozžhavená vodíková plazma cirkulující v tokamaku EAST
Podstatné je to, že energetický výkon termonukleární reakce dalece přesahuje nutný iniciační příkon, takže i když k zapálení potřebuje nesmírné množství energie, jakmile se pec rozžhaví na provozní teplotu, bude poté velmi efektivní a bez současného radioaktivního odpadu.
Čína je členem ambiciózního projektu ITER
Pro nás je zdaleka nejdůležitější skutečnost, že je Čína už roky jedním z klíčových členů mezinárodního projektu ITER. Vědecké experimenty na tokamaku EAST a jeho předchůdcích tedy snad pomohou při vývoji prvního velkého funkčního termonukleárního reaktoru v jižní Francii.
Projekt ITER patří k nejdražších vědecko-inženýrským počinům všech dob a do jeho vývoje jsou zapojení prakticky všichni vědečtí a průmysloví státní hráči počínaje Evropou a konče tradičními rivaly USA, Čínou a Ruskem.

Výstavba první experimentální fúzní elektrárny ITER na jihu Francie
A i když má ITER skluz a jsou tací, kteří pochybují, jestli bude vůbec někdy dostatečně efektivní, pokud se to podaří, způsobí ještě mnohem větší energetickou revoluci než nástup štěpných reaktorů ve 20. století. Tentokrát ale čistě a bez komplikací, kam na stovky a tisíce let uložit radioaktivní odpad. Pravdu se nejspíše dozvíme v příštích 10-15 letech.