Cirkadiánní rytmus řídí nejen náš mozek, ale také buňky v játrech. K odhalení přispěly myši | Zdroj: DALL-E.

Zdroj: DALL-E.

Cirkadiánní rytmus řídí nejen náš mozek, ale také buňky v játrech. K odhalení přispěly myši

Vědci se dlouhá léta domnívali, že naše „vnitřní tělesné hodiny“ neboli cirkadiánní rytmy jsou řízeny výhradně mozkem. Odborníci z Queenslandské univerzity však zjistili, že významnou roli v tomto biologickém cyklu hrají také naše játra, informuje web StudyFinds.

„Choroby jater a metabolická onemocnění, jako je cukrovka a obezita, jsou spojovány s narušeným spánkem, nepravidelným stravováním a narušením cirkadiánního rytmu,“ říká ve zprávě pro média docent Frédéric Gachon z Ústavu molekulární biologie. „Tato studie naznačuje, že za narušeným rytmem pravděpodobně stojí poruchy funkce jater.“

Cirkadiánní rytmus

Naše cirkadiánní hodiny ovlivňují spánek, vylučování hormonů, metabolismus, a dokonce i tělesnou teplotu. Prakticky neustále se objevují nové výzkumy týkající se důsledků špatného fungování cirkadiánních hodin, jako jsou nespavost, deprese a další poruchy nálady, poruchy paměti a snížená bdělost, a také onemocnění, jako jsou srdeční choroby a cukrovka.

Cirkadiánní rytmus je biologický mechanismus, který řídí rytmické změny v různých fyziologických a behaviorálních funkcích živých organismů, včetně lidí. Tento rytmus je základním aspektem vnitřních biologických hodin, které pomáhají synchronizovat naše tělesné procesy s cykly střídání světla a tmy.

Wikipedie vysvětluje, že „u lidí pokles denního světla vyvolá zvýšení hladiny hormonu melatoninu, který usnadňuje spánek – proto se člověku lépe usíná v temné místnosti. Samotný průběh cirkadiánního rytmu se u jednotlivých lidí liší – lidé se obrazně rozdělují na „skřivany“, u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a „sovy“, což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách.“

Roli jater odhalily myši

Aby lépe porozuměl těmto zákonitostem u savců, transplantoval Gachon a jeho tým myším lidské jaterní buňky, kterými nahradil jejich jaterní buňky. Výsledky ukázaly významné změny cirkadiánního rytmu. „Myši jsou nočními tvory, ale když jim byly jaterní buňky nahrazeny lidskými, jejich cirkadiánní rytmy se posunuly o dvě hodiny – jedly a spaly v jinou dobu než myši bez těchto transplantovaných buněk,“ vysvětluje Gachon.

Až dosud se mělo za to, že cirkadiánní rytmus savců je řízen výhradně centrálními „hodinami“ tvořenými skupinou mozkových buněk zvaných suprachiasmatické jádro. Tato studie však ukazuje, že tomu tak není, a naznačuje, že za narušeným rytmem pravděpodobně může stát abnormální funkce jater. Dle Gachona by tak obnovení fyziologie jater mohlo prospět zdraví a pohodě pacientů.

Vědci věří, že tato práce, která byla publikována v odborném časopise Science Advances, pomůže k dalšímu výzkumu. Ten by měl vést k lepšímu pochopení metabolických onemocnění v souvislosti s narušenými vnitřními tělesnými hodinami, zejména nyní, když je evidentní že mozek není jedinou částí těla, která řídí tyto funkce.

Určitě si přečtěte

Články odjinud