Rok 2021 byl pro obnovitelné zdroje přelomový, neboť pokryly celých 38 % světové poptávky po elektrické energii. Padesát zemí nyní vyrábí více než desetinu elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách. Ve výroční zprávě to uvedl nezávislý think-tank Ember, zabývající se klimatem a energetikou.
Tolik potřebná a vítaná zpráva přichází v době, kdy se země ve snaze snížit emise stále více přiklánějí k obnovitelným zdrojům. Mnoho zemí se zavázalo, že se do roku 2050 stanou uhlíkově neutrálními a některé dokonce plánují dosáhnout tohoto cíle ještě dřív. Obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné turbíny a solární panely, mohou poskytnout potřebný impuls k odklonu od fosilních paliv.
Turbíny a panely generují desetinu elektřiny
Větrná a solární energie se v loňském roce podílely na celosvětové poptávce po elektřině deseti procenty. To je téměř dvojnásobek proti produkci v době podpisu Pařížské dohody v roce 2015. Ukázalo se také, že když se světová ekonomika v roce 2021 vzpamatovala z pandemie onemocnění covid-19, poptávka po energii prudce vzrostla.
Nejrychleji přechází na čisté zdroje Nizozemsko, Austrálie a Vietnam. V posledně jmenovaném státě došlo k nárůstu o 300 % za pouhý rok poté, co vláda zaplatila lidem za instalaci solárních panelů a nabídla zajímavé ceny za dodávku elektřiny do sítě. „To zatraktivnilo zavádění solární energie pro domácnosti a veřejné služby,“ uvedl vedoucí globálního oddělení společnosti Ember Dave Jones.
Také podpůrná politika v Nizozemsku poskytla impuls pro solární energii, přestože země má během roku relativně méně slunečního svitu. „Nizozemsko je skvělým příkladem země se severnější zeměpisnou šířkou, která dokazuje, že nejde jen o to, kde svítí slunce, ale také o správné politické prostředí, jež má velký vliv na to, zda se solární energie prosadí,“ popsala situaci Hannah Broadbent.
Narostl podíl uhlí
Výroba solární energie se oproti předchozímu roku zvýšila o 23 %, zatímco výroba elektřiny z větru vzrostla o 14 %. Tyto dva zdroje se podílely na dodávkách elektřiny více než desetinou ve více než padesáti zemích. Společně s dalšími čistými zdroji pokryly obnovitelné zdroje 38 % celosvětové poptávky po energii, což je více než 36 %, které pokrylo uhlí.
„V loňském roce jsme byli svědky masivního nárůstu výroby solární energie, který nejenže uspokojil zvýšenou poptávku po elektřině, ale vedl také k poklesu podílu elektřiny z uhlí i plynu.“ konstatuje Dave Jones. Navzdory růstu a skutečnosti, že některé země nyní získávají více než 50 % elektřiny z větrných a solárních elektráren, zaznamenala v roce 2021 pozoruhodný nárůst také uhelná energetika.
S přerušením dodávek vzrostly ceny plynu v Evropě až desetkrát, zatímco uhlí zdražilo „jen“ třikrát a stalo se tak levnější alternativou. V důsledku toho zaznamenala výroba elektřiny z uhlí největší nárůst od roku 1985 – o devět procent během jediného roku. Zpráva dodává, že s příklonem výroby elektřiny k uhlí se emise uhlíku v tomto odvětví zvýšily o sedm procent.
Potřeba omezit uhlíkové emise je aktuální s ohledem na probíhající klimatické změny. V úvahu je nutné brát i skutečnost, že závislost na Rusku v oblasti energetiky činí země zranitelnými v době konfliktů. Tato omezení budou v příštích letech společně znamenat další impuls pro čistější energetiku.
