Člověk se geneticky adaptoval na stravu bohatou na cukry

Názory k článku

avatar
11. 06. 2019 12:14 | Macintosh OS X AppleMAC-Safari 5.0

Clovek se na nic neadaptoval. Clovek zapadniho zivotniho stylu ma predevsim problem s tim, ze nezna rizika sve stravy. Nevi, co se deje s potravinou v tele po konzumaci a jak tato potravina ovlivnuje vsechny pochody v tele. Clovek zapadniho zivotniho stylu dnes nad jidlem nepremysli, nevi, co ji. Jidlo bere jen jako jakysi prostredek k naplneni zaludku, aby potlacil hlad. A to je chyba a nejde tady zdaleka jen o cukry, junk food dnes saha mnohem dal. Chce to vice informovat verejnost, dat vice penez do prevence a vysledky se musi dostavit. Driv nebo pozdeji ti lide sami na sobe pociti, ze se neciti zrovna nejlepe ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
CCblue  |  11. 06. 2019 12:25  |  Microsoft Windows 10 Firefox 56.0

No já mám ten dojem, že gen "nerozbitnosti" možná přeci jenom existuje.
Usuzuju z toho, jak odolní jsou potomci ze zemí bývalého Sovětského Svazu. A řekl bych, že za to může extrémní zátěž jejich předků za 2. světové války. Ta prosila celonárodní genofondy a je možné, že to nějaký vliv má.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jirik66  |  11. 06. 2019 13:03  |  Microsoft Windows 10 Edge 17.17134

Samotný princip evoluce je celkem jednoduchý, ale porozumět jednotlivým evolučním tlakům, které v historii lidského rodu formovaly naše geny, to již tak jednoduché není. Správně se v článku píše že následky špatných stravovacích návyků se projeví až ve vyšším věku. A tady je jádro problému: bylo by výhodnější z hlediska evoluce, aby všichni lidé byli i ve vyšším věku odolní vůči všem nepříznivým vlivům a nemocím, a tudíž aby se všichni lidé dožívali vysokého věku třeba 100 - 150 let? Samozřejmě nebylo. Lidské skupiny vždy disponovaly jen omezeným množstvím potravy. Lovci a sběrači se pohybovali pěšky, a mohli tedy využít jen zdroje potravy ve svém bezprostředním okolí. Původní zemědělci obdělávali svá políčka ručně, a fyzické síly jim stačily jen na obdělání určitého množství půdy. No a lidské tělo postupem času chátrá a ztrácí fyzickou sílu, pružnost a odolnost. Co by se stalo se skupinou lovců-sběračů nebo původních zemědělců, kdyby se všichni její členové začali dožívat 100 let? Skupina by zestárla a ztratila by schopnost získávat potravu a bránit se, respektive by se tyto její schopnosti razantně snížily. Následkem toho by neobstála v konkurenci s dalšími skupinami. A samozřejmě byl zde i opačný evoluční tlak - lidská skupina potřebovala zkušenosti, rozvahu a paměť starých jedinců. Ovšem k zajištění těchto atributů stačilo skupině jen pár starých jedinců - kmetů a stařešin. Během statisíců let vývoje lidské rasy se proto vyladil optimální poměr mladých a starých jedinců v lidské populaci, a genetická informace se nastavila tak aby zajistila přežití právě jen určitého omezeného množství starých jedinců. Nemusí se nám to líbit, ale je to prostě tak. Takto funguje evoluce ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
allien.cz  |  11. 06. 2019 16:48  |  Macintosh OS X Safari 12.1

Už dlouho jsem nečetl takovou manipulaci a nepochopení rozdílu mezi glukozou a fruktozou.Samotná glukóza je globálně minoritní problém výživy a tělo s ní nemá výraznější problém z hlediska konzumace. Nakonec je to s kyslíkem jediný nosič energie do buňky.Tím zásadním civilizačním smrtícím problémem je fruktóza a tyhle články to celé bohužel totálně bagatelizují.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (8)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
N8GD  |  11. 06. 2019 21:18  |  Microsoft Windows 10 Chrome 74.0.3729.169

Nejsem si jistý, že lze u člověka v poslední době mluvit o genetické evoluci, když přirozený výběr prakticky neexistuje a přežijí i jedinci, který s životem nemají nic společného.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor