Čím více člověk ví, tím více otázek se naskýtá. Vaše filozofické náměty jsou určitě zajímavé. Otázkou ale zůstává, na jaké úrovni chcete získat odpověď? Na technokratické, tedy měření, důkazy, výsledky složité matematiky či kvantové fyziky? Nebo by postačovala odpověď na úrovni abstrakce či duchovního poznání? Běžnému člověku dělá problém jen samotná představa nekonečna, natož dalších složitostí, které panují v našem vesmíru. Píšete, že světlo nám dává informace ze vzdálenosti zhruba 13.7mld sv. let, ovšem napadlo vás, že pokud byste se nyní objevil na samotné hranici této vzdálenosti, tak uvidíte kolem sebe opět vesmír v okruhu dalších 13.7mld sv. let? Ano, to znamená, že žádný psuedo-konec, či hranice vesmíru neexistují už ze samotného principu zakřivení našeho prostoru, viz známý příklad s mravencem vědátorem, který zná ve svém vesmíru pouze směr vpravo/vlevo a dopředu/dozadu. Jeho nejpokročilejší matematika a fyzika mu jasně říká, že když na své cestě vpřed nezahne, logicky musí někam dojít a on je chudák frustrovaný, protože se vždy vrátí na stejné místo, proč? Protože nerozumí pojmu 3D prostoru a že chodí po kouli. Stejně i naše hypotetická loď se schopností cestovat neuvěřitelně rychle, by po absolutně rovném letu vpřed na konci své cesty stejně skončila na místě svého vlastního startu. A mnoho dalších otázek, které nejsme schopni současnými znalostmi zodpovědět tak, aby to korespondovalo s určitým pochopením principu. Problém těchto teorií, jako co bylo před Bigbang apod je ten, že prostor ve kterém žijeme, tak existuje v závislosti na čase a to bez ohledu k rychlosti jakou plyne. Např. hypotetický astronaut na hranici singularity by viděl , jak se vesmír kolem něj zrychluje, vše se točí víc a víc, ale pořád čas nějakým způsobem plyne... Pointa tedy je, že bez času, nelze hodnotit prostor tak, jak ho známe. Nejlogičtější odpovědí na otázku, co bylo před vesmírem je, že NIC, protože nebyl čas. Bez jednotky času se neposune ani rohlík, ani atom, ani qvark. Bez času prostě nedodáte žádnou energii k vyvolání jiné energie, bez času bychom si nemohli říct ani jednu jedinou větu o tomto tématu. Naopak gravitace je úplně jiný fenomén, dodnes nezmapovaný, těžce uchopitelný. Víme sice jak se projevuje, víme že je daná hustotou hmoty, dokážeme ji spočítat atd, ale nikdo zatím nedokáže definovat její podstatu a z čeho čerpá energii. Svíčka jednou shoří, hvězda také, ale dvě planety budou kolem sebe obíhat a přitahovat se v ideálním prostředí třeba i do nekonečna. Kde se bere tolik energie? Kovadlina přitahovaná zemskou gravitací, to je sakra síla a jede zadarmo! Pořád drží, natož gravitace v neutronové hvězdě, to je totální dávka energie a zdarma a pořád. Marné hledání po tajné částici gravitonu bude podle mě neúspěšné, jelikož informaci o gravitaci pravděpodobně nepřenáší žádná částice. Celé to vychází z vyšší hloubky a podstaty našeho prostoru, kterou ještě neznáme. Pokud by teoreticky zmizelo naše slunce teď, tak gravitace se uvolní ihned, naopak informace o světle k nám ještě poletí cca 8 minut. Moc otázek a málo odpovědí, které snad jednou člověk zodpoví.
