Co dělá elektrokolo elektrokolem. Podrobně o elektronických a digitálních systémech

Pokračování 2 / 5

Baterie a její nabíjení

Samotný motor není těžký, váží jen 2,9 kg. Víc hmotnosti kolu přidá baterie, ale i když jsem měl v kolech model Bosch Powertube s aktuálně nejvyšší kapacitou 750 Wh, není 4,4 kg zase tak moc. Jde o baterii typu Li-Ion, která pracuje s napětím 36 V.

U kola Mondraker je baterie pevně integrovaná v rámu kola a nedá se z něj uživatelsky jednoduše vyjmout. Bylo by potřeba napřed demontovat motor a baterii potom vysunout z rámové trubky. Cube má ve spodní části rámu plastový kryt a baterie je vyjímatelná, ale i tak se počítá s tím, že dobíjet se bude spíš v místě, kde je kolo zaparkované. Konektor velké externí nabíječky se připojuje k zásuvce v rámu. U Mondrakeru jsem se bál, že ztratím její pryžovou krytku, nabíjení u kola Cube bylo řešeno lépe.

 
Různé umístění nabíjecích konektorů u testovaných kol

S ohledem na možnost nabíjení na cestách by nebylo špatné, kdyby nabíjecí elektronika byla rovnou součástí kola. Aby se do něj zapojil třeba jen standardní 230V napájecí kabel, který by se dal snadno smotat do kapsy. Pro současnou velkou nabíječku je už potřeba batoh.

  
Nabíjení Mondrakeru • Ze srovnání s masivním sjezdovým pláštěm se to nemusí zdát, ale nabíječka je dost velká

U mého způsobu jízdy a celkem kopcovitém terénu odpovídal jeden procentní bod baterie zhruba jednomu kilometru. Takže bych na jedno nabití pohodlně ujel asi 100 km, ale se snahou šetřit energii by to byly i desítky kilometrů navíc. Baterie se nabíjí rychlostí přibližně 20 procentních bodů za hodinu.

 
Jak to vypadá uvnitř bloku baterie

Když byla baterie nabitá na 100 %, Bosch odhadoval u režimu Eco dojezd 116 km, u Tour+ 101 km, eMTB 66 km a Turbo 61 km. To odpovídá i mým zkušenostem.

 
Dojezd uvidíte i na malém displeji (zde 57 km) nebo v aplikaci v režimu Ride screen (zde 99 km), kterým lze malý hardwarový displej nahradit

Dva ovladače, malý a velký

Testovaná kola se lišila ovládáním elektrických systémů. Mondraker měl v otvoru horní části rámové trubky umístěný ovladač, kterému Bosch říká System Controller. Jedním tlačítkem se elektrokolo zapíná a druhým můžete nastavovat jízdní režimy, kdybyste neměli tlačítko na řídítkách. Zvolený režim poznáte podle barvy podsvícení, pět dalších LED ukazuje aktuální úroveň nabití baterie.

 
Každý jízdní režim má svoji barvu: stejnou tady na System Controlleru, na malém displeji i v aplikaci. V tomto případě jde o fialový režim eMTB. Svítící čárky ukazují stav baterie

Pro ovládání je ale lepší použít ovladač Mini Remote. S kolem komunikuje přes Bluetooth, objímkou se upevňuje na řídítka. Jsou na něm jen tři tlačítka: dvě větší pro změnu režimu nahoru a dolů a malé pro přepínání obrazovek displeje kola.

 
Ovladači Mini Remote stačí tři tlačítka

Druhé kolo Cube nemělo v rámu Systém Controller, veškeré ovládání a informace se sdružily ve větším ovladači LED Remote. Ten už má pět tlačítek plus vypínač a přímo na něm jsou světelné indikátory nastaveného režimu a stavu baterie. Ovladač se také připevňuje na řídítka, je ale větší a s centrálním displejem je spojený kabelem.

 
Ovladač LED Remote nahrazuje System Controller a je na něm hned pět tlačítek. Dostanete se s nimi k více funkcím a pro typ testovaných kol mi přišel vhodnější. Opět si všimněte barev, zelená značí režim Eco

U běžných kol bude ovladač Mini Remote fungovat skvěle. S koly do těžšího terénu, které jsem měl k dispozici, mi ale víc vyhovoval větší LED Remote. Jeho tlačítka jsou totiž lépe rozlišitelná, u Mini se dají až příliš lehce stisknout. Když se kolo pod vámi třese a máte ještě tlustší rukavice, přepnout režim jen o jednu položku vyžaduje soustředění. Občas jsem se ovladače dotknul i omylem a potom se divil jiné odezvě motoru, než jsem čekal. S LED Remote se navíc na displeji dostanete na další stránky s informacemi.

U městských nebo turistických kol, která jsou z výroby vybavena světly, se dá ovladač použít i k ovládání osvětlení. Podržení spodního tlačítka pak aktivuje režim tlačení. Abyste nemuseli do kopce tahat čtvrt metráku těžké kolo, pomůže tady motor pomalým otáčením pedálů. Uvolněním tlačítka se asi na deset sekund aktivuje režim Hill Hold, které kolo udrží i na prudkém svahu, aby nesjelo zpět dolů.

Informace o jízdě se ukazují na malém displeji. Nebo můžete použít držák, který všechno ukáže na displeji telefonu a ještě ho při tom dobíjí. Podrobněji viz další část článku.

Pokračování 3 / 5

Displej na kolo

Barevný displej u představce zobrazuje informace o kolu, jízdě a trase. Není to povinná součást, klidně ho můžete nechat doma a kolo pojede jako jindy. Aktuální jízdní režim v takovém případě poznáte podle barevného podsvětlení ovladače, nabití baterie podle ubývajících segmentů. S displejem ale získáte další informace o jízdě a třeba i navigaci.

 
Displej teď ukazuje, že je aktivní funkce eBike Lock, která zpřístupní motorový režim až po připojení uloženého mobilního telefonu

Držák je polohovatelný, displej se s ním dá umístit před kolo nebo i na jednu stranu řídítek. Aby nelákal nenechavce, můžete displej z držáku vyjmout. Anebo nahradit držákem pro mobil, o kterém ještě napíšu víc.

 
Displej můžete vyjmout a vzít s sebou, aby na kole příliš nelákal

Displej Kiox 300 je barevný a nedotykový, ovládá se tlačítky na ovladači. S Mini Remote se dá jen jedním směrem listovat po stránkách. Bylo jich tady osm, bez možnosti pohybu zpět a s citlivým tlačítkem bylo občas nutné začít nové kolo, než jsem se trefil. Ovladač LED Remote má pro stránkování dvě tlačítka, dá se jimi vracet. Jeho druhou dvojicí tlačítek lze potom stránku ještě posunout a dostat se k dalším informacím.

 
Tlačítka na LED Remote zpřístupní na malém displeji stránky s dalšími informacemi, ke kterým se s Mini Remote nedostanete

Na stránkách displeje najdete:

• Rychloměr s grafickým vyznačením vlastního a motorového výkonu
• Zobrazení výkonu a kadence, okamžité a průměrné hodnoty
• Informace o aktuální vyjížďce: vzdálenost, čas atd.
• Stav baterie kola, odhadovaný dojezd, stav baterie připojeného telefonu
• Údaje o nadmořské výšce a nastoupaných metrech (kolo si informace bere z telefonu)
• Navigační displej
• Stránku se základním nastavením

Na všech stránkách displeje je textem i barevně vidět nastavený režim motoru. V rohu si asi necháte procenta s aktuálním stavem baterie.

Displej velmi dobře svítí a všechny grafické prvky jsou hodně tučné. Ani při slunečném počasí jsem neměl žádný problém přečíst, co jsem potřeboval.

 
Tohle je obrázek bez úprav, displej je velmi jasný. Zrovna tady stránku s rychlostí překrývá panel upozorňující na blížící se odbočku

Držák na mobil

SmartphoneGrip se upevňuje na držák místo displeje. Jsou to plastové čelisti, které pevně naležato sevřou telefon. Skvělé je, že ho rovnou bezdrátově nabíjí, takže i když má telefon neustále rozsvícený displej, nepřicházíte o energii.

 
Po vyjmutí displeje můžete do patice zasadit držák telefonu

Na mobilu můžete mít spuštěnou jakoukoli aplikaci, jezdil jsem třeba i se Stravou. Ale největší smysl má firemní aplikace Flow. I kdybyste nepoužívali její navigaci nebo pohled na mapu, při jízdě se můžete přepnout do režimu palubního počítač a na mobilu kromě velké mapy uvidíte stejné informace o jízdě jako na malém displeji. Také tady tlačítky na řídítkách posouváte stránkami, měníte jízdní režimy. Z připojených hodinek (zatím pouze Apple Watch) si telefon bere informace o srdečním tepu.

 
Údaje z malého displeje vidím v režimu Ride screen na displej mobilu. A k tomu i slušnou navigaci. Barevné čáry s čísly na mapě jsou traily s informacemi o obtížnosti

Nemusíte ale jezdit s mobilem na řídítkách, abyste na kole měli navigaci. Zrovna u testovaných modelů určených do horšího terénu to není nejvhodnější. I když je telefon v držáku upevněný velmi silně a nehrozí, že by při otřesech vypadl, mohly by ho poškodit třeba kameny odlétající od kol, šlehající větve nebo i nějaký pád. Mimo několika vyjížděk jsem proto raději používal malý displej. Na něm je navigace velmi zjednodušená, ale pro informaci, za jak dlouho a kam máte zabočit, prosté čáry stačí.

Zrovna tady jsem ale chtěl Bosch kritizovat, že by na malém displeji nemusel ukazovat jen jednu čáru s trasou, ale pro lepší orientaci i křižující ulice. Spravila to právě dubnová aktualizace, o které píšu v úvodu článku. Ulice se už na malém displeji zobrazují. V telefonu k tomu přibyla hlasová navigace, kterou byste měli slyšet (zatím jen anglicky), i když bude telefon v kapse nebo batohu.

 
Navigace na malém displeji. Původně tady byla vidět jen jedna čára s trasou, po aktualizaci přibyly náznaky křižujících ulic

V další části článku budu psát o funkcích pro zabezpečení kola a začnu i s popisem zastřešující aplikace eBike Flow.

Pokračování 4 / 5

eBike Lock

Bosch využívá mobilní telefon s aplikací eBike Flow spárovaný přes Bluetooth k ochraně kola. Když si v aplikaci aktivujete funkci eBike Lock, kolo po zapnutí vždy kontroluje, jestli je mobil v blízkosti. Na displeji se po několika sekundách objeví, že systém je odemknutý a můžete jet. Telefon by nemělo být nutné ani zapínat, když bude Flow běžet na pozadí. V případě iOS jsem ale někdy musel Flow znovu otevřít, než kolo zareagovalo.

 
Nastavení zámku, při zamykání a odemykání se může ozvat zvuk

Není to dokonalá ochrana, protože eBike Lock odpojí pouze elektromotor, bez kterého je kolo mechanicky stále funkční. Ale každá komplikace tohoto typu má smysl. Systém během jízdy přítomnost telefonu průběžně nekontroluje, ochranná funkce se opět aktivuje až po vypnutí elektrokola.

Silnější ochranu nabízí eBike Alarm. Po zaparkování hlídá, jestli je kolo v klidu. Když se pohne, v první fázi zazní výstražný signál. U většího pohybu dostanete zprávu na mobil, současně se spustí funkce pro sledování a polohu kola uvidíte na mapě.

 
eBike Alarm jsem na testovaných kolech neměl. Takhle ale vypadá na oficiálních obrázcích: aktivace v aplikaci Flow, upozornění na pohyb kola, sledování na mapě

Funkce eBike Alarm vyžaduje dokoupitelný hardwarový ConnectModul, který se neviditelně montuje pod kryt motoru. Obsahuje pohybové senzory, GPS a SIM pro komunikaci. Ani samotná hlídací služba není zadarmo. První rok dostanete v ceně hardwarového modulu (stojí kolem 2500 Kč), potom se platí 5 eur měsíčně (120 Kč) nebo 40 eur za rok (950 Kč).

Tyto elektronické ochrany nenahradí klasický mechanický zámek, vhodně ho ale doplňují.

Aplikace Flow

Aplikaci eBike Flow si zdarma stáhnete z obchodů pro Android nebo iPhone. Bosch mě u ní překvapil. Výrobci hardwaru často neumí připravit pěkný software – funkce u nich bývají „aby se neřeklo“, ovládání drhne. Ale tohle je appka na úrovni Stravy. Dobře vypadá, dobře se ovládá a rozhodně tady není jen do počtu.

Telefon se s aplikací spáruje přes Bluetooth. Při prvním použití si vytvoříte registraci Bosch ID (SingleKey ID), přihlásíte se s ní a dostanete potom funkce, které mohu rozdělit do tří částí:

• Trasy a navigace
• Evidence jízd
• Nastavení kola a jeho aktualizace

Na všech obrázcích vidíte v aplikaci Flow anglické popisky. Nedařilo se mi ji totiž přepnout do češtiny. Po upozornění, že česky umí, jsem dál pátral, ale v případě iOS nebyl úspěšný. Zkusil jsem proto s telefonem nastaveným do češtiny založit nové Bosch ID. Flow najednou začal mluvit česky a respektoval jazyk nastavený v telefonu. Jestli tedy chcete mít aplikaci česky, musíte se zřejmě registrovat z telefonu s nastavenou češtinou.

Navigaci jsem už zmínil v předchozí části. Trasu můžete připravit přímo na mobilu. Ve Flow jsou mapy od Mapboxu s dalšími informacemi z OpenStreetMap. Nad mapou si můžete zobrazit trasy trailů s rozlišením podle obtížnosti, podkres s leteckými snímky a měla by tady být i heatmapa s častými cyklistickými trasami. Ta ale není dobře zkalibrovaná, zapnutí této vrstvy není prakticky viditelné. Lze zapnout i noční režim.

 
Tři režimy plánování trasy v aplikaci: pohodová jízda, denní dojíždění a eMTB

Při plánování jsou k dispozici tři režimy: Leisure pro nenáročné vyjížďky, Daily pro dojíždění a eMTB pro cesty v terénu. Přímo v telefonu můžete plánovat jen trasy mezi dvěma body, nelze mezi ně vložit místo s průjezdem. Toto omezení ale obchází možnost synchronizace se službou Komoot.com.

Komoot je web pro plánování cest pěšky a na kole. Na webu nebo v aplikaci můžete podrobně nachystat trasu, služba je zajímavá třeba podrobným zobrazením typů cest a povrchů. Nebo můžete plánovat na Mapy.cz a do Komoot potom nahrát hotový soubor GPX. Synchronizací se trasa přenese do aplikace Flow, kde podle ní můžete jet. Vždy ale musí být prostředníkem Komoot, soubor GPX přímo do Flow nedostanete.

 
Trasa naplánovaná na webu Komoot

 
A stejná trasa synchronizovaná do aplikace Flow

Komoot je ale placená služba. Zdarma dostanete jeden region ve svém okolí, takže pro místní vyjížďky to bude stačit. Když si ale naplánujete trasu dál, za hranice regionu, její synchronizace do Flow už neproběhne. Nepotřebujete předplatné Komoot, měla by stačit jednorázová platba za otevření map: 30 eur za celý svět (a bývají slevy).

Navigace na velkém displeji telefonu je přehledná. U horských kol, se kterými jsem jezdil v těžším terénu, jsem mobil raději nechával v kapse, ale u trekových nebo městských kol bych si ho asi do držáku rád dával dobít a viděl při tom, kudy jet.

Bez připojeného telefonu se ale navigovat nedá. Systémy kola používají jeho GPS a i samotná trasa zůstává naplánovaná v aplikaci, nepřenáší se pro offline použití do kola.

Navigace na displeji telefonu. Po aktualizaci softwaru, o které píšu v úvodu článku, přidává i anglické hlasové povely – jako v autě

Zaznamenaná aktivita se po dojetí ukáže v části Statistika. Buď po ručním ukončení, nebo automaticky o půlnoci za uplynulý den. Případně lze nastavit i jiné-delší intervaly pro tyto automatické souhrny. Uvidíte mapku, informace o projeté trase (délka, čas, rychlosti, průměrný výkon…) i grafy. Aktivita se rovnou také synchronizuje na Komoot, pokud ho máte s Flow propojený. Tam ji můžete podrobněji analyzovat.

 
Zpráva z cesty

Flow se dá propojit i se službou Strava, kam automaticky přidává nové aktivity. Podobné je to s aktivitami v připojených hodinkách Apple Watch. S Garminem Flow neumí pracovat, pravděpodobně kvůli jeho víc uzavřenému API.

Prostřednictvím aplikace je možné podrobněji nastavit jednotlivé jízdní režimy. Je v ní i servisní knížka pro kolo a informace o jednotlivých komponentách. V poslední části krátce zmíním i kola, na kterých jsem jezdil.

Pokračování 5 / 5

Správa kola v aplikaci

Aplikace Flow po spárování zaregistruje všechny elektrické komponenty kola: na obrázku vidíte hlavní ovladač v rámu, motor, baterii, displej a ovladač na řídítkách. Na druhém kole k tomu přibylo ještě ABS. O tomto systému, který brání zablokování kola při brzdění, si přečtěte samostatný článek:

Test systému ABS na horském kole. Pořádně stisknout brzdovou páku, neuklouznout a udržet směr

V aplikaci je zobrazené, jestli jsou komponenty připojené a v jakém jsou stavu. Jestli pro ně třeba není dostupná aktualizace. U motoru pak vidím celkovou dobu provozu a najetou vzdálenost, u baterie počet kompletních nabíjecích cyklů a celkovou energii, kterou dodala.

 
Přehled komponent elektrického systému kola a jejich stav

V aplikaci je také servisní knížka. Jako v autě vás upozorní, že už je čas na prohlídku, a bude tady také vidět přehled operací, které servisy s elektronickými systémy kola dělaly.

A potom nastavení. Zastavím se u podrobného ladění jízdních režimů. U každého z těch čtyř, kterými kolo disponovalo, jsem mohl upravit:

• Úroveň asistence: v několika stupních nahoru a dolů, jestli má motor pomáhat víc nebo méně než při standardním nastavení. U Tour+ jsem si trochu ubral, připadal mi až zbytečně silný. U nejnižšího Eco jsem naopak stupeň přidal, aby víc pomáhal u menších kopečků.
• Nastavení dynamiky: Elektromotor při rozjezdu pomáhá trochu víc než potom při plynulé jízdě. Můžete nastavit, jestli má být tento impuls agresivnější, nebo jestli u něj má motor naopak ubrat (pro méně zkušené jezdce může být standardní pomoc až příliš silná).
• Nastavení omezovače rychlosti: Maximální rychlost s pomocí motoru je zákonem omezená na 25 km/h, takže ji tady můžete pouze snížit.
• Nastavení maximálního točivého momentu motoru: Kdyby se vám zdálo, že je kolo při jízdě do kopce příliš silné, tady mu můžete ubrat.

 
Čtyři jízdní režimy, dva mám upravené • Nastavení úrovně podpory • Možnost snížit hranici rychlosti, u které se elektromotor vypne

Některé základní úpravy nastavení je možné provést i přes malý displej na kole. Pro tyto podrobnější se ale bez aplikace neobejdete.

Kolo i elektrokolo, jak si vyberete

Na Živě jsme ajťáci, které baví elektronická a digitální zařízení. Když k tomu přidám svůj zájem o cyklistiku, bylo hned jasné, že zkoumání systémů Bosch na elektrokolech mě bude bavit. Celkový dojem: překvapilo mě hlavně bezproblémové a funkční propojení všech prvků, jejich vyladění a zastřešení aplikací Flow. Výbornou aplikací, jakou bych „od elektrikářů“ nečekal.

V předchozím článku jsem podrobně psal, jak je to s elektrokoly při sportu. Že rozhodně není třeba mít strach, že byste zlenivěli. Když sami nebudete chtít. Protože kam jezdíte a jak, to určujete jedině vy sami, ne kolo. Na druhou stranu ryze mechanické bicykly rozhodně nezaniknou. Elektrokola jsou samostatná větev vývoje – někde a někomu se hodí, jinde zase ne.

Sportovní elektrokolo není pro lenochy. O drsných týdnech na horském ebiku

Nelze také opomenout, že přidáním elektromotoru a navázaných prvků se z jednoduchého kola stane složité zařízení. Když něco přestane fungovat, bez servisu s tím pravděpodobně nic neuděláte. Je to podobné jako u současných automobilů, kde se možnosti řešení problémů svépomocí kvůli elektronice zúžily na pár základních činností a když vás na cestě zastihne porucha, je potřeba volat asistenci. U elektrokola už také nebude stačit sada inbusů jako dřív; na rozdíl od auta ho naštěstí ušlapete i bez motoru.

 
Se složitými funkcemi se objeví nové problémy. Chybové hlášky, občasný restart celého systému (data o cestě se mi ale ani jednou neztratila)

Nechci ale končit takhle, protože elektrokola jsou skvělá. Cyklistům otevírají nové možnosti, ostatním přiblíží samotnou cyklistiku. Hlavně si každý může vybrat, jestli chce jezdit s motorem, nebo bez něj; a každá možnost většího výběru je vítaná.