Afázie je zničující diagnóza, která ovlivňuje schopnost mluvit nebo rozumět jazyku. Je způsobena poškozením části mozku, často vzniká v důsledku mrtvice, nádoru mozku nebo neurodegenerativního onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Jedná se o málo známé onemocnění, které ročně postihne 300 000 Evropanů a nedávno se dostalo na titulní stránky novin, když herec Bruce Willis oznámil odchod do důchodu právě kvůli této diagnóze.
„Neschopnost komunikovat může být zničující – jednoho dne se probudíte a zjistíte, že jste ztratili část své schopnosti mluvit nebo rozumět. Afázie je neprobádané území, ale výzkum v této oblasti jde stále hlouběji. Doufáme, že díky tomu lépe pochopíme, jak jazykový systém funguje, a získáme vědecký základ pro terapie, které mohou lidem zajistit lepší kvalitu života,“ říká doktorka Nicoletta Biondo, psycholingvistka z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Jablka a hrušky
Poškození jakékoli části mozku, která usnadňuje řeč, může mít za následek afázii. Povaha příznaků závisí na místě a velikosti poškození.
Někteří lidé s afázií si jednoduše nepamatují slovo „pomeranč“. Jiní mohou být schopni slovo „pomeranč“ napsat, ale ne přečíst. Jiní mohou místo „pomeranč“ říci „jablko“ a trvat na tom, že mají pravdu. Jsou i tací, kteří se pokoušejí říci „pomeranč“, ale zvuk, který vydávají, se slovu vůbec nepodobá. Další podskupina není schopna zopakovat slovo „pomeranč“ poté, co jim bylo řečeno. A další skupina jednoduše nerozumí významu slova „pomeranč“.
„S lepšími diagnostickými nástroji budeme schopni určit, kterým podtypem afázie člověk trpí, a lékaři budou moci pacienty nasměrovat na správnou terapii, aniž by ztráceli čas. V současné době neexistuje způsob, jak afázii zastavit, ale existují terapie, které umožňují udržet jazykové schopnosti po delší dobu,“ řekl Dr. Seçkin Arslan, neurolingvista vedoucí výzkumný projekt ProResA financovaný EU, jehož cílem je lépe porozumět souvislosti mezi používáním zájmen a afázií.
Podtypy
Primární progresivní afázie (PPA) je poměrně vzácná forma tohoto onemocnění, ačkoli její výskyt ve stárnoucí společnosti stoupá. Obecně je způsobena mozkovou mrtvicí nebo postupující degenerací mozku (například u osob s demencí).
U lidí s PPA se často projevuje neobvyklé používání zájmen (slova jako vy, ona a ono), místo aby vyslovili jméno osoby nebo předmětu, volí obecné zájmeno.
„Zpracování zájmen může být obtížné, protože vyžaduje dobře fungující paměť. Po vyslovení podstatného jména nebo názvu musíte znovu aktivovat paměťovou stopu věci nebo osoby, o které mluvíte. Ne že by zájmena byla nejdůležitějším aspektem gramatiky, ale jsou malým detailem, který lze použít k testování toho, jak nemoc nebo mrtvice ovlivnily obecné jazykové schopnosti,“ říká doktor Arslan.
Cílem týmu ProResA je lépe porozumět „markerům“ afázie a vyvinout nástroje, které diagnózu afázie urychlí. Ty umožní předpovědět, u koho se afázie rozvine ještě předtím, než se objeví zjevné příznaky tohoto onemocnění, a umožní dříve rozpoznat degenerativní poruchy mozku, jako je Alzheimerova choroba.
V současné době jsou standardní mezinárodní testy pro diagnostiku a klasifikaci afázie k dispozici pouze v angličtině, což znemožňuje porovnávat závažnost tohoto stavu ve všech zemích.
K dnešnímu dni upravila organizace Collaborations of Aphasia Trialists financovaná EU a její četní mezinárodní spolupracovníci standardní nástroje pro hodnocení afázie do 15 jazyků.
Sledování očí
Poprvé se shromažďují údaje pomocí technologie sledování očí – nástroje, který se již osvědčil při diagnostice demence. U lidí, u nichž se později vyvine Alzheimerova choroba, se obvykle projevují známky poruchy očních pohybů dříve, než se objeví jakékoli kognitivní příznaky.
Účastníci se účastní „paradigmatu vizuálního světa“, kdy poslouchají řadu vět a zároveň se dívají na obrázky na obrazovce počítače. Když dojde ke shodě mezi mluveným slovem a obrázkem, účastník klikne myší.
Infračervená kamera namíří paprsek na oči, což umožňuje sledovat kmitavý pohyb očí. Kamera zaznamenává, kam se osoba dívá na obrazovku a jak dlouho. Zaznamenává se přesnost každé fixace, čas potřebný k analýze obrazu a rychlost kliknutí myší.
„Pokud se nám nakonec podaří vytvořit databázi osob s PPA sledováním pohybu jejich očí při zpracování jazyka, budeme mít k dispozici nástroj pro predikci lidí s lehčí demencí, u kterých se afázie rozvine,“ vysvětluje doktor Arslan.
Poškození mozku
Samostatná část projektu ProResA se zaměřuje na využití magnetické rezonance (MRI) k identifikaci těch oblastí mozku, které nefungují správně. Vytvoří podrobnou mapu poškození mozku a jeho souvislost s konkrétními typy poruch řeči.
T.I.M.E je další evropský projekt využívající magnetickou rezonanci. Dr. Biondo, který projekt vede, se zaměřuje na identifikaci oblastí mozku a sítí, které způsobují časové nesrovnalosti.
Někteří lidé s afázií mluví „telegraficky“, používají fráze bez sloves, které nedávají smysl v kontextu času. „Slovesem toho řekneme hodně – je jádrem věty a sděluje důležité informace týkající se času. Když ale někdo řekne „snídat“, nevíme, zda se tato věc stala v minulosti, stane se v budoucnosti nebo se děje právě teď,“ vysvětluje doktor Biondo.
O tom, proč k tomu dochází, se ví jen velmi málo, i když někteří se domnívají, že problém není čistě jazykový, ale souvisí s obtížemi při konceptualizaci události, která se neděje právě teď.
Jednoduché úkoly
Dr. Biondo bude pacientům zadávat jednoduché úkoly (například seřadit sérii fotografií slavných osobností podle věku) a výsledky porovnávat se snímky mozku, které upozorní na přesné umístění léze: „Jakmile budeme lépe rozumět tomu, co se skutečně děje, můžeme se pokusit lidem pomoci smysluplnějším způsobem – například můžeme pracovat na praktických způsobech, jak mozek vycvičit, aby se zotavil nebo znovu získal jakoukoli ztrátu.“
Výzkum uvedený v tomto článku byl financován EU. Tento článek byl původně zveřejněn v časopise Horizon, časopisu EU pro výzkum a inovace.