Na Blízkém východě se po letech opět rozjelo tradiční ohnivé a krvavé kolečko. Hamás vypálí na Izrael z pásma Gazy desítky raket. Izrael na to o chvíli později reaguje nálety. Poté se vše opakuje.
Jedním z klíčových prvků konfliktu je mobilní systém protivzdušné obrany Iron Dome alias Železná kopule. Velmi nákladný ale z hlediska nasazení efektivní způsob, jak zastavit rakety přilétají z Gazy. A nejen je.
Video izraelského ministerstva obrany shrnuje, jak Iron Dome funguje:
Izrael pod ochranou Železné kopule
O zavedení protiraketového systému se uvažovalo už v 90. letech. K rozhodnutí ale došlo až po druhé libanonské válce v roce 2006, kdy Hizballáh vypálil zhruba 4 tisíce raket. Jejich dopady si vyžádaly 44 obětí, velké materiální škody a na 250 tisíc lidí muselo být evakuováno.
Izrael v roce 2007 vybral systém Iron Dome (Železná kopule) od firem Rafael Advanced Defense Systems a Israel Aerospace Industries. Prvního nasazení se dočkal na konci března 2011.
Iron Dome se proslavil zásahy proti primitivním raketám z Gazy. Ve skutečnosti jde ale o špičkový systém, který je schopen vyčistit nebe a eliminovat širokou škálu útoků – kromě těch raketových, minometných nebo dělostřeleckých si poradí také s drony, letadly a měl by být schopen zasáhnout i střely s plochou dráhou letu.
Na začátku je radiolokátor, který bude hlídat i české nebe
Iron Dome se skládá ze tří částí:
-
Detekční a sledovací radar: jedná se o radiolokátor ELM-2084, který byl postaven izraelskou společností Elta. Osm těchto mobilních radiolokátorů si nedávno objednala také česká armáda.
-
Řídící centrum BMC (Battle Management & Weapon Control) od izraelské softwarové firmy mPrest Systems.
-
Odpalovací jednotka: odpaluje protiraketové střely Tamir od společnosti Rafael. Typická baterie Iron Dome má 3 až 4 odpalovací zařízení. V každém se nachází 20 střel Tamir.
Video o Iron Dome od výrobce Rafael Advanced Defense Systems:
Hlavní protivník: rakety Kassám
Hlavním soupeřem Železné kopule je raketa typu Kassám, kterou Hamás používá od počátku století. Jedná se o velmi primitivní raketu, jejímž základem je válec o průměru 11 cm a délce zhruba dva metry se stabilizačními křidélky.
Raketa o hmotnosti několika desítek kilogramů nese 5 až 20 kg výbušnin a její dolet je až 16 kilometrů.
Jejím úkolem není zasažení konkrétního cíle, ale dopadnout na území Izraele. Hlavní výhodou je nízká cena a jednoduchá výroba.
Jak funguje Iron Dome
Jakmile je raketa odpálena, na izraelském nebi začne vzdušný souboj.
Radiolokátor systému Iron Dome detekuje start rakety a sleduje její trajektorii. BMC vypočítá bod dopadu podle nahlášených dat a pomocí těchto informací určí, zda raketa představuje pro danou oblast hrozbu. Teprve poté je vystřelena obranná raketa Tamir.
V tweetu izraelského ministerstva obrany je vidět Iron Dome v akci, v noci 11. května:
Každá baterie je schopna ochránit oblast o rozloze až 150 km², což pro představu znamená, že pro ochranu Prahy by byly teoreticky potřeba tři až čtyři baterie.
Iron Dome dokáže fungovat v libovolnou denní dobu a za jakýchkoliv povětrnostních podmínek.
Během konfliktu s Hamásem v listopadu 2012 izraelští představitelé tvrdili, že Iron Dome zachytil 85 % ze 400 raket vystřelených z pásma Gazy. Po nedávné modernizaci a testech výrobce slibuje až 100 % účinnost systému.
Rakety Tamir
Tamir je hebrejské jméno ale v tomto případě především akronym slov Til Meyaret, což znamená záchytné střely. Raketa má průměr 16 cm, délku 3 metry a hmotnost 90 kg. Rychlost rakety může být až 2,2 Ma (700 metrů za sekundu).
Střela je v první fázi letu řízena pomoci dat z radiolokátoru ELM-2084. Jakmile se dostane k cíli dostatečně blízko, převezme konečné navádění vlastní palubní radiolokátor.
V okamžiku, kdy Tamir míjí cíl, laserový přibližovací zapalovač ho detekuje a odpálí tříštivo-trhavou hlavici o hmotnosti 11 kg. Nepřátelský cíl následně zasáhne vysokou rychlostí sprška šrapnelů.
Uvádí se, že na každý cíl jsou preventivně vypáleny dvě střely Tamir, ale je otázkou, zda se tak děje i v době masivních raketových útoků.
Cenově je to na nebi hodně nerovný souboj. Odhaduje se, že náklady na výrobu útočné rakety Kassám jsou okolo nebo spíše pod 1000 dolarů. V případě obranného Tamiru se mluví o 20 až 100 tisících dolarů. Celková cena za jednu baterii je pak necelých 100 milionů dolarů.
