Mapy.cz zpřístupnily katastrální mapu Česka s jednoduchým nahlížením do databáze vlastníků. A protože se mapy od Seznamu těší velké oblibě, začali si s evidencí nemovitého majetku hrát i ti, kteří o ní moc nevědí.
Proto si uděláme zjednodušený rychlokurz – katastr for dummies. Co to vlastně je, k čemu to slouží, a jak to celé začalo. Ukážeme si to na modelovém příkladu jedné zatravněné plochy u rybníčku v Bělokozlech.
Slovo katastr pochází z lat. capitastrum – soupis (majetku) podle hlav
Začalo to urbářem a skončilo katastrem
Ve vesnici je vedle zarůstajícího močálu ještě poštovní schránka, kontejner na tříděný odpad, zastávka autobusu… No, a to je asi tak všechno.
Tedy, ještě je tu úrodná půda a polnosti obklopující celé Bělokozly, o které se celá staletí starali předchozí majitelé a jako poddaní platili daň v různé podobě a výši.
Bělokozly na Základní topografické mapě ČR 1:5 000
Abychom mohli vyměřit daň, musíme nejprve zjistit, co kdo vlastní. Tuto roli plnily zpočátku docela primitivní soupisy, kterým se říkalo urbáře, a od druhé poloviny 17. století pak mnohem systematičtější berní ruly v Čechách a lánové rejstříky na Moravě – první české katastry. V podstatě to byly takové excelové tabulky novověku.
Jak to tehdy vlastně probíhalo? Do terénu vyrazily zemští komisaři, kteří postupně navštěvovali všechna panství a vsi a zapisovali výměry políček, počet dobytka i vykonávaná řemesla. Pro historiky jsou právě tyto údaje jedním z mála ucelených popisů stavu tehdejší společnosti.
Bělokozly (Bílokozy) na mapě Jana Kryštofa Müllera z roku 1720
Berní ruly a lánové rejstříky o sto let později sjednocuje tzv. tereziánský katastr, který nově obsahuje i soupis majetku vrchnosti, a koncem 18. století přichází josefský katastr, jenž má za úkol přesně zaměřit všechnu obdělávanou půdu a zaznamenat její výnosnost podle úrodnosti. Vydržel ale pouhý rok.
Co kdybychom ten katastr průběžně udržovali?
Problém všech raných katastrů mj. spočíval v tom, že velmi rychle zastarávaly. Rakouské císařství proto začalo v první polovině 19. století budovat tzv. stabilní katastr a zavedlo povinnost evidence všech převodů majetkových práv. Platí to dodnes a v 21. století tomu říkáme zápis do katastru nemovitostí.
Mapa katastru měla z dnešního úhlu pohledu exotické měřítko 1:2880, jeden palec čtvereční na mapě totiž odpovídal jednomu rakouskému jitru. To je plocha, kterou zkušený rolník s koněm zorá od rána (jitra) do polední pauzy a u nás to odpovídalo zhruba 0,6 hektarům.
Stabilní katastr se již rodil s takovou pečlivostí a kvalitou, že z něj nástupnické země včetně Československa těžily ještě dlouho po rozpadu Rakouska-Uherska.
Každý moderní katastr nemovitostí proto dodnes stojí na dvou základních pilířích: Na přesném zaměření pozemku a na klasifikaci a popisu, jaká a čí práva se k němu právě teď vážou.
Bělokozly ve stabilním katastru
Částečně zachované původní mapové listy z 19. století a jejich tehdejší povinné otisky si můžete i dnes prohlédnout v geoportálu ČÚZK.
Katastrální území Bělokozlů (Bělokozel) na mapovém listu stabilního katastru z roku 1841
Najdete tam i naše Bělokozly s vyznačenými parcelami – tedy pozemky, které jsou geometricky a polohově zaměřené a identifikované parcelním číslem. To jej pak konečně propojovalo se záznamem, o jaký typ pozemku se jedná a kdo si k němu nárokuje vlastnictví.
Moderní a již digitalizovaný katastr nemovitostí České republiky funguje v principu podobně. Skládá se z plánů pozemků a souvisejících listin a hezky si to můžeme ilustrovat na zdánlivě bezvýznamné zatravněné parcele, která se z jihozápadu dotýká rybníčku v Bělokozlech. Ten zatracený trávník se totiž za posledních dvě stě let prakticky nezměnil.
Centrum Bělokozlů a zvýrazněná parcela 68 ve stabilním katastru
Centrum Bělokozlů a stejná parcela o 182 let později v současném katastru
Na mapě stabilního katastru Rakouského císařství z první poloviny 19. století má číslo 68. No, a když se na stejný pozemek podíváte třeba právě na Mapy.cz a přepnete se na současnou katastrální vrstvu, uvidíte, že jej dnes identifikuje parcelní číslo 293/17 a typ pozemku i po staletích odpovídá trvalému travnímu porostu. Sousední parcely se mohou pyšnit typy jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří, lesní pozemek nebo třeba orná půda.
Moderní katastr
Základní evidenční princip se tak opravdu prakticky nezměnil už od dob pozdních berních rul a zemské komisaře a jejich písaře s trochou nadsázky jen nahradili geodeti se služebními oktáviemi a ti u počítačových obrazovek.
Hranice katastrálního území Bělokozlů v současném KN
Samozřejmě se ale změnil účel katastrů, protože se zcela proměnila i daňová struktura moderního státu. Dnes proto katastry nespravujeme proto, abychom vyměřili daň podle toho, kdo má doma více krav a volů, ale hlavně za účelem geodeticky přesné evidence pozemků v Česku, jejich typů a vlastnických práv.
Přestavte si, jak dlouho bychom vykupovali pozemky pro stavbu dálniční sítě, kdybychom nic z toho neměli… Ano, ještě mnohem déle.
Nástup československého S-JTSK ve 20. století
S nástupem první republiky státní kartografové postupně opustili císařská mapová měřítka a projekce a začali používat Křovákovo zobrazení, které bylo tehdy velmi výhodné pro atypický a po rovnoběžce protáhlý tvar úzkého Československa od Aše pro Užhorod. Právě v této lokální projekci pak měla mapa relativně malou deformaci.
Za první republiky se začalo používat Křovákovo mapové zobrazení a jeho metrový souřadnicový systém S-JTSK. Ten je typický pro státní mapová díla až do současnosti
Mimochodem, pokud si na to už nepamatujete z hodin zeměpisu, mapová projekce je způsob, jak promítnout povrch zakulacené Země na pravoúhlou rovinu – mapu. Bez alespoň částečné deformace je to prakticky nemožné, a tak nám všechny atlasy světa tak trochu lžou. Zvláště ty, které ukazují svět v celých kontinentech.
A protože svět okolo sebe vnímáme právě skrze mapy, všichni se pak pokaždé divíme, že Rusko a Grónsko ve skutečnosti nejsou tak obrovské, jak vypadají na papíře. Ukázali jsme si to v samostatném článku.
Ale zpět ke Křovákovi. Pro laika bude zvláštní i s ním související tuzemský souřadnicový systém S-JTSK, který namísto stupňů používá metry a jeho výchozí bod (0,0) se nachází uprostřed Finského zálivu.
Díky metrovému systému, některým dalším vlastnostem a zvláště před nástupem počítačů výrazně usnadňoval souřadnicové výpočty. Pracovalo se s ním prostě mnohem intuitivněji než s jinými mírami.
Informační systém katastru nemovitostí
Vývoj českého katastru nemovitostí nakonec na přelomu století dovršilo budování jednoho z nejrozsáhlejších počítačových systémů státní správy, které vlastně pokračuje až do současnosti.
Jmenuje se Informační systém katastru nemovitostí, no a právě díky němu dnes můžeme k berní rule 21. století přistupovat také online skrze několik webových aplikací.
Provoz KN se řídí čtyřmi zákony a několika vyhláškami, které najdete zde. Klíčovým předpisem je katastrální zákon (č. 256/2013 Sb.)
Nahlížení do katastru nemovitostí a Můj katastr
Tou nejtypičtější pro běžné smrtelníky je Nahlížení do katastru nemovitostí a její kartu díky znalosti katastrálního území a obce zobrazí po klepnutí na pozemek také Mapy.cz a další aplikace třetích stran.
Nahlížení do katastru a Můj katastr
V Nahlížení do katastru nemovitostí můžete vyhledávat parcely, stavby, dílčí bytové jednotky, vyhledávat řízení, zobrazovat samotnou katastrální mapu a také se rychle podívat na svůj vlastní majetek po přihlášení do aplikace Můj katastr skrze identitu občana.
Katastr nemovitostí v Portálu občana
Zjednodušený výpis osobního majetku dnes nabízí také portál občana, který se vlastně jen spojí skrze API s KN a stáhne si z něj údaje.
Jen číslo parcely při hledání nestačí
Základním identifikátorem parcely je sice její číslo, to ale není unikátní napříč republikou. Je to spíše taková analogie čísla orientačního v korespondenční adrese.
Zatímco číslo orientační je jedinečné pouze v rámci ulice, parcelní číslo je zase jedinečné v rámci jednoho katastrálního území. Jedna obec může mít dle velikosti hromadu takových území.
Parcelní číslo, které vidíme v mapě, k identifikaci nestačí
Pojďme si to porovnat s korespondenční adresou na příkladu redakce Živě.cz.
Korespondenční adresa naší redakce je:
Redakce Živě.cz
Jakubská 123/5
602 00 Brno
Analogická adresa v katastru nemovitostí by mohla vypadat takto:
270 (číslo LV)
556 (parcelní číslo)
610003 (katastrální území: Město Brno)
582786 (obec: Brno)
Zdola se posouváme od nejvyššího celku (obce) přes katastrální území (zpravidla městská část) až po konkrétní pozemek (parcelní číslo), ke kterému se váže list vlastnictví (číslo LV).
Na něm konečně uvidíme seznam všech fyzických i právnických osob, jež si k němu nárokují vlastnická a související práva.
List vlastnictví, který se váže k pozemku s parcelním číslem 556
Když dojde k nějaké změně, pošli mi e-mail
Další praktickou aplikací je třeba Služba sledování změn. Jak už název napovídá, ČÚZK vám po registraci odešle zprávu skrze email, SMS nebo datovou schránku, jakmile dojde k jakékoliv změně v katastru u některé ze nemovitostí, které vlastníte, anebo se k ni vážou nějaká vaše další práva (věřitel, věcné břemeno, předkupní právo a jiný oprávněný).
Služba přijde malé vlastníky (do 20 nemovitostí) na 200 korun.
Služba sledování změn
Jen připomenu, že i majitel prosté bytové jednotky v domě je zpravidla podílníkem hned několika nemovitostí a které dohromady tvoří celý pozemek a vše, co na něm stojí. Figuruje tedy na vícero listech vlastnictví.
Co všechno patří Luboši Čmelákovi?
Za zmínku nakonec stojí ještě Dálkový přístup pro neregistrované uživatele, který vedle běžného vyhledávání nabízí i zpoplatněné vyhotovení podrobnějších výpisů.
Co patří Luboši Čmelákovi, pokud znám jeho datum narození
Za několik desítek korun si tak můžeme nechat vyhledat třeba veškerý nemovitý majetek konkrétního oprávněného subjektu (fyzické, či právnické osoby), pokud známe její datum narození, respektive IČO.
Výpis nemovitostí Luboše Čmeláka mě přijde na 50 korun
Než se vyděsíte, že je to přece příliš velký zásah do vašich práv, je třeba si uvědomit, že za tímto účelem katastry v minulosti vznikaly a není to žádná tajná kniha zamčená kdesi v trezoru, kterou nesmí nikdo vidět.
Co všechno v Králově Poli patří Luboši Čmelákovi (a zadarmo)
No, a pokud vedle data narození tušíme, ve které obci a katastrálním území se nemovitost nachází, můžeme si toho příbuzného, kolegu z práce, či kohokoliv jiného prolustrovat zdarma v aplikaci Výpis z katastru nemovitostí podle vlastníka.
Pokud znám katastrální území, kde má Luboš majetek, získám odpověď zdarma
KN dohledal oprávněný subjekt – tedy fyzickou osobu Luboše
Jak vidno v tomto katastrálním území figuruje Luboš na třech listech vlastnictví
Mapy.cz nejsou jediné
Mapy.cz nejsou jediné, kdo nabízí napojení na KN. Na webu najdete hromadu dalších aplikací včetně těch pro mobilní telefon.
Sněžka na mapě iKatastr a opět pohled na kartu KN s vlastníkem parcely
Za zmínku stojí třeba iKatastr. A protože ČÚZK na začátku prázdnin otevřel prakticky všechna svá státní mapová díla jako otevřená data se svobodnou licencí, dost možná se časem objeví i nějaké další.