Jakmile se zkraje léta nebo po letní průtrži mračen rozleje první potok, média vyrukují s termíny jako desetiletá, padesátiletá nebo třeba stoletá voda. Co to ale vlastně znamená?
Je to největší průtok v metrech krychlových za sekundu, kterého by měla konkrétní řeka či potok v daném místě dosáhnout pravděpodobně právě jednou za deset, dvacet a více let. Ale stejně jako můžete dvakrát po sobě hodit na kostce šestku, tak se může leckde objevit stoletá povodeň klidně tři sezóny po sobě.
Je to jen otázka dlouhodobé pravděpodobnosti vzešlé z průběžného historického měření.
Kdyby se tedy změnil trend a stoletá voda by se postupně začala objevovat v průměru jednou za deset let, jednoduše se z její hodnoty průtoku po určitém čase stane voda desetiletá.
Zároveň je třeba připomenout, že se n-letá voda vždy vztahuje k nějakému konkrétnímu místu – měřicí stanici. Řeka tedy může dosáhnout dvacetileté vody třeba kvůli lokální přívalové povodni (flash flood) na stanici A kdesi v horách na horním toku, nicméně o pár desítek kilometrů dál na stanici B to může být jen dvouletá voda, protože se povodeň rozmělní díky nízkým průtokům u ostatních přítoků.
Hodnoty n-letých vod najdete v aplikacích správců povodí
Byť jsou podobné termíny vítaným zpestřením novinových titulků, slouží hlavně hydrologům jako záchytný bod při určování mezních průtoků (Q₁-Q₁₀₀) na řekách, což poté pomáhá třeba při stanovení stupňů povodňové aktivity pro dané místo a územnímu plánování. V neposlední řadě je to samozřejmě i zajímavý údaj pro pojišťovny při stanovení rizik.
Tyto letité vody najdete v aplikaci Stavy a průtoky (SaP) jednotlivých povodí:
Na mapě každé z nich si můžete vždy vybrat konkrétní měřící stanici a webová aplikace zobrazí aktuální výšku hladiny v centimetrech a průtok v metrech krychlových za sekundu včetně historických dat pro několik posledních dnů.
Mapová aplikace Stavy a průtoky na vodních tocích pro povodí Vltavy
Podobné informace najdete i v Hlásné a předpovědní povodňové službě ČHMÚ, nicméně výše zmíněné aplikace jednotlivých správ povodí nabízejí právě i průtoky pro jednoletou až stoletou vodu (Q₁-Q₁₀₀) včetně tří největších průtoků (povodní) za sledované období a zařazení, do které z těchto n-letých vod vlastně spadají.
N-leté vody a povodně v Malé Chuchli na Vltavě
Takže když se podíváme třeba na měřící stanici Vltava – Malá Chuchle, zjistíme, že krátce po obědě 11. září 2023 dosahoval průtok 49,1 metrů krychlových za sekundu.
Karta měřící stanice Malá Chuchle na Vltavě
Jak je zřejmé z tabulky a grafů, podobné hodnoty platí i pro ostatní dny a hladina i průtok Vltavy v tomto místě a během posledního týdne osciluje jen velmi mírně.
Aby zde Vltava dosáhla jednoletého až stoletého průtoku, hodnoty v metrech krychlových za sekundu by musely být až o několik řádů vyšší:
| Jednoletá (Q₁) |
Dvouletá (Q₂) |
Pětiletá (Q₅) |
Desetiletá (Q₁₀) |
Dvacetiletá (Q₂₀) |
Padesátiletá (Q₅₀) |
Stoletá (Q₁₀₀) |
| 855 |
1 218 |
1 770 |
2 230 |
2 720 |
3 440 |
4 020 |
Více než stoletá voda v roce 2002
Tři největší průtoky v Malé Chuchli během celého novodobého profesionálního měření pak všechny spadají do 21. století a odpovídají těmto povodním včetně té největší z léta 2002:
- 14.08. 2002: 5 160 m³/s, (více než) stoletá voda
- 04.06. 2013: 3 040 m³/s, dvacetiletá až padesátiletá voda
- 02.04. 2006: 1 480 m³/s, dvouletá až pětiletá vody
O těch nejmohutnějších povodních se často mluví ještě ve větších superlativech (pětisetletá aj.), všimněte si ale, že s těmito termíny se na měřících stanicích už nepracuje.
N-leté průtoky (Q₁ až Q₁₀₀) v metrech krychlových za sekundu a tři největší změřené průtoky (povodně) na stanici Labe – Malá Chuchle
Česká povodeň ze srpna 2002, kdy v Malé Chuchli protékalo Vltavou 5 160 metrů krychlových vody za sekundu, proto odpovídá neurčité metě více než stoleté vody. Pro bližší určení současnou metodou měření nám pochopitelně chybějí data, a tak můžeme vycházet jen z historických kronik, vytesaných značek a případného archeologického výzkumu.
Podle vědeckého bádání byla podobná, nebo i větší povodeň v Praze naposledy v roce 1432. Pro oblast české metropole tedy platí, že se nejspíše jednalo přinejmenším o pětisetletou vodu.
