Co je zač exoměsíc plynného obra v soustavě Kepler-1625?

  • Letos v červenci se objevily zprávy o prvním objevu údajného exoměsíce
  • Jde o planetární systém hvězdy Kepler-1625 ze souhvězdí Labutě, která je podobná Slunci
  • Skutečně se ale jedná o exoměsíc?

Letos v červenci se objevily první zprávy o prvním objevu exoměsíce, tedy měsíce u planety, která se nachází v planetárním systému jiné hvězdy. Existence tohoto exoměsíce sice ještě není definitivně potvrzená a možná jde jenom o šálení smyslů astronomů, nové údaje ale ukazují, že by mohlo jít o zvláštní svět, který se velmi vymyká naší zkušenosti.

Jde o planetární systém hvězdy Kepler-1625 ze souhvězdí Labutě, která je podobná Slunci. Přesněji řečeno se podobá Slunci, až bude na sklonku své životní dráhy a začne se zvětšovat. Okolo hvězdy, která je od nás vzdálená zhruba 4 tisíce světelných let, obíhá objekt, zřejmě plynný obr Kepler-1625 b.

Vědci při analýze dat ze tří tranzitů exoplanety Kepler-1625 b přes kotouč hvězdy zjistili, že plynného obra zřejmě obíhá měsíc, tedy exoměsíc, ve vzdálenosti asi dvacetinásobku poloměru planety. To je přibližně třikrát blíže, než po přepočítání v soustavě Země – Měsíc, protože Měsíc je od nás vzdálený zhruba šedesátinásobek poloměru naší planety.

Velice zajímavé je to, že exoplaneta i s případným exoměsícem možná obíhá v obyvatelné zóně. Tím pádem není zcela vyloučeno, že by exoměsíc teoreticky mohl být obyvatelný, i když blízkost plynného obra může mít velmi zhoubný vliv.

René Heller z Max Planck Insitutu pro výzkum Sluneční soustavy upozorňuje na to, že objekt Kepler-1625 b vlastně nemusí být plynný obr. To je jen jedna z možností. Také může jít o hnědého trpaslíka a možná i o extrémně malou hvězdu. Pak by se z exoměsíce stala exoplaneta.

Pokud jde o exoměsíc označovaný Kepler-1625 b-i, tak je každopádně mimořádný a dost vybočuje z našich představ o měsících. Podle dosavadních výsledků může jít o zvláštní plynný objekt, jehož hmota se blíží Zemi. Anebo by to mohl být gigantický kamenný měsíc velikosti Saturnu, který by ovšem byl celý pokrytý vodou. Nejvíce pravděpodobný je prý scénář, podle něhož jde o měsíc velikosti Neptunu.

Podle našich zkušeností ze Sluneční soustavy mohou měsíce vznikat třemi způsoby. Náš Měsíc vznikl po srážce protoplanet. Měsíce Jupiteru se zformovaly z materiálu, který zbyl po vzniku Sluneční soustavy. A třetí způsob představuje Neptun, který si měsíc zachytil svou gravitací.

Pokud v soustavě Kepler-1625 existuje exoměsíc zmíněných proporcí, tak určitě nevznikl žádným z uvedených způsobů. Je to záhada. Více se snad dozvíme po 29. říjnu, kdy bude další tranzit planety Kepler-1625 b pozorovat i Hubbleův vesmírný teleskop.

Zdroj: New Scientist, Foto: NASA

Témata článku: Vesmír, Země, Výzkum, Astronomie, Měsíc, Saturn, Slunce, Sluneční soustava, Exoplanety, Obr, První zpráva, Životní dráha, Třetí způsob, Obyvatelná zóna, Plynný obr, Malá hvězda, New Scientist, Výsledek, Kepler, Planetární systém, Uvedený způsob, Zvláštní svět, Světelný rok, Hnědý trpaslík, První objev