Zdraví | Viry

Co je to západonilská horečka a je třeba se jí bát?

  • Západonilská horečka může poškodit centrální nervový systém
  • Míra úmrtnosti osob s poškozeným CNS je 10 %, u starších lidí 17 %
  • Vakcína neexistuje, nebezpečnější je ale stále obyčejné klíště

Česko obchází strašák západonilské horečky. Je to nemoc způsobované RNA flavivirem známým pod názvem západonilský virus. Ten se do organismu nejčastěji dostane ze slinných žláz infikovaného komára rodu Culex, jeho přirozeným rezervoárem jsou ovšem volně žijící ptáci.

Jakmile se virus pomnoží v regionálních lymfatických uzlinách, vzniká tzv. primární virémie. U jedinců s bezpříznakovým průběhem tím obvykle infekce končí. Pokud se ale virus replikuje dál, může proniknout až do centrálního nervového systému a poškodit ho.

Klinické projevy a léčba západonilské horečky

Inkubační doba trvá zpravidla 3 až 6 dnů od sání komára. U většiny pacientů (přibližně 80 %) je průběh asymptomatický. Pokud se příznaky objeví, jde o typicky bolesti hlavy, břicha, svalů i kloubů. Dále se může přidat nevolnost, horečka, vyrážka na trupu i končetinách a zánět spojivek.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Právě takoví komáři zákeřný vir mohou šířit

Později se mohou přidat příznaky výše zmíněného poškození nervového systému, například obrny periferních nervů. Míra úmrtnosti osob s poškozeným nervovým systémem činí přibližně 10 %, přičemž podle očekávání platí, že se zvyšuje s věkem. U jedinců starších 60 let činí pravděpodobnost úmrtí 17 %1.

Jelikož vakcína proti západonilské horečce dosud nebyla vyvinuta, léčba je pouze symptomatická. Jako prevence se doporučuje vakcinace látkou proti chorobám, jejichž původcem jsou viry čeledi Flaviridae, což je typicky klíšťová encefalitida. Takové očkování může teoreticky onemocnění západonilskou horečkou zabránit – nebo alespoň zmírní jeho průběh.

Západonilská horečka v Česku

V České republice byl virus izolován z komára pisklavého (Culex pipiens) v roce 1997. Došlo k tomu nedaleko Lanžhotu, tedy na jižní Moravě, odkud pocházejí i lidé, kteří se západonilskou horečkou nakazili v nedávné době.

Klepněte pro větší obrázek
Rozšíření západonilského viru v zemích Evropy

Je ovšem zapotřebí dodat, že o autochtonní onemocnění, kdy nákaze došlo v tuzemsku, se podle dostupných informací jednalo jen v jednom případě. Ostatní Češi si západonilskou horečku „přivezli“ ze zahraničí – v roce 2002 z USA, v roce 2007 z Kypru a Tanzanie atd.

Stojí také za připomenutí, že jižní Morava těsně sousedí s Rakouskem, kde byl poblíž hranic výskyt západonilského viru hlášen v roce 2017. To znamená, že jeho zachycení u nás by nikoho nemělo příliš překvapit. Je přitom vcelku nepodstatné, zda byl přenašečem komár pisklavý či jiný druh.

Máme důvod bát se komárů?

Mnohem nebezpečnější je navzdory mediální panice obyčejné klíště. Češka, která onemocněla západonilskou horečkou a v srpnu zemřela, trpěla řadou dalších chronických chorob. Přitom platí, že fatální průběh onemocnění je pozorován právě u pacientů s vícečetnými základními onemocněními a nemocných s potlačenou imunitou2. Jakákoliv hysterie tedy rozhodně není na místě.


1 Beasley, David WC.: Vaccines and immunotherapeut ics for the prevention and treatment of infections with West Nile virus. Immunotherapy , 2011, 3.2: 269 - 285.

2 Vondráková, Renata: Západonilská horečka - globální změny epidemiologické situace a surveillance v ČR, 2015, 29.

Diskuze (38) Další článek: Prohlížeč Vivaldi přichází ve verzi 2.0 se šifrovanou synchronizací

Témata článku: Zdraví, Příroda, Evropa, USA, Medicína, Viry, Renata, Vakcína, Nervový systém, Česká republika, Úmrtnost, Globální změna, Onemocnění, Horečka, Periferní nerv, Komáři, Dostupná informace, Rakousko, Nedávná doba, Kloub, Klíště, Morava, Starý člověk, Kypr, Lanžhot


Určitě si přečtěte

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

David Polesný | 37

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

** Model raketoplánu Columbia od českého konstruktéra umí i létat ** Obdivuhodný model si vzal 1600 hodin práce ** Podívejte se na fotografie ze stavby a prvního letu

Karel Jeřábek | 21