Zdraví | Koronavirus | COVID-19

Co s druhou vlnou COVID-19? Recepty odborníků se výrazně liší od těch z počátků pandemie

  • Počty lidí nakažených novým koronavirem u nás překonaly hodnoty z vrcholu první vlny COVID-19
  • Přesto nevězíme ve stejné koronavirové „kaši“ jako před půlrokem
  • Recepty, které nyní experti navrhují, se od těch z počátků pandemie výrazně liší

Počty lidí nakažených virem SARS-CoV-2 v Evropě rychle rostou. U nás už přesáhly počty z počátku pandemie, kdy Češi seděli doma, šili roušky a nervózně přepočítávali role toaletního papíru a pytlíků s čočkou a moukou. Červen proběhl ve znamení „návratu do normálu“, i když evropští virologové a epidemiologové varovali před usnutím na vavřínech.

Německý virolog Christian Drosten, kterého u našich západních sousedů v dubnu velebili jako národního hrdinu, v létě marně upozorňoval: „Hrozí, že hazardně promrháme náš úspěch v boji s COVID“.

Za všechny vědecké komentáře mluvil anonymní nápis na jedné hongkongské zdi: “We can’t return to normal because the normal that we had was precisely the problem” čili volně přeloženo „Nemůžeme se vrátit do normálu, protože normál, který jsme měli, byl právě ten problém.“ 

Jenže nikdo neposlouchal ani věhlasné virology, ani anonymní sprejery. „Návrat do normálu“ se rozběhl o překot a Gianfranco Spiteri, přední epidemiolog z European Centre for Disease Prevention and Control, konstatuje, že se první nárůst případů COVID-19 v Evropě objevil už s návratem lidí z „home office“.

„V řadě zemí je ale návrat koronaviru poháněn mladými lidmi pořádajícími večírky a v podstatě lidmi, kteří se vrátili k životnímu stylu, jaký vedli před nástupem pandemie,“ konstatuje Spiteri. „Protože tito nově nakažené jsou mladí, umírá jich jen málo. Ale je jen otázkou času, než nákaza dopadne na starší ročníky. Otevření škol napříč evropským kontinentem může celou věc ještě víc zkomplikovat.“

Uvolňování tuhého „uzamykacího“ režimu probíhalo nejen rychle, ale provázely ho zmatky. A nejen u nás. V době, kdy měli Belgičané velmi přísná pravidla pro nošení roušek, mohli jezdit na nákupy do nizozemského Maastrichtu a tam chodit po obchodem bez roušek. Nizozemský virolog Albertus Osterhaus na to poukazoval a říkal: „Nutně potřebujeme nastolit jednotnou evropskou strategii!“ Sám ale dodával: „Jenže problém tkví v tom, kdo se toho ujme.“

Smutným faktem zůstává, že Evropská unie je sice s to donutit členskou zemi, aby pro mléčný výrobek ze zakysané smetany, sušeného mléka a sušeného podmáslí nepoužívala označení „pomazánkové máslo“, ale k prosazení jednotné linie v boji se světovou pandemií nevládne dostatečnými pravomocemi. Každý se tak v Evropě pere s pandemií COVID-19, jak umí.

Druhá vlna je jiná

Ať už budeme současnému razantnímu nástupu COVID-19 říkat „druhá vlna“ nebo „pokračování první vlny“, faktem zůstává, že ani v tomto případě nelze podruhé vstoupit do té samé řeky. Naštěstí. O viru i nemoci víme dnes podstatně víc, než jsme věděli počátkem března, kdy jsme o COVID-19 a jejím původci SARS-CoV-2 nevěděli skoro nic.

V lednu a v únoru se virus šířil mezi obyvatelstvem prakticky nepozorovaně. Dneska je k dispozici systém testování a vyhledávání nakažených jednotlivců. Řada zemí má vyvinuté aplikace, které epidemiologům pomáhají při trasování.

Nemůžeme v tomto ohledu konkurovat Jižní Koreji, kde je pro spolehlivější vyhledávání vytvořena opora v zákonech, nebo Číně, kde v oblasti Wuchanu s 60 miliony obyvatel trasovalo kontakty 1800 pětičlenných epidemiologických tým. Ale pokročili jsme. V neposlední řadě načerpali řadu zkušeností lékaři a dokážou v řadě případů léčit pacienty, kteří by ještě před půlrokem neměli šanci na přežití.

Víme ledacos o tom, jak se koronavirus šíří a poopravili jsme si své představy o tom, co umí. Je jasné, že důraz kladený na dezinfekci rukou, byl přehnaný, protože virus se kontaktně šíří poměrně málo. Mnohem důležitější je přenos vzduchem ať už je ve formě kapének nebo aerosolu.

Víme, že při pobytu venku nám hrozí nákaza s podstatně menší pravděpodobností než při pobytu v uzavřených prostorách. Takže asi nemá cenu omezovat rekreační sporty pod otevřeným nebem, jako je jogging nebo jízda na kole. O to riskantnější jsou ale uzavřené prostory tělocvičen, posiloven nebo fitness center, kde lidé při námaze dýchají se zvýšenou intenzitou.

„Poučili jsme se, že aktivity pod otevřeným nebem jsou celkem bez problémů, nákupy v obchodech jsou v pořádku, pokud zákazníci a prodavači používají roušky, a za stejných podmínek není riziková ani veřejná doprava,“ říká americká epidemioložka Devi Sridharová působící ve Skotsku na University of Edinburgh.

Důraz na „superšířiče“

Vědci nyní zdůrazňují potřebu vyhledávat „superšířiče“, kteří jsou s to nakazit velký počet lidí. Některé studie dokazují, že 80 % všech případů nákazy má původ u lidí, kteří tvoří pouhých 10 % ze všech nakažených. Christian Drosten proto zdůrazňuje potřebu pátrat „zpátky v čase“. Pokud je někdo pozitivně testován na koronavirus, není ani tolik důležité, s kým se střetl poté, co se u něj projevily příznaky.

V řadě případů nemusí nikoho z těchto lidí nakazit. Mnohem důležitější je, s kým se střetl před nástupem příznaků, protože mezi těmito lidmi se vyskytuje i ten, který infekci úspěšně šíří. Podle Christiana Drostena se dá „zpětným stopováním“ zabránit dvakrát vyššímu počtu nových případů, než „stopováním dopředu“. Tímto způsobem vystopovali například v Jižní Koreji na počátku pandemie zdroje masových případů nákazy v kostelích.

Pokud bude případů přibývat a epidemiologové budou zahlceni, pak Drosten doporučuje soustředit se na situace, kdy zřejmě dochází k „superšíření“. Potenciální „superšířiči“ by měli být velmi rychle vytipováni a testováni. Tímto způsobem stoupne efektivita práce epidemiologů.

Epidemiologové také upozorňují, že za půl roku se chování populace změnilo a že ohniska nákazy dnes vznikají jinde než na začátku pandemie. V březnu a dubnu byla ohniska často v zařízeních pro seniory. Dnes jsou to v Německu třeba pracoviště. U nás vedou v tomto ohledu kluby a bary.

Odborníci se shodují v tom, že lokální opatření šíření nákazy v dohledné době nezastaví. „Dospěli jsme znovu do bodu, kdy bude nutné přijmout tvrdší opatření“, říká švýcarský epidemiolog Christian Althaus. Ten však nemá na mysli opětovné totální „uzamknutí“ společnosti. Navrhuje návrat k práci z domova tam, kde je to možné, a omezení velkých shromáždění lidí. Obchody by podle něj měly zůstat v normálním provozu.  Stejně tak by měly zůstat otevřené školy.

Za jakých podmínek by měla běžet výuka ve školách, zůstává velkou otázkou. Poslední výzkumy například dokazují, že děti mohou šířit virus po dobu několika týdnů, i když samy nevykazují žádné příznaky onemocnění. Virus se může v jejich organismu množit, i když si proti němu imunitní systém vytvořil protilátky.

Víme toho víc než před půlrokem, ale zdaleka nevíme všechno a o překvapení zřejmě ještě nebude nouze.

Diskuze (171) Další článek: Italové začali vyšetřovat Dropbox, iCloud a Google Drive kvůli nekalému jednání

Témata článku: Zdraví, Koronavirus, COVID-19, Výzkum, Čína, Evropa, Jižní Korea, Viry, Medicína, Evropská unie, Německo, Wuchan, COVID, Epidemiolog, Skotsko, Vlna, Pandemie, Virolog, Maastricht, University of Edinburgh, Recept, Nákaza, Virus