Co s usychajícím vánočním stromkem? Třeba přeměnit ho na barvu či sladidlo

vynikajuci napad

stromek doma v teple nejde vrátit do lesa, to by nepřežil. běžně doma uříznutý stromek ve vodě začíná v lednu růst a vyrostou 10 cm nové větvičky se světlým jehličím. aby v květináči přežil, musel by zůstat venku a květináč by musel být zapuštěný do země jako ochrana před mrazem, kdyby náhodou víc mrzlo.

No tak ho doma necháš až do léta a pak zasadíš do lesa.

Až tak vynikajúci nápad to nebude , podobné ako vysadiť kapra , alebo akvariové rybičky späť do rieky ! na 99= váš pokus neprežije !
PS. V lesoch je prebytok smerkov , keby ste vysadil buk , dub nepoviem ...ste ako kníže pán Hohenlohe , ktorý výsadbou momokultúry spôsobil dnešnú kôrovcovú kalamitu !

Prebytek neprebytek, nejsou to jenom smrky, ale kolik hektaru lesa asi padne na vanocni stromky po celem svete... jasne dejiu se i horsi veci, ale tohle mi prijde docela na hlavu. Kdyby to rostlo dva mesice a dalo se to vypestovat lusknutim prstu jako treba slunecnice 😀 Hou hou hou 🎅🏾

Nebojte toho lesa tolik za oběť Vánocům nepadne. Téměř 100% stromků se pěstuje na plantážích. Stejně jako kukuřice na poli. Přistupujte k tomu tak, že se jedná o zemědělskou plodinu a že nikdo neplundruje les. ( tedy až na výjimky )

Bohužel stromek v květináči nepřežije po zasazení v lese po vánocích.

Hm, a kdyz ho tam soupnu az na jare a do jara ho budu mit doma a zalivat?

No to není až tak jisté. Vzhledem k aktuálním teplotám, by klidně mohl přežít.

Sloni v zoo sezerou ty kusy, co se neprodaji. Pochybuji, ze by nekde byli tak odvazni, zby jim dali vyhozene stromky, kde mohou zustat zbytky hacku atd.

Rozumím řeči vašeho kmene. Stačí z vánočního stromku ulomit jedinou jehličku, a už to není vánoční stromek. Takže vlastně s vánočními stromky stačí udělat to, že z každého z nich utrhneme jedinou jehličku - a už nemáme problém co s vánočními stromky. Už to není vánoční stromek. Problém co s vánočními stromy vyřešen.Nechci moc šťourat, ale namísto chytristiky by VTM udělalo lépe, kdyby všechny články před zveřejněním nechali zkontrolovat někomu, kdo se ve vědě trochu vyzná. VTM je výrazný vědecký bulvár se spoustou doslova šarlatánských nesmyslů.

Já se vědě nějakou dobu věnoval a mohu vás ubezpečit, že kdybyste u nás na fakultě řešil podobné věci jako tady, tak s největší pravděpodobností budete za exota a většina lidí bude přemýšlet o tom, zda to skutečně myslíte vážně, nebo si jen děláte legraci. Každopádně ten stále se opakující vzorec "nenajdu žádnou faktickou chybu, tak si alespoň kopnu kvůli něčemu jinému" z tohoto úplně čiší - a dle mého názoru je to podobně trapné, jako když tu X lidí kritizuje použití výrazu "kulka" a pak se ukáže, že ho používají například i lidé z ČVUT při psaní diplomových prací.Mohu-li vám něco poradit, nesnažte se být tak usilovně papežštější než papež. Pokud vám to ale přesto tak strašně moc leží v žaludku, navrhuji, abyste napsal Cynthii a pokáral ji, že jakožto PhD studentka by se takto nepřesným způsobem vyjadřovat neměla. Třeba vám i odpoví.Jinak k tomuto tématu už nemám co dodat.

Názor byl 2× upraven, naposled 29. 12. 2018 17:51

Já ale faktické chyby nacházím v každém druhém článku z VTM.Pominu tento článek, který oslavuje "nový objev", který je už minimálně 10 let známý z řady koutů světa.Předtím jsem naposledy četl, jak američtí výzkumníci objevením vzniku ribózy ve vesmírném prostředí přišli na tajemství vnizku DNA a života. Takovou ptákovinu by nemohl pustit ani student 1. ročníku biochemie.Proto jsem vám doporučil - bez ohledu na vaše bratrstvo kočičí pracky na vaší fakultě - že byste z VTM mohli udělat trochu více než vědecký bulvár. Zase chvíli potrvá, než najdu odvahu se zase začíst do nějakého článku na VTM. Přeci jenom je to občas šok ta nízká úroveň.

"Předtím jsem naposledy četl, jak američtí výzkumníci objevením vzniku ribózy ve vesmírném prostředí přišli na tajemství vnizku DNA a života."To nevím kde jste četl. O deoxyribóze v kontextu s vesmírem se naposledy psalo v tomto článku:https://vtm.zive.cz/clanky/experiment-nasa-po... a v něm se nic takového neuvádí. Ona je taky otázka, jak (pokud vůbec) ty články vlastně čtete. Úplně stačí srovnat například vaše "objevením vzniku ribózy ve vesmírném prostředí" s "autoři zdůrazňují, že jejich výsledky ještě neznamenají, že tento cukr skutečně vzniká v kosmickém prostoru". A že tím přišli na "tajemství vzniku DNA a života", to jste si už prostě a krásně přibásnil. Takže co tu vlastně řešíte?Jinak pokud chcete s někým debatovat na téma "vznik DNA a života", myslím, že Standa by vám vyhověl. Je to jeden z mých bývalých profesorů a mj. spoluautor knihy Jak se dělá evoluce. Otázkou je, co o tom tématu vlastně víte vy.

Názor byl 1× upraven, naposled 30. 12. 2018 09:44

Pane Černý, vaše snaha je sice obdivuhodná, ale pokud hodláte používat takovéto argumenty, je to snaha spíše směšná.
Podle vás tedy opadaný modřín už není strom, ale jen kmen s větvemi?
Jen tak dál. Ale přeci jenom si přiznejte, že ten titulek je poněkud hodně out.
Chápu, že vymýšlet titulky je obtížná disciplína, ale......

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor... ... Tak nevím, ale o ucpávání kotlů jehličím se nikde nepíše. Asi s tím nikdo problém nemá. (tedy kromě vás pane Černý)

Vždyť je to klasická biomasa. Kateřina Jau Jau vám napoví, co dělat s biomasou.1) Spálit.2) Výroba bioethanolu (biopaliva).

proč by mě radila co dělat s biomasou? vždyť to píšu co s ní dělat.

Hlavně je otázkou, co vlastně černoška Cynthia Kartey ze Sheffieldu vůbec dokázala. Protože použití glycerolu na lignocelulózu z biomasy je něco, co objevily už obrovské spousty výzkumníků před ní, a je široce známo. Nejspíše je to plagiát. Stačí si do google dát svojici slov "glycerol" a "lignocellulose". Vyjede vám x odkazů:https://www.google.com/search...

tak u cernosky se plagiatorstvi toleruje, obecne se vi, ze jine rasy maji vice vyhod nez my.

ak je k tomu este lesba, dalsim oceneniam sa nevyhne.

presne tak