On-line výuka během covidové pandemie s sebou kromě jiného přinesla i nahrávky přednášek uložené na univerzitních serverech. Studenti tak nemusí sedět u počítače a sledovat přednášejícího v přímém přenosu. Můžou si přednášku pustit kdykoli ze záznamu.
Ve snaze ušetřit čas si studenti pouštějí videa s přednáškami zrychleně. Někdo pouští přednášku dvojnásobnou rychlostí, jiný se nezalekne ani vyššího tempa. Jaký je výsledek takové „zhuštěné“ výuky? Kupodivu, překvapivě dobrý. Vyplývá to ze studie, kterou vědci pod vedením Dillona Mrphyho z University of California v Los Angeles publikovali ve vědeckém časopise Applied Cognitive Psychology.
Vědci získali pro experiment 231 vysokoškoláků, které náhodně rozdělili do čtyř skupin. Všem promítali dvě zhruba čtvrthodinové přednášky. Jedna pojednávala o římském impériu, druhá o oceňování nemovitostí. První skupina dobrovolníků si pouštěla obě přednášky normální rychlostí, druhá použila 1,5násobné zrychlení, třetí dvojnásobné zrychlení a čtvrtá si pouštěla videa dvaapůlkrát rychleji. Studenti nesměli videa zastavovat a nesměli si dělat poznámky.
Co ukázaly výsledky testu?
Hned po přednášce odpovídali studenti v testu na dvacet otázek z každé problematiky. Pokud v obou testech zodpověděli na všechny otázky správně, dosáhli skóre 40 bodů. Studenti sledující přednášky normální rychlostí získali v průměru 26 bodů.
Po shlédnutí dvojnásobně zrychlených videí zodpověděli dobrovolníci správně 25 otázek. Stejně se vedlo i studentům, kteří sledovali video zrychlené jedenapůlkrát. Při 2,5násobném zrychlení už šel výkon studentů dolů. Skončili v průměru s 22 správnými odpověďmi.
Po týdnu se dobrovolníci podrobili dalším testům, aby se ukázalo, na jak dlouho si poznatky zapamatovali. Studenti sledující video normální rychlostí odpověděli na 40 otázek správně v průměru 24krát. Studenti sledující videa zrychlená 1,5krát a dvakrát odpověděli v průměru správně 21krát a dobrovolníci, kteří sledovali 2,5krát zrychlená videa, uspěli u rovné poloviny otázek.
"Dokud studenti nepřekročili dvojnásobek normální rychlosti, měla rychlost promítání překvapivě malý vliv na porozumění oběma přednáškám," říká Dillon Murphy.
Zajímavé byly i výsledky dalších experimentů. Skupina, která viděla video s přednáškou normální rychlostí, dosáhla stejného výsledku jako skupina studentů, která sledovala dvojnásobně zrychlené video dvakrát po sobě.
Studenti mohou ušetřit čas, ale...
Výsledky jsou překvapivé. Lidé obvykle hovoří tempem 150 slov za minutu. Pokud ale rychlost mluveného slova stoupne na 275 slov za minutu, začíná posluchač ztrácet nit hovoru a má potíže s porozuměním. Studenti si ale zapamatovali hodně i při rychlosti řeči, která tuto hranici překročila.
„Studenti můžou ušetřit čas a učit se efektivněji, a to tak, že si budou nahrané přednášky a lekce přehrávat zrychleně. Ušetřený čas můžou věnovat dalšímu studiu. Rozhodně by ale neměli překročit při přehrávání dvojnásobek normální rychlosti,“ shrnuje Dillon Murphy závěry studie a zároveň varuje:
„I když naše studie neodhalila významné problémy při sledování videí z přednášek až dvojnásobnou rychlostí, varujeme před používáním této strategie jen proto, aby studenti jednoduše ušetřili čas. Ještě lepších studijních výsledků dosáhnou, pokud ušetřený čas věnují činnostem, jako je pročítání poznámek nebo absolvování cvičných testů.“
Těžko říct, které rady Dillona Murphyho si studenti vezmou k srdci. Zrychlené přehrávání přednášek se zřejmě bude těšit oblibě. Představa, že studenti věnují ušetřený čas dalšímu studiu, se jako příliš reálná nezdá.
