Z přednášek se obecně studenti naučí velké h***o, takže proto není rozdíl v tom, jestli si ji pustí běžnou nebo dvounásobnou rychlostí.Jediná spolehlivá metoda naučení se je čtení výukových materiálů a následné praktické cvičení doplněné jen o dotazy, kterým studenti nerozumí nebo o vysvětlení částí, kterým podle cvičení zjevně nerozumí (LOL).Navíc není předmět jako předmět. Taková hodina historie se nejspíš dá poslouchat úplně jako pohádka a celkem snadno si ji zapamatovat. Ale mám vyzkoušené, že když chci přednášet novinky v programování a vývoji, tak nikdo nedá ani deset souvislých minut, protože se první dozví informaci A, pak se dozví, že s informací A se pracuje pomocí nástroje B, který má mnoho různých použití a na všechno ještě existuje metodika C, která je oproti tomu ultra-složitá... A tady už to nedává nikdo.Proto je potřeba jít cestou: Informace A, opakování informace A ve větším kontextu, VYZKOUŠENÍ informace A.
To samé s informací B, s tím že znovu ještě vyzkoušíme A, stejně tak to bude s C, kde znovu ještě vyzkoušíme A i B.Pak se to ještě celé musí tak dvakrát opakovat a pak teprve se dá říct, že je to pochopené, ale raději bych k tomu ještě nějaké cvičení přidal o pár dnů později.Proč? Protože je to nápor na mozkovnu, extrémní nápor a je potřeba nad tím přemýšlet, zkoušet, zkoušet, zkoušet a ne to jen pasivně přijímat.Ale pokud by se někdo dokázal učit například programování, IT technologie a matematiku jen z přednášek puštěných dvounásobnou rychlostí a opravdu to uměl, tak to teda bude borec, který za pár měsíců bude vydělávat milion měsíčně a to bude sakra špatně placený...(LOL).