V posledních letech se stalo klima a jeho změny jedním z nejdiskutovanějších témat. Názory se různí, ale vědecký konsensus je jasný: lidská aktivita přispívá ke globálnímu oteplování a jeho negativním dopadům. Přesto stále existují skeptické názory, které zpochybňují vědecké poznatky a tvrdí, že klimatická změna není tak závažná. Jak je možné, že se tyto názory, i přes množství důkazů, stále drží při životě? Nový výzkum ukazuje, že jednou z klíčových příčin je opakování informací.
Představte si, že se posadíte k sociálním sítím a vidíte příspěvek, který tvrdí, že změny klimatu nejsou tak vážné, jak tvrdí vědci. Odfiltrujete jej jako nesmysl, protože jste přesvědčeni o opaku. O pár dní později ale narazíte na stejný názor znovu. Podle vědeckého výzkumu by vás to mohlo zaskočit – opakování těchto skeptických názorů totiž může způsobit, že je začnete vnímat jako věrohodnější, i když jste zastáncem vědeckého pohledu.
Když se opakovaná lež stává pravdou
Tento jev se nazývá efekt iluzorní pravdy (illusory truth effect) a zjednodušeně se dá parafrázovat slovy, že opakovaná lež se stává pravdou. Výzkumy ukazují, že čím častěji slyšíme nějaké tvrzení, tím více máme tendenci považovat ho za pravdivé, bez ohledu na jeho obsah.
Nejnovější studie vedená Mary Jiang z Australské národní univerzity zkoumala, jak tento efekt funguje v souvislosti s klimatickou změnou. Byli do ní zapojeni účastníci, kteří byli přesvědčeni o realitě klimatických změn, a i přesto, že některá tvrzení odporovala jejich názorům, je začali po opakovaném vystavení vyhodnocovat jako pravdivější.
Jiang a její tým uskutečnili dva experimenty, ve kterých se zaměřili na to, jak opakování ovlivňuje vnímání pravdy. Do první studie bylo zapojeno 52 účastníků, do druhé pak 120. V obou případech účastníci četli různá tvrzení o klimatu – některá byla v souladu s vědeckými poznatky, zatímco jiná odrážela skeptický pohled.
Přesvědčili i přesvědčené
Poté, co účastníci několikrát viděli tato tvrzení, měli za úkol hodnotit jejich pravdivost na šestibodové škále (rozhodně nepravdivé, spíše nepravdivé, možná nepravdivé, možná pravdivé, spíše pravdivé a rozhodně pravdivé). Výsledky ukázaly, že opakovaná tvrzení, včetně těch, která byla v rozporu s původními názory účastníků, považovali za pravdivější než ta, která viděli poprvé.
Je zajímavé, že tento efekt fungoval i na ty nejzarytější zastánce klimatických změn. Vědci objevili, že mezi těmi, kteří se nejvíce zajímají o klimatické změny a považovali je za vážnou hrozbu, bylo opakování skeptických názorů schopné posílit jejich věrohodnost. Nutno však podotknout, že opakování ovlivnilo hodnocení pravdivosti všech tvrzení, ne jen těch skeptických.
Opakování je mocný nástroj, který se využívá v různých oblastech. Ať už se jedná o reklamu, kde neustálé připomínání produktu zajišťuje jeho zapamatování (ostatně kdo by si nepamatoval „Sto tabletůůůů týýýdně“?), nebo o politickou propagandu, kde se důsledným opakováním dají změnit názory veřejnosti.
Bohužel to znamená, že i v kontextu klimatické změny mohou být vědecky nepodložené názory vnímány jako pravdivé, pokud jsou opakovány dostatečně často. Tento efekt je o to nebezpečnější v době sociálních sítí, kdy se informace šíří obrovskou rychlostí a často bez ohledu na to, zda jsou pravdivé či ne.
Může za to i „vyvážené zpravodajství“
Média často usilují o takzvané „vyvážené zpravodajství“, v jehož rámci poskytují prostor oběma stranám názorového spektra. Na první pohled to vypadá jako férový přístup, ale ve skutečnosti může opakování skeptických tvrzení u laické veřejnosti vyvolat dojem, že jsou tyto názory legitimní a podložené vědeckými důkazy, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není.
Podle vědců je právě skutečnost, že média nechtěně šíří nepravdivé informace, protože chtějí dát prostor oběma stranám, jednou z hlavních příčin, proč mnoho lidí stále zůstává na pochybách ohledně závažnosti klimatických změn.
Pokud je opakování skeptických názorů tak nebezpečné, jak se můžeme bránit? Odpověď je prostá: opakujme pravdu! Stejně, jako se skeptické názory mohou stát věrohodnými díky opakování, také vědecky podložené informace mohou být posilovány stejným způsobem. To znamená, že média, vědci a aktivisté by měli stále opakovat fakta a důkazy o klimatických změnách, aby se dostaly do povědomí veřejnosti.
Naše mysl je v mnoha ohledech překvapivě snadno ovlivnitelná. Jak ukazuje tato studie, stačí opakovat lež, aby se stala věrohodnější. Proto je důležité věnovat pozornost tomu, co vidíme, slyšíme a odkud informace přicházejí. V době, kdy je kolem nás ohromující množství dezinformací, je důležité používat kritické myšlení a ověřovat si fakta z důvěryhodných zdrojů.
Studie publikovaná v prestižním časopise
Z čistě vědeckého pohledu má výše zmíněná studie určité drobné nedostatky. Tím hlavním je skutečnost, že do výzkumu byli zapojeni zejména účastníci, kteří nepochybovali o klimatických změnách a ve vzorku bylo jen málo skeptiků.
To omezuje možnost zobecnit zjištění na ty, kteří jsou ke změně klimatu skeptičtí. Výzkum navíc zkoumal účinky jediného opakování v krátkém časovém úseku. Další studie by se proto měly zaměřit na to, jak tyto účinky přetrvávají po delší dobu nebo při vícenásobném opakování.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 7. srpna 2024 v odborném časopise PLOS ONE. Jde o jedno z nejznámějších a nejrozšířenějších periodik s otevřeným přístupem, což znamená, že publikované články jsou volně dostupné pro širokou veřejnost bez nutnosti předplatného. Jeho přísné recenzní řízení zajišťuje vědeckou kvalitu publikovaných materiálů, kdy je kladen důraz na technickou přesnost a transparentnost.
Zdroje: journals.plos.org, studyfinds.org.