Výsledky pandemie se neměří jen počty nakažených, nemocných a mrtvých, případně počty „promořených“ a očkovaných. Pandemie zasáhla do životů miliard lidí po celém světě velmi komplexním způsobem.
Mezinárodní tým vedený Arnsteinem Aassvem z Universitá Commerciale Luigi Boscconi v italském Miláně nyní představil výsledky výzkumu dopadů pandemie COVID-19 na porodnost. Jejich studii zveřejnil přední vědecký časopis Proceedings of National Academy of Sciences.
Ekonomické krize se obvykle projeví mírným poklesem porodnosti, protože v nejistých poměrech si někteří lidé rozmyslí plánované rodičovství. Arnstein Aassve a jeho spolupracovníci ale upozorňují, že na pandemickou krizi může obyvatelstvo zareagovat úplně jinak.
Statistiky dostupné z let španělské chřipky ale dokazují pokles porodnosti, a tedy podobný dopad jako při ekonomická krizi. Tohle porovnání kulhá nejen proto, že od španělské chřipky uteklo sto let. Pandemie z let 1918 až 1919 si vybírala oběti převážně v mladší, reprodukčně aktivní populaci. V případě covidu však byl dopad na mladší ročníky relativně slabý a nejvíce postiženou věkovou skupinou byli reprodukčně neaktivní senioři.
Průzkumy z Německa, Francie, Španělska a Británie naznačovaly, že více než dvě třetiny z těch, kteří v roce 2020 plánovali založení rodiny, své plány odsunuly na později nebo založení rodiny zcela zrušily. Modely pro demografický vývoj v USA předvídaly na rok 2020 a 2021 pokles porodnosti o 15 %.
To by znamenalo větší propad než během finanční krize 2008-2009 a pokles by byl srovnatelný s dopady španělské chřipky. První reálná data ale svědčila spíše o menším poklesu o necelá 4 %.
Nejvíc propadli Maďaři
Aassve a spol. se pokusili o první šířeji pojatou a komplexnější bilanci. Spolu se šestnáctkou vybraných zemí do ní zahrnuli i Českou republiku.
Porodnost průkazně poklesla v sedmi sledovaných zemích, konkrétně v Maďarsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii, Rakousku a v Singapuru. V dalších zemích, tedy ve Francii, USA, Izraeli, Japonsku, České republice, Slovinsku., Norsku, Dánsku, Jižní Koreji, Finsku, Švédsku, Německu, Nizozemí a Švýcarsku nebyl pokles v porodnosti statisticky významný.
Státy jsou uvedeny v pořadí od zemí s podprůměrnou porodností během covidkové pandemie až po země s mírně nadprůměrnou porodností. Nejhůře tedy dopadlo Maďarsko a nejlépe Švýcarsko, kde se nadprůměrná porodnost dostala na samou hranici statistické významnosti. Tu však nepřekročila, takže ani ve Švýcarsku nešlo o statisticky významný nárůst.
Černé scénáře o masivním populačním propadu se tedy nenaplnily. Mírný pokles zaznamenaly jen některé země. Nenaplnily se ani laické prognózy, že lidé měli více volného času, byli pohlavně aktivnější a nárůst neplánovaných rodičovství se projeví menším „baby boomem“.
Titulní foto: Bernard Polet, CC BY-NC-ND 2.0