Nová studie britských vědců ukázala, že dlouhodobé lockdowny, zavedené ve snaze zpomalit šíření covidu-19, zřejmě některým lidem „rozmazaly“ vnímání času. Účastníci studie vykazovali pozoruhodnou četnost chyb, když se snažili vybavit si pořadí hlavních událostí během lockdownů v roce 2021. Nepřesnost vzpomínek byla navíc přímo úměrná závažnosti úzkosti a deprese účastníků.
Zajímavé je, že tato zjištění jsou ozvěnou předchozích studií provedených na vězních, kteří si odpykávali dlouhé tresty odnětí svobody. Spoluautor nové studie Arash Sahraie předpokládá, že k nejednoznačnému vzpomínání na stresující období může přispívat absence obvyklých životních událostí, jako jsou například oslavy narozenin, během lockdownů, informuje web Study Finds.
Lockdowny a jejich vliv na vnímání času
Sahraie, který působí jako profesor na Aberdeenské univerzitě, upozorňuje, že s přibývajícím časem se vybavování minulých událostí stává stále náročnějším úkolem. Navíc podotýká, že aktivity a emoce lidí mohou ovlivnit jejich vnímání plynutí času.
Výrazné změny činností a emočních stavů v důsledku sociální izolace během covidových lockdownů měly v tomto směru velmi zásadní vliv. To potvrzuje předchozí výzkumy ilustrující, že pandemie vedla u lidí ke zkreslení vnímání času.
Vědecký tým se snažil rozšířit poznatky o tom, jak pandemie ovlivnila vnímání času, a to na základě předchozích výzkumů a klinických zpráv, které popisovaly snižující se schopnost pacientů poskytnout svou přesnou anamnézu.
Výzkum potvrdil souvislosti
Za tímto účelem provedli vědci v květnu roku 2022 online průzkum, ve kterém mělo 277 účastníků za úkol určit rok několika významných nedávných událostí, jako je například brexit nebo vstup Meghan Markle do královské rodiny.
Účastníci si podle očekávání méně přesně vybavovali relativně starší události. Nicméně přesnost jejich vzpomínek na události z roku 2021, tedy pouhý rok před průzkumem, byla překvapivě srovnatelná s jejich vzpomínkami na události staré tři až čtyři roky.
Z toho vyplývá, že účastníci se snažili zapamatovat si pořadí událostí, které souvisely s pandemií covidu-19. Ti, kteří se dopustili více chyb v uvedených termínech, vykazovali také vyšší míru deprese, úzkosti a fyzické i psychické zátěže během pandemie a zároveň u nich byla zaznamenána nižší odolnost.
Přesto výzkum publikovaný ve středu 31. května v odborném časopise PLoS One ukázal, že na přesnost uchování informací nemá vliv nuda. Sahraie poznamenává, že tato zjištění jsou podobná těm, která byla dříve zaznamenána u vězňů. Vědci předpokládají, že přesné vzpomínání na událostí vyžaduje „ukotvení“ významnými životními událostmi, jako jsou oslavy narozenin a svátků, které během lockdownů chyběly.
Lockdowny měly i další negativní dopady
„Náš článek informuje o změnách časových rovin během pandemie. Pokud nejsou v prostředí krajiny jasně rozeznatelné prvky, je obtížnější umístit objekty či sebe ve vztahu k jiným prvkům. Omezení zavedená během pandemie ochudila naši časovou krajinu a ovlivnila vnímání časových linií událostí. Dokážeme si vybavit, že se události staly, jen si nepamatujeme kdy,“ píší autoři studie ve zprávě pro média.
Zdaleka to není jediný negativní dopad lockdownů. Podle studie z roku 2022 měly páry kvůli opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 méně sexu, přičemž největší dopad pociťuje Velká Británie. V Anglii a Walesu se počet porodů snížil o 13 procent a ve Skotsku o 14 procent. Podle vědců by to mohlo mít „dlouhodobé důsledky“ pro stárnoucí populaci.
To potvrzuje i švýcarský vědecký tým, který analyzoval údaje z 24 evropských zemí zahrnující období bezprostředně před první vlnou covidu-19 a po ní. Celkově byl v lednu 2021, tedy devět až deset měsíců po prvních vrcholech a lockdownech, zaznamenán pokles počtu narozených dětí o 14 %.