Ačkoli si mnoho lidí neumí představit ráno bez šálku voňavé kávy nebo osvěžujícího energetického nápoje, nová studie ukazuje, že nadměrná konzumace kofeinu může mít nepříznivé dopady na zdraví srdce.
Pokud pravidelně konzumujete více než 400 miligramů kofeinu denně, což odpovídá asi čtyřem šálkům kávy nebo dvěma energetickým nápojům, může to zvýšit riziko vzniku srdečních onemocnění, a to i když jste jinak zdraví.
Kofein totiž ovlivňuje autonomní nervový systém, který reguluje srdeční tep a krevní tlak. Při nadměrném příjmu kofeinu může dojít k trvalému zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku. Tento stav, známý jako hypertenze, zvyšuje riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších závažných kardiovaskulárních problémů.
Jak probíhal výzkum
K výše uvedené hodnotě 400 mg dospěli vědci z indického zdravotnického zařízení a výzkumné instituce Zydus Medical College and Hospital. „Pravidelná konzumace kofeinu může narušit parasympatický nervový systém, což vede ke zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence,“ vysvětluje hlavní autorka studie Nency Kagathara v tiskové zprávě.
Parasympatický nervový systém je součástí autonomního nervového systému našeho těla, který má na starost „odpočinkové a trávicí“ funkce. Tento systém nám pomáhá relaxovat, obnovovat energii a udržovat tělesné funkce v rovnováze. Když dojde k jeho narušení, například nadměrnou konzumací kofeinu, může to vyvolat stres na kardiovaskulární systém, což vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a vyšší srdeční frekvenci.
Do studie bylo zapojeno 92 zdravých jedinců ve věku 18 až 45 let. Vědci měřili jejich krevní tlak a srdeční frekvenci před a po jednoduchém testu spočívajícím ve tříminutovém vystupování na schod (tzv. „step test“). Tento test je navržen tak, aby mírně zvýšil fyzickou zátěž a umožnil vědcům sledovat, jak se mění srdeční frekvence a krevní tlak před cvičením, během něj a po něm.
Překvapivé výsledky
Výsledky byly překvapivé: ukázalo se, že pravidelná konzumace více než 400 miligramů kofeinu denně může významně ovlivnit autonomní nervový systém, což se projevuje vyšším srdečním tepem a tlakem, a to dokonce i po krátkém odpočinku. Tento efekt je pro zdraví srdce v dlouhodobém horizontu velmi škodlivý.
Skoro každý pátý účastník studie (19,6 %) konzumoval denně více než 400 mg kofeinu. U těchto lidí byly zaznamenány významné změny v jejich autonomním nervovém systému.
Časem mohou tyto změny vést k vyššímu riziku vzniku hypertenze (vysokého krevního tlaku) a dalších kardiovaskulárních problémů. Účinky byly ještě výraznější u těch, kteří denně konzumovali více než 600 mg kofeinu – u těchto jedinců byly zjištěny změny, které vědci definovali jako „značné“.
Studie také zjistila, že největšími konzumenty kofeinu jsou ženy, lidé pracující v obchodním a manažerském sektoru a obyvatelé měst. Není těžké si představit, proč tomu tak je – dlouhé pracovní doby, stresující prostředí a snadný přístup ke kofeinovým nápojům mohou přispět k vyšší spotřebě.
Klíčem ke zdraví je střídmost
Nency Kagathara k tomu uvedla: „Vzhledem k vlivu na autonomní nervový systém by pravidelná konzumace kofeinu mohla vystavit jinak zdravé jedince riziku hypertenze a dalších kardiovaskulárních událostí. Zvyšování povědomí o těchto rizicích je zásadní pro zlepšení zdraví srdce všech lidí“.
Jako prakticky u všeho i zde platí, že klíčem ke zdraví je střídmost. Jeden šálek kávy nebo čaje může být součástí zdravého životního stylu. Pokud však zjistíte, že během jednoho dne saháte po třetím energetickém nápoji, možná je čas přehodnotit své návyky v konzumaci kofeinu.
Dobrou zprávou je, že existuje spousta způsobů, jak podpořit zdraví svého srdce přirozenou cestou. Pravidelné cvičení, vyvážená strava bohatá na ovoce a zeleninu, techniky zvládání stresu, jako je meditace, a dostatek spánku mohou přispět ke zdravějšímu kardiovaskulárnímu systému.
I tato studie má své limity
I tato studie má pochopitelně určité nedostatky a limity. V první řadě je to příliš malý vzorek. Studie zahrnovala pouze 92 účastníků, což může omezit generalizovatelnost výsledků. Dalším mínusem je jen krátkodobé měření – krevní tlak a srdeční frekvence byly měřeny pouze krátce po fyzické aktivitě, což nemusí plně odrážet dlouhodobé účinky chronické konzumace kofeinu.
Stranou nemůžeme nechat ani sociodemografické faktory, neboť studie nezohlednila všechny možné proměnné, které by mohly ovlivnit výsledky, jako je genetika nebo životní styl. Velkou roli může hrát také skutečnost, že údaje o denní konzumaci kofeinu byly získány prostřednictvím sebehodnocení, což může vést k nepřesnostem.
Výsledky bádání byly prezentovány na lékařské konferenci ACC Asia 2024 pořádané Americkou kardiologickou asociací. Tato konference se koná v Asii a je zaměřena na nejnovější výzkumy, inovace a postupy v oblasti kardiologie. Účastní se jí přední lékaři, vědci a odborníci na srdeční a cévní choroby z celého světa.
Zdroje a další informace: acc.org, studyfinds.org, abcnews.go.com, nypost.com, dailymail.co.uk