Evropský parlament 3. října odhlasoval návrh, podle kterého budou muset automobily od roku 2030 vypouštět o 40 % méně emisí oxidu uhličitého, než nařizuje norma platná od roku 2021. Přiklonil se tak k přísnějšímu návrhu, neboť Evropská komise navrhovala snížení o 30 % a výrobci aut požadovali jen 20% snížení.
Aktualizováno 10. října 2018: Ministři zemí Evropské unie se po jednání shodli na kompromisu. Emise by se měly snížit o 35 % a v roce 2023 se ještě posoudí, jestli je cíl reálný.
Německo, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko podporovaly snížení emisí o 30 procent, zatímco více než polovina členských států požadovala pokles o 40 nebo více procent. Vítězný návrh nakonec prošel poměrem hlasů 389 ku 239.
Podle oficiálních informací EP produkují osobní automobily a dodávky přibližně 15 % emisí oxidu uhličitého, čímž podstatně přispívají ke změně globálního klimatu. Doprava je údajně jediným odvětvím, ve kterém jsou emise skleníkových plynů vyšší než v roce 1990. Kromě dopadu na ovzduší argumentuje Evropský parlament také snížením spotřeby fosilních paliv a tím i nákladů zákazníků.
Průměrné emise nových automobilů se po neustálém poklesu v posledních letech v loňském roce zastavily na 118,5 gramech CO2 na jeden ujetý kilometr. Od roku 2021 je schválen přísnější limit 95 gramů na jeden kilometr. Právě z této hodnoty bude (po korekci) počítáno požadované 40% snížení.
Politici chtějí více elektromobilů
Parlament sice kvituje, že roste počet elektromobilů, avšak kriticky hodnotí fakt, že stále tvoří jen 1,5 % nově registrovaných vozů. Podrobněji se také nezabývá takzvanou „uhlíkovou stopou“ těchto aut, které sice při provozu neprodukují spaliny, avšak při výrobě potřebné elektřiny jsou skleníkové plyny produkovány v elektrárnách. Ani těžba materiálů nezbytných pro výrobu baterií není většinou ekologická.
Přesto hodlá přinutit výrobce automobilů, aby vozy vybavené bateriemi s nulovými nebo téměř nulovými emisemi výfukových plynů představovaly do roku 2030 35 procent prodejů nových automobilů. Hodlá tak učinit přesto, že slabinou elektromobilů je v současnosti například nedostatečná infrastruktura nabíjecích stanic. Pokud by jejich podíl rapidně vzrostl, znamenalo by to také zvýšení požadavků na energetickou síť.
Snížení o 40 % nebyla nejpřísnější varianta
Přestože je snížení emisí o 40 % považováno za přísnější variantu, z určitého úhlu pohledu se jedná o kompromis. Někteří zákonodárci v oblasti životního prostředí totiž chtěli snížit emise CO2 až o 70 procent. Proti nim stáli lobbisté z automobilového průmyslu, kteří argumentovali tím, že takové cíle jsou naprosto nereálné.
Návrh zákona, včetně zprávy přijaté většinou poslanců parlamentu, bude ve středu 10. října projednán výkonnou komisí EU. Již v úterý tento balíček projednají ministři EU. Výrobci, jejichž vozidla budou v roce 2030 překračovat limit, budou muset platit pokuty do rozpočtu EU. Parlament kromě schválení návrhu vyzval Evropskou komisi, aby do dvou let předložila plán testování emisí CO2 pomocí přenosného zařízení.
Výrobci aut protestují
Šéf Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Erik Jonnaert označil požadavky Evropské komise za „extrémně agresivní“. Upozornil, že snaha o jejich splnění ohrozí 3,4 miliony pracovních míst v automobilovém průmyslu. Kromě toho varoval, že baterie, které představují jednu třetinu až polovinu nákladů na elektrická vozidla, by musely být dováženy od asijských nebo amerických dodavatelů.
Také Roberto Vavassori, prezident Evropské asociace dodavatelů automobilů (CLEPA), varoval, že snížení emisí o 40 % by vyžadovalo, aby se průmysl okamžitě zaměřil pouze na jednu technologii – elektromotory. Uvedl, že by to mohlo ohrozit práci, inovace a „možnou konkurenceschopnost celého odvětví“. I on upozorňuje, že tyto kroky povedou ke ztrátě pracovních míst v automobilovém průmyslu.
EU však odhaduje, že snížení emisí CO2 o 40 % do roku 2030 přinese vznik přinejmenším 69 000 pracovních míst. Ta mají vznikat především v odvětvích, souvisejících s elektromobilitou, čímž by mělo dojít ke kompenzaci ztráty odhadovaných 12 000 míst v automobilovém průmyslu.
Nad možnostmi spalovacích motorů
Odborníci z automobilového průmyslu kritizují především skutečnost, že navržené limity jsou stanoveny takzvaně „od stolu“, bez patřičných technických znalostí. Jednou z mála možných cest, jak požadavky splnit, tak je vyšší produkce nízkoemisních a bezemisních automobilů.
Lobbingu automobilového průmyslu se nelze divit, ale v jednom mají pravdu - navržené limity jsou technicky jen těžko realizovatelné. Množství vyprodukovaného CO2 totiž přímo souvisí s množstvím spáleného paliva a nelze ho jednoduše odfiltrovat podobně jako pevné částice.
Cestou ke snížení emisí CO2 je snižování spotřeby vozidel. Jenže při navrhovaném limitu se dostáváme na teoretickou spotřebu někde mezi dvěma až třemi litry benzínu na sto kilometrů. Dokáže někdo takové auto vyrobit?
Myšlenka odfiltrování CO2 je sice možná, ale těžko realizovatelná. Zaprvé vyseparovat CO2 z výfukového plynu je docela náročné a plyn by se poté musel někde v automobilu uskladnit pro další zpracování. Kromě napouštění benzinové nádrže bychom tedy s autem pravidelně jezdili vypouštět z jiné nádrže CO2.
Přes hybridy k ryzím elektromobilům
Nový extrémní limit je vytyčen pro rok 2030. Je možné, že se do té doby podaří vymyslet, jak ho i s čistě spalovacími motory splnit. Automobilky jsou však ke snižování emisí tlačeny už desetiletí a zatím to nevypadá, že by nějaký takový spásný nápad měly.
Dá se proto očekávat, že se hybridní automobily stanou standardem a elektromotory pomohou snížit spotřebu aut na potřebnou úroveň. Postupně pak spalovací motory zmizí z aut úplně a zbudou jen ty elektrické.
Ale aby to celé dávalo smysl, čekají na vyřešení neméně obtížné úkoly z hlediska elektromobilů - dostatečný dojezd, rychlé dobíjení, ekologická výroba a likvidace baterií, síť dobíjecích stanic, posílení distribuční soustavy a hlavně zajištění čistých zdrojů elektrické energie.