Porko Tenor
28. 2. 2024 • 12:24

Tento způsob skladování tepla má potenciál, ale v současné době není pro většinu lidí ekonomicky výhodný. Ke zlepšení účinnosti a snížení nákladů je zapotřebí výzkum a vývoj. A zde je článek s propagačními kódy https://www.sportovnivozy.cz/clanek-177-jak-levne-koup... ...

JaTach
27. 4. 2023 • 13:52

A nebylo by lepší postavit jadernou elektrárnu? Ve finále to vyjde daleko levněji než spousty nespolehlivých solárů větrníků a baterií.
A když už jsou fosilní spalovací motory fuj, tak spalovat vodík.

Jirka25042569
27. 4. 2023 • 9:34

"přebytečnou energii bychom totiž mohli ukládat i ve formě tepla. Prostě tak, že nějaké vhodné médium zahřejeme a budeme udržovat při stále teplotě, no a až to bude potřeba, roztočíme s jeho pomocí parní turbínu, nebo vyrobíme elektřinu naprosto tiše nějakými vysoce efektivními Peltierovými články budoucnosti."A proč už to lidé dávno nedělají, když je spousta oblastí, kde Slunce dává zadarmo tu přebytečnou energii?

nikko
25. 4. 2023 • 12:40

Prototyp ČVUT má mít teoretickou účinnost 10-20 %. Již fungující elektrický akumulátor (elektrárna) Dlouhé Stráně má účinnost cca 75%.
Myslím, že vědci a odborníci z ČVUT by měly vymýšlet podobně účinné akumulátory elektřiny a neplýtvat své znalosti a talent na zmíněný prototyp.

xxxxxxx1111
25. 4. 2023 • 8:46

Sledujte iter.org jak se nedavno zadrhli uz to zas jede, super videt jak vsechny zeme sveta spolupracuji
To Demo muze byt pak rychle postavene, AI ted hodne pomuze

Lukáš Černý
24. 4. 2023 • 11:49

účinnost 10-20%? Tak to bychom museli mít opravdu brutální přebytky energie, aby tohle mělo smysl dělat...spíš se přikláním k řešení, kdy bude v případě takových přebytků energie prakticky zadarmo a on si trh už nějak poradí - v delším časovém měříku si třeba lidé budou kupovat větší bojlery, kde si nahřejí vodu třeba na 3dny dopředu, nabíjet elektromobily na vyšší procento (běžně třeba na denní ježdění bude naprosto stačít 60% ale v případě přebytku nabijem na 100%) nebo se budou obecně stavět budovy s větší tepelnou kapacitou a ta se bude moct využívat - v době přebytku se víc zatopí (nebo spíš vychladí) a v době nedostatku se klima vypne/sníží a bude se využívat akumulační schopnost baráku. Těch řešení je milion, ale nahřívat štěrk je fakt naprosto poslední věc, kterou má smysl dělat....

Mirdyn
24. 4. 2023 • 11:04

Když postavíte dobře izolovanou podzemní nádrž 12m x 16m x 2m naplníte ji štěrkem (štěrk pro to aby se nemusely dělat opěrné pilíře) a solankou (tepelné čerpadlo ji nemůže zmrazit), dokážete do ní s rezervou uložit celou roční spotřebu tepla pro 400 m² moderní dům (55 kWh/m²/r) při rozdílu teplot cca 75 °C . Stačí vakuové panely na střeše a tepelné čerpadlo.

Petr Prochaska
24. 4. 2023 • 10:49

To už je lepší na akumulaci na zimu dělat vodík a z něho zemní plyn. P2G, tam je účinnost asi 25%, takže vyšší než u tohoto. Navíc na akumulaci máme zásobníky na plyn.

radon
24. 4. 2023 • 9:31

podle mne na skladování elektřiny nesmyslné (náklady, efektivita), ale jako zdroj tepla pro RD na zimní období, naakumulovaný v létě a průběžně dobíjený z fotovoltaiky během slunečných dnů v zimě, to by mohlo fungovat a bylo pro nás plebs ufinancovatelné. Ale stejnou míru pozornosti jako vnitřní konstrukci by mohli věnovat okolní izolaci. Doba pokročila, izolovat okolní zeminou nebo polystyrénem je pro tohle použití zastaralé a chtělo by to obálku, které využívá pro izolaci vlastnosti vakua.

Bohumil Tříska
24. 4. 2023 • 9:21

Než odpadní teplo by mohlo být na předehřátí vody dosažitelnější použít kolektory na střeše

jirik66
24. 4. 2023 • 8:51

A je prach či písek fakt nejlepším materiálem k akumulaci tepla? Není nějaký vhodnější materiál?

peter.mlich
peter.mlich
24. 4. 2023 • 7:54

To je hrozne nadneseny clanek. Navic, znovu objevuji akumulacni kamna a lavove kameny, kremeny :)
Jeste mne napadlo, pri popisovani principu, ze by mozna byli zajimave 3 vrstvy. Stred lavovy kamen, okoli zula a obal, ze ktereho odebirame teplo neco, co umi teplo nasavat, treba, zelezny prach, trubka.
Pripadne by mohl byt zajimavy uhlikovy prach. Dneska tolik chvaleny grafen.

xls
24. 4. 2023 • 7:48

V podstatě se dá vymyslet neomezený počet způsobů akumulace energie. Chce to ale vzít si nejdřív papír, spočítat fixní náklady, proměnné náklady a návratnost. A na tom se dá v 99 % případů skončit.

Názor byl 1× upraven, naposled 24. 4. 2023 07:48

Miroslav Pikous
24. 4. 2023 • 6:51

Tady budou nejdražší výkopové a stavební práce. A samotný šutr, který je jako surovina (téměř) zadarmo, ale vytěžením, zpracováním a dopravou jeho cena závratně stoupá. Technologie na výrobu elektřiny bude taky drahá, ale jako tepelný zásobník by to fungovat mohlo. A kdoví, jestli není lepší ten odporový ohřev, než tepelné čerpadlo, bude mnohem levnější, méně poruchový a opravitelnější. Ale záleží na konkrétní situaci, bude rozdíl RD s FV na střeše a fabrika se spoustou odpadního tepla.
Ještě by bylo zajímavé, do jaké hloubky se to musí zakopat, aby to neovlivnilo prostor nad sebou. Bylo by možná dobré postavit nad tím skleníky, ale aby z nich rajčata nebyla rovnou pečená.

Názor byl 2× upraven, naposled 24. 4. 2023 07:46

User007
24. 4. 2023 • 5:51

Přesně tohle je důvod, proč má být zavedeno školné na VŠ. Dokud budou grantove peníze vyhazovany za takovéto slepé uličky, tak si nic pěkného nezasloužíme.
Buď to VŠ prodá jako patent a klobouk dolů, nebo zkrachuje a za rok budou vedatori stát frontu na pracáku.
Fakt nejsme tak bohatý stát.

Michal Ficus
Michal Ficus
24. 4. 2023 • 5:12

Mohli by odborníci třebas říct, o kolik procent tepla uloží prach více než voda.(at to nemusime hledat a počítat). Pro výrobu elektriky to stejně nebude, a ukládání tepla je ten vhodnější potencial.

Jozef Lenin
23. 4. 2023 • 23:24

Takze investujete treba 10M Kc na to aby jste pak ohrivali kamenny prach “odpadovou” energii a pak ziskali po dobu par hodin 12kWh v cene 7Kc/kWh. Z “usetrenych” 100Kc se vrati prvotni investice za kolik tisic let? Takze jediny zpusob jak tohle financovat budou zase dotace ktere ve finale zaplati kazdy prostrednictvi dani.
Ono neni problem ukladat energii, problem je ukladat ji tak aby to ekonomicky a ekologicky davalo smysl.

Petr Vobo
23. 4. 2023 • 20:54

Na mizerné účinnosti se asi nejvíc podepisuje finální přeměna tepla na elektřinu, protože je tam dost malý teplotní spád. Ale zrovna výroba elektřiny z tepla mi přijde minimálně pro domácí využití jako celkem zbytečná - většina spotřebované energie aspoň u mě padne na vytápění a ohřev vody, kde to jde napřímo. Těch pár kWh v elektrické energii pak dokáže pokrýt relativně levný menší lifepo.

Ondrej Nekola (satai_)
23. 4. 2023 • 20:46

To by mělo pěkně škálovat u kapacity, k jejímu zvýšení stačí šutr a izolace. Drahé části ovlivňují jen výkon.

Určitě si přečtěte

Články odjinud