Tento způsob skladování tepla má potenciál, ale v současné době není pro většinu lidí ekonomicky výhodný. Ke zlepšení účinnosti a snížení nákladů je zapotřebí výzkum a vývoj. A zde je článek s propagačními kódy https://www.sportovnivozy.cz/clanek-177-jak-levne-koup... ...
A nebylo by lepší postavit jadernou elektrárnu? Ve finále to vyjde daleko levněji než spousty nespolehlivých solárů větrníků a baterií.A když už jsou fosilní spalovací motory fuj, tak spalovat vodík.
Za predpokladu, že sa budú robiť jaderné elektrárny na výkony 10 až 100 kW, tak hej.Ale keďže to nie je reálne, tak malé eneergetické systémy nebudú jaderné.
Vyroba energie jadrem je draha. Chcete jednoduchy dukaz? Podivejte se do ceniku CEZ, coz je firma, ktera ma nejen jaderne elektrarny a presto je to jeden z nejdrazsich dodavatelu elektricke energie. A porovnejte s cenikem PRE, coz je firma, ktera elektrarny prakticky nema, vim jen o solarni elektrarne na strese Palace kultury v Praze. Takze se nabizi otazka, proc ma CEZ elektrinu drazsi, nez dodavatel, ktery ji jen "nakupuje"... Vychazi mi z toho, ze CEZ energii levne vyrobit neumi, ale mozna je to jen marketing a vyuziva sveho dominantniho postaveni na trhu, takze prodavat levne nemusi...
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 10. 2023 18:36
ČEZ umí elektřinu vyrobit a taky prodávat. Až jednou budete akcionář, tak to doceníte.Jak je "drahá energie z jádra", tak to bych vám přál vidět účet od Francouzké EdF. Mají větší podíl jaderek než my a pokud bych mohl, tak bych si natáhl kabel z Peaříže do Prahy, jen abych mohl platit jejich ceny...
"přebytečnou energii bychom totiž mohli ukládat i ve formě tepla. Prostě tak, že nějaké vhodné médium zahřejeme a budeme udržovat při stále teplotě, no a až to bude potřeba, roztočíme s jeho pomocí parní turbínu, nebo vyrobíme elektřinu naprosto tiše nějakými vysoce efektivními Peltierovými články budoucnosti."A proč už to lidé dávno nedělají, když je spousta oblastí, kde Slunce dává zadarmo tu přebytečnou energii?
Protoze to udrzovani se musi delat i v dobe, kdy uz nejsou prebytky, jinak to proste zacne chladnout, takze v dobe nejvetsiho nedostatku nakonec stejne nebude co vyuzit. Samozrejme plati, cim lepsi izolace, tim pomaleji to bude chladnout, ale chladnout to bude tak jako tak. Tepelnou energii nelze ulozit dlouhodobe, neni to nadrz, ktera se napusti a dal se o to nemusi nikdo starat do doby, nez ji bude potreba zase vypoustet. A to je ten problem.
Dělají. Je více elektráren, které přesně tohle dělají. Nedávno byla nějaká taková v televizi. Kašle na fotovoltaiku, sluneční záření z velké plochy pomocí zrcadel koncentruje do menší ploch, kde se ohřívá roztok nějaké soli na asi 300 stupňů. Mají několik nádrží, takže i když slunce nesvítí, mají ohráto do zásoby. Toto teplo pak pohání turbínu, jako v každé jiné tepelné elektrárně.Já bych spíš viděl problém v účinnosti, malá teplota znamená malou účinnost. Proč ten šutrák nerozpálit na 500 nebo víc stupňů jako v tepelné elektrárně. Vzoreček pro účinnost karnotova cyklu snad zná každý středoškolák, minimálně to, že čím větší rozdíl teplot, tím vyšší účinnost. Skutečný cyklus je na tom potom hůř, ale je jistota, že vyšší účinnost, než karnotův cyklus mít nemůže (jinak by to bylo perpeetum mobile prvního druhu).Předpokládám, že tady šlo spíš o uložení energie. Jak s ní dále naložit asi řeší jiné výzkumy. Teplo je nepříjemné z toho důvodu, že se blbě přeměňuje na cokoliv jiného (naopak je to odpad všech přeměn, včetně přeměny tepla na něco). Je to pravý opak elektřiny, kterou jde poměrně lehce přeměnit na cokoliv jiného.Peltierovy články jsou spíš taková legrácka. Ty dokáží při průchodu tepla skrz ně kousek jej přeměnit na elektrickou energii. Fungují i naopak, po přivedení elektriky čerpají teplo. Ale ten poměr je dost nepříznivý.
Prototyp ČVUT má mít teoretickou účinnost 10-20 %. Již fungující elektrický akumulátor (elektrárna) Dlouhé Stráně má účinnost cca 75%. Myslím, že vědci a odborníci z ČVUT by měly vymýšlet podobně účinné akumulátory elektřiny a neplýtvat své znalosti a talent na zmíněný prototyp.
V článku je ale jasně uvedeno, že oproti Dlouhým stráním, které jsou znatelně větší, si za barákem něco takového těžko postavíte - snahou je vyvinout něco prakticky použitelného i pro běžného člověka... Existuje možnost akumulovat na zimu do vodíku, při dostatečném dimenzování zvládne vytápět i zásobovat elektřinou celou zimu - účinnost přeměny je ale i při tomto velmi drahém (přes 1,6 milionu v méně dimenzované zkušební variantě) máte 53% při výrobě vodíku a 50% při výrobě elektřiny, takže jste pak na 26,5% - a zde je k dispozici zásadně levnější systém spoléhající na tepelné čerpadlo a šutry.
jenže šutry mají nevýhodu ve velkém samovybíjení - to teplo chce pryč žejo :) Tímhle těžko uděláš skladiště na půl roku dopředu...tak možná na tři dny max.
Ono to i s vodíkem jsou problémy. Tady je pro dlouhodobější řešení důležitá velká masa hmoty.... Já ale spíš konstatoval tu účinnost, kterou považuji za vynikající, i když teoreticky by mi přišlo nejlepší řešení ukládání do metanolu a ten pak přes palivový článek měnit na elektřinu, což lze, ale také to je výrazně složitější a drahé...
Problemem vyzkumu je, ze se spatne planuje. Muzete mit nadejnou myslenku, treba "jadernou fuzi" a prestoze vynakladate obrovske usili, tak vysledky stale nejsou presvedcive. A pak staci nahoda, treba ze zapomenete pred dovolenou umit zkumavku a objevite "antibiotika"...Kdyz Fleming objevil antibiotika, nebyl o jeho objev velky zajem, protoze dlouho trvalo, nez si vedci uvedomili dulezitost objevu a hlavne nikdo neumel vyrabet penicilin v potrebnem mnozstvi a kdyz v Britanii lecili prvniho pacienta, tak jim stejne umrel, protoze pro nej nedokazali vyrobit dostatek penicilinu. Zlom nastal az behem WW2, kdy se Americanum podarilo vymyslet zpusob, jak penicilin vyrabet v prumyslovem meritku, to byl velmi dulezity prulom. YT video mhXmkDapHWg.https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/23/5/16-1556_... ... Dalsi priklad, Evropa po valce logicky vyhodnotila, ze vyzkum a investice do polovodicu neni perspektvni, protoze vyrabela elektronky te nejvyssi kvality; YT video 5ZdmS-EAbHoDalsim prikladem mohout byt elektricka auta. Neni to tak davno, kdy skeptici zpochybnovali vyhodnost elektrickych aut. Stale nejsou vyreseny vsechny problemy, ale zacina to vypadat, ze skeptici pravdu nemeli a Evropa ma tak opet velky problem. YT video Lb4ru4Ete4QJenem jsem chtel naznacit, ze je velmi kratkozrake odsuzovat nejeky vyvoj/vyzkum jen proto, ze domnivate, ze je zbytecny a ze je to mrhani prostredky... Vyvoj efektivni neni, je to to cesta pokusu a omylu...
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 10. 2023 00:44
Sledujte iter.org jak se nedavno zadrhli uz to zas jede, super videt jak vsechny zeme sveta spolupracujiTo Demo muze byt pak rychle postavene, AI ted hodne pomuze
účinnost 10-20%? Tak to bychom museli mít opravdu brutální přebytky energie, aby tohle mělo smysl dělat...spíš se přikláním k řešení, kdy bude v případě takových přebytků energie prakticky zadarmo a on si trh už nějak poradí - v delším časovém měříku si třeba lidé budou kupovat větší bojlery, kde si nahřejí vodu třeba na 3dny dopředu, nabíjet elektromobily na vyšší procento (běžně třeba na denní ježdění bude naprosto stačít 60% ale v případě přebytku nabijem na 100%) nebo se budou obecně stavět budovy s větší tepelnou kapacitou a ta se bude moct využívat - v době přebytku se víc zatopí (nebo spíš vychladí) a v době nedostatku se klima vypne/sníží a bude se využívat akumulační schopnost baráku. Těch řešení je milion, ale nahřívat štěrk je fakt naprosto poslední věc, kterou má smysl dělat....
On si trh ale poradí jen za předpokladu, že ty masivní přebytky utáhne rozvodná síť. Teď si vezměte, že malá vesnice má trafo i jen 50 kW (což už je poddimenzované, ale běžně to tak je). Kdo si hodí na střechu 50 kW a není přes den v létě doma, tak má přetok přes 10 kW a zbytek se s trochou štěstí rozpustí po vesnici a na trafo půjde třeba jen 20 kW... Jakmile si stejným systémem pořídí FV jen na 10 kW 2-3 další vesničani, tak trafo zanedlouho shoří... DS musí být tomuhle problému odolná, jinak se brzo už na mnoha místech nikdo na odkup nenapojí a buď se budou odpojovat panely, nebo bude nutno lokálně ty přebytky nějak využít - ať už šikovně Vámi uvedenou klimou nebo řešením uvedeným v článku, i kdyby jen s tou mrzkou 10% účinností. Elektromobily to moc nezachrání, jelikož jste většinu dne v práci.
jenže tady ty blbosti z článku určitě nebudeš mít doma, takže DS to stejně bude muset protáhnout. Doma leda využiješ přebytky jak jsem psal, případně nějaká ta základní normální baterka (lifepo4)
Niekedy su prebytky energie aj zadarmo, niekedy za ne este aj dostanes zaplatene, ked sa nestihaju vypinat elektrarne. V takych pripadoch ta ucinnost vobec nezaujima. Urcite vidim skor potencial v priamom vyuzivani samotneho akumulovaneho tepla - bez spätnej premeny na elektrinu.Ak uz to chcem prepojit s vyrobou elektriny, tak by som ten akumulator spojil s koncentrovanou solarnou elektrarnou. Tam je efektivita ukladania energie velmi vysoka, pretoze sa to ohrieva priamo slnkom a na vysoke teploty. Taky system dokaze dodavat zelenu elektrinu zo slnka aj v case vecernej spicky.
Cenu elektřiny sleduju a to že je jí až takový přebytek, aby byla cena za 0 nebo dokonce pod nulou se nestává vůbec často...možná tak 1x měsíčně. To nemá smysl nijak systémově řešit
Když postavíte dobře izolovanou podzemní nádrž 12m x 16m x 2m naplníte ji štěrkem (štěrk pro to aby se nemusely dělat opěrné pilíře) a solankou (tepelné čerpadlo ji nemůže zmrazit), dokážete do ní s rezervou uložit celou roční spotřebu tepla pro 400 m² moderní dům (55 kWh/m²/r) při rozdílu teplot cca 75 °C . Stačí vakuové panely na střeše a tepelné čerpadlo.
A koľko budú trebárs náklady na vybudovanie tej "dobrej izolácie"?
nejen izolace....však ono se do úsporných, dobře izovolaných domů nevyplatí ani kupovat tepelné čerpadlo, ačkoliv má třeba jen 30% spotřeby energie na stejný objem tepla. Jenže ikdyž má o tolik nižší spotřebu, tak vstupní náklady jsou dost vysoké a zaplatí se třeba až za 10-15let (teď se teda ty roky snížily výrazně kvůli ceně energií). No a to ani nevíte, jestli se to čerpadlo tolika dožije...
To už je lepší na akumulaci na zimu dělat vodík a z něho zemní plyn. P2G, tam je účinnost asi 25%, takže vyšší než u tohoto. Navíc na akumulaci máme zásobníky na plyn.
Nee, celý cyklus, kdy vyrábíte z elektřiny plyn a z plynu zase elektřinu, bude mít v reálu podobně mizernou účinnost - https://en.wikipedia.org/wiki/Power-to-gas... - sice to je v článku uvedeno, jak říkáte, ale na barák si podobně efektivní řešení nemáte šanci dát - je to podobné, jako když vyrábíte elektřinu v uhelné elektrárně, nebo za podobných podmínek doma (čili kvalitnější uhlí, malé zařízení), což existuje - ovšem uhelka má 30-40%, domácí výroba má pod 5%. Ale taky dobré řešení.
podle mne na skladování elektřiny nesmyslné (náklady, efektivita), ale jako zdroj tepla pro RD na zimní období, naakumulovaný v létě a průběžně dobíjený z fotovoltaiky během slunečných dnů v zimě, to by mohlo fungovat a bylo pro nás plebs ufinancovatelné. Ale stejnou míru pozornosti jako vnitřní konstrukci by mohli věnovat okolní izolaci. Doba pokročila, izolovat okolní zeminou nebo polystyrénem je pro tohle použití zastaralé a chtělo by to obálku, které využívá pro izolaci vlastnosti vakua.
Asi efektívnejšia izolácia je oveľa drahšia... tu nie je dôležité urobiť dokonalú izoláciu ale finančne návratnú.
"chtělo by to obálku, které využívá pro izolaci vlastnosti vakua."Jasně, dokážete si představit tu byrokracii kolem toho? Válec s vakuovou stěnou, ve kterém je hromada přehřátých šutrů? Takže když vám ten plášť ztratí těsnost, a nasaje do sebe vlivem podtlaku vodu, udělá to hodně velký a rychlý bublání?Úplně to vidím, když si váš soused bude chtít pořídit takovouhle stotunovou věc na zahradu, jak mu budete fandit.Čím jednodušší, tím lepší, protože je vyšší šance, že se to vůbec bude dát použít.
Jako nechci to tady rovnou vynalézat, ale obal z nerez oceli obklopený stěnou z keramiky nebo skla se spoustou mikrokapsli, granulí s vakuem nebo argonem by snad nebyl nad naše technické možnosti. Zvláště pokud by se to ujalo a stalo se standardem pro vytápění budov v Evropě.Ale jestli myslíte, že musíme zůstat u dřeva a uhlí, tak se hádat nebudu ,😀
Tak nad technické možnosti to určitě nebude, ale nad ekonomické možnosti zcela jistě ano. Ale jestli si myslíte, že návratnost 50 let Vám nevadí, tak se hádat opravdu nebudu. 😁
Tohle ma smysl resit u novostavby a to rozhodne neni pro plebs. Vetsina bydli v najmu, nebo sice ve vlastnim byte, ale ve stare zastavbe. 😉
Utopie. Četl jste diskusi pod tím videem?
Než odpadní teplo by mohlo být na předehřátí vody dosažitelnější použít kolektory na střeše
A je prach či písek fakt nejlepším materiálem k akumulaci tepla? Není nějaký vhodnější materiál?
To je o ceně, tepelné vodivosti a tepelné kapacitě. Měrná tepelná kapacita tekuté vody je v kJ na kilogram a stupeň (Kelvina nebo Celsia) 4,18. Do oleje dáte 2 a do betonu kolem 1, železo má 0,45 a žula 0,75. Naopak součinitel tepelné vodivosti má železo 80, žula cca 3,5 a voda 0,6. Takže žulový písek sice méně uloží, ale snadněji než voda. Navíc se voda u 100 stupňů vaří a při nule mrzne. Železo uloží energii mnohem rychleji, ale je to mnohem dražší a takové rychlosti často není třeba.
Problémem železa je právě ta vodivost. Znamená vysoké náklady na dodatečnou izolaci.
Možná je to překvapující, ale v kombinaci požadavků na vysokou hustotu, měrnou tepelnou kapacitu, nízkou tepelnou konduktivitu a konvekci, velký rozsah teplot v použitelném skupenství, dostupnost a cenu, nic lepšího než "kámen" dnes nemáme. Pokud škrtneme požadavek na malou konvekci, tak je to samozřejmě voda.
To je hrozne nadneseny clanek. Navic, znovu objevuji akumulacni kamna a lavove kameny, kremeny :) Jeste mne napadlo, pri popisovani principu, ze by mozna byli zajimave 3 vrstvy. Stred lavovy kamen, okoli zula a obal, ze ktereho odebirame teplo neco, co umi teplo nasavat, treba, zelezny prach, trubka.Pripadne by mohl byt zajimavy uhlikovy prach. Dneska tolik chvaleny grafen.
V podstatě se dá vymyslet neomezený počet způsobů akumulace energie. Chce to ale vzít si nejdřív papír, spočítat fixní náklady, proměnné náklady a návratnost. A na tom se dá v 99 % případů skončit.
Názor byl 1× upraven, naposled 24. 4. 2023 07:48
No daj tú kalkuláciu... 😝
Tady budou nejdražší výkopové a stavební práce. A samotný šutr, který je jako surovina (téměř) zadarmo, ale vytěžením, zpracováním a dopravou jeho cena závratně stoupá. Technologie na výrobu elektřiny bude taky drahá, ale jako tepelný zásobník by to fungovat mohlo. A kdoví, jestli není lepší ten odporový ohřev, než tepelné čerpadlo, bude mnohem levnější, méně poruchový a opravitelnější. Ale záleží na konkrétní situaci, bude rozdíl RD s FV na střeše a fabrika se spoustou odpadního tepla.Ještě by bylo zajímavé, do jaké hloubky se to musí zakopat, aby to neovlivnilo prostor nad sebou. Bylo by možná dobré postavit nad tím skleníky, ale aby z nich rajčata nebyla rovnou pečená.
Názor byl 2× upraven, naposled 24. 4. 2023 07:46
Ono by mozna bylo zrovna vyhodne dat pod barak neco jako vrstvu zuloveho betonu, aby to pekne vyhrival ze spodu.
Jenomže ono by to ten barák ohřívalo i v létě. Takže izolovat, izolovat, izolovat... a ideálně na zimu vrchní izolaci odstranit nebo zeslabit. Což by asi vedlo k příšerným nákladům, takže spíš předávat teplo přes nějaké médium, klidně jen pasivně, nebo např. větrákem. Ale ono jen vykopání jámy pro barák na úroveň min. druhého podlaží sklepů bude pálka.V podstatě se ale hledá způsob, co s fotovoltaikou, která nám přerostla přes hlavu. Od představy, že každý bude elektrárnou do společné sítě se utíká k představě Spotřebuj co vyrobíš a možná ještě dál, tj. Spotřebovávej dokud fouká vítr. Opravdu, proměnné zdroje bez potřebné akumulace energetiku nezachrání, a to jsem jejich velkým příznivcem.
Som si istý, že sa to izoluje po všetkých stranách - takže aj zhora. Nie je to žiadna veľká veda to obložiť styrodurom.
Přesně tohle je důvod, proč má být zavedeno školné na VŠ. Dokud budou grantove peníze vyhazovany za takovéto slepé uličky, tak si nic pěkného nezasloužíme.Buď to VŠ prodá jako patent a klobouk dolů, nebo zkrachuje a za rok budou vedatori stát frontu na pracáku.Fakt nejsme tak bohatý stát.
Já bych začal tím, že školné zavedu pro zahraniční studenty. K čemu nám je, že si tu studují mladí rusáci a spol zadarmo a pak prchnou za lepším 🙂
K tomu, ze jich tady urcita cast zustane. Jsou to nejlepe investovane penize. Coz ovsem hloupy plebs nikdy nepochopi.
Je ti jasné, že díky takovým slepým uličkám tady můžeš veřejně šířit svoje debilni názory? Asi ne co?
Ty jsi to nepobral. Klidně ať si bádá každý kdo je schopen si to zaplatit a posléze komerčně uplatnit. Ale v tuto chvíli jsou to moje daně a, i kdyby to nakonec k něčemu vedlo, tak to já
Přijde vám, že laboratorní praktika jsou slepá ulička?Nebo tam ti studenti mají dělat jen mnoha lety osvědčené a stále stejné experimenty, a rozhodně nevymýšlet nic nového?Jinak ano, pro školné na VŠ (a vůbec všechny školy) jsem také, ale rozhodně ne z tohohle důvodu.
Mohli by odborníci třebas říct, o kolik procent tepla uloží prach více než voda.(at to nemusime hledat a počítat). Pro výrobu elektriky to stejně nebude, a ukládání tepla je ten vhodnější potencial.
Oni ten písek nahřívají na 125°C, tedy překračují bod varu vody při normálním atmosférickém tlaku. Tlakovou vodu řešit nechceš.
Ono ohřát vodu na 125°C už je trošku náročnější, plus voda se co? Odpařuje...
Je veľa dôvodov prečo je vo veľkom prach vhodnejší ako tekutina...
Asi 6x s ohledem na hmotnost, ponížené o to, že nelze jít na 100°C... Ale u žuly není třeba řešit hydroizolaci, odpar a ten poměr se při přepočtu na objem pro žulu mění k lepšímu, takže voda pobere tak 2-3 tolik... ale prudce narostou investiční náklady a to si pak většina rozmyslí.
Takze investujete treba 10M Kc na to aby jste pak ohrivali kamenny prach “odpadovou” energii a pak ziskali po dobu par hodin 12kWh v cene 7Kc/kWh. Z “usetrenych” 100Kc se vrati prvotni investice za kolik tisic let? Takze jediny zpusob jak tohle financovat budou zase dotace ktere ve finale zaplati kazdy prostrednictvi dani. Ono neni problem ukladat energii, problem je ukladat ji tak aby to ekonomicky a ekologicky davalo smysl.
Tvl pepo, ze tys necetl ten clanek? Nechces toho komentovani nechat, ucet smazat a dat si nejakej kurz seberozvoje? My budeme mit klid a tobe to sice nepomuze, ale dostatecne te to zabaví, abys ten ucet znovu nezalozil.
Co ti na tom nesedi pinduline? Tech 132tun prachu je zdarma nekde? Postavit to jde zdarma? Pokud to umis tak jsi kandidat na nobelovku.
Je to výzkumný projekt. Pusť si to video. Ten chlap si postavil na zahradě něco podobného a docela mu to funguje. Ano, je to hračičkář a postavil si to proto, že ho to baví, nebyl pro něj problém do svého koníčku utopit pár set tisíc a jako bonus to funguje.Samozřejmě, že prach ani stavba nejsou zadarmo, ale celou ekonomiku podobných věcí značně ohýbá fakt, že cena elektřiny může být i záporná a těchto dnů, bude spíš přibývat.
Ano, docela mu to funguje, ale jak sam rika, jen do prosince. Puvodne chtel ostrov, jenze to je zjevne nerealne. Jakou by to muselo mit kapacitu, aby s rezervou preklenul i nejchladnejsi mesice, jako je leden, unor,kdy se neda pocitat, ze by neco akumuloval, ale v podstate bude pouze cerpat ?
Ten prach bude víceméně zadarmo, je to odpad v každém kamenolomu. To je tak na okraj. Kdyby si tohle řekli všichni, tak tady teď nepíšeš svoje bludy na internetu.
Ten prach asi zadarmo nebude... Musi byt cisty, tedy s minimem nezadoucich primesi. A musi byt nadrceny na urcitou hrubost, protoze jak vysvetluje ten pan na videu, prilis jemny je problem a prilis hruby je z duvodu vzduchu taky problem. Coz znamena, ze to nebude odpad, ale kamen nadrceny na urcitou hrubost, tedy na zakazku.😉
Skoro zadarmo... Každopádne v pomere k zbytku investícii je to zanedbateľná položka.
Tyhlety kecy lidi co chybeli na matematice a fyzice ZS. Fajn, dam ti pozemek, prijed mi to postavit zadarmo. Tedy skoro zadarmo. Za tech 12kWh ti dam klidne 100tis pokud to dokazes.
Nerozumieš písanému textu???Ten prach oproti zbytku nákladov bol zanedbateľný.
😁😁Já taky, dokonce dám o 10 tisíc více... Protože za 12kWh v baterkách dám rozhodně více, navíc nebudu ve stresu zda to nezahoří a ani se mi netriviálně nezvedne pojistka na barák, proti požáru od elektřiny!Internetové žvásty "Skoro zadarmo" vyměním za realitu a zaplatím z fleku 110 tisíc za 12kWh. Jo a těch 12kWh bude jen v teple a nebo už přímo v elektřině?
Ten prach v tom kamenolomu maji nekde na hromadce v pozadovane kvalite? Doprava tech xxx tun toho prachu je taky zdarma? Ty jsi evidentne nikdy nestavel a zijes nekde u rodicu nebo v panelaku, protoze vubec netusis kolik takovy nakladak uveze stavebniho materialu a kolik to stoji penez. Ne, opravdu to nebude zadarmo. To si muze myslet fakt jenom naivni clovek.
Pokud byste zhlédl přiložené video, tak zvíte, že kamenný prach vyšel i s dopravou na 200t korun. A taky další zajímavé informace.Nepopíratelné plus by bylo i v tom, že byste se tady veřejně nezesměšnil. B-]
Nežerete maso, nerozumíte nadsázce. 😀😀Pakliže rozhodně 200 tisíc nebude jako 10M, takže návratnost určitě nebude "kolik tisíciletí" ale přesněji "kolik dvacetiletí"...A bude-ĺi to více jak jedno, tak se to nerentuje - pochopitelně bez dotací.
Na mizerné účinnosti se asi nejvíc podepisuje finální přeměna tepla na elektřinu, protože je tam dost malý teplotní spád. Ale zrovna výroba elektřiny z tepla mi přijde minimálně pro domácí využití jako celkem zbytečná - většina spotřebované energie aspoň u mě padne na vytápění a ohřev vody, kde to jde napřímo. Těch pár kWh v elektrické energii pak dokáže pokrýt relativně levný menší lifepo.
Áno - takto to má ten pán vyriešené. Tá výroba elektriny je už iný výskum.A súhlas, že efektívnejšie je využiť to odložené teplo.
No většinou když hodně svítí slunce, tak nepotřebuješ topit...
Schovat si teplo z léta na zimu je jen otázka objemu kamenného prachu a jeho izolace 🙂
Neboli vše je otázkou peněz. Třeba za setinu ceny koupíte dost dřeva a normálně si zaplatíte i topiče. A přesto možná ušetříte... 😉
To by mělo pěkně škálovat u kapacity, k jejímu zvýšení stačí šutr a izolace. Drahé části ovlivňují jen výkon.
Jen aby ta technologická část nebyla levnější než byrokracie kolem hromady horkých kamenů.
Tak tohle uz je jina story a uprimne mne ani v tehle fazi PoC moc nezajima.
Byrokracie je dost důležitá, a to, že to jde legislativou vůbec nějak procpat, by mělo být součástí PoC.Samozřejmě otázka je, zda je součástí konceptu i to, že se to bude stavět. Dokázat, že to funguje, to je jedna věc, ale ten koncept je podle mě i o tom, že se to může rozšířit.
co je za problém ohledně legislativy na ohřívání šutrů? Legislativu bych viděl jako problém u malých amotových reaktorů. Ne u Tatrovky štěrku...
Pokud nějak více ohřejete sousedům vodu ve studních, můžete si připočítak k Tatrovce štěrku ještě zbudování vodovodu.
Ovšem kdyby se ta teplota vody ve studních zvedla opravdu výrazně, možná by to šlo prezentovat jako léčivé lázně s termálními prameny ... 😉
Tak to jistě, nicméně bych se spíš obával takového zvýšení teploty, aby se "voda kazila" a začala tak trochu více zelenat.Pokud se ohřeje NAD 80-90 stupnu, tak tohle fakt nehrozí a budou z toho prima lázně.
Ono by stačilo, aby se sousedům díky Vašemu tepelnému úložišti zvedla teplota vody ve studních a aby tam rostl žabinec.Myslím, že já bych to jako postižený "bez vody" moc byrokraticky neřešil... 🙂
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.