Několikrát ročně se objeví nějaká ta další technologie lithiových baterií, která slibuje vyřešení prakticky všech současných problémů a jednoduchou masovou výrobu a komercializaci.
Jaká je realita? Lithiové baterie ve spotřební elektronice i elektroautomobilech je víceméně stále stejná. K žádnému dramatickému průlomu zatím nedošlo, protože se pokaždé ukázalo, že ta snadná komercializace až tak snadná vlastně není.
Přesto i nadále pevně držme pochodeň lithiového optimismu a podívejme se na dvě technologie z poslední doby, které slibují opět nějaké to vylepšení. Tou první je projekt zinko-vzdušné baterie z Michiganské university,
Zinko-vzdušná baterie s kevlarem
Technologie zinko-vzdušných článků s pevným elektrolytem není úplně nová, Nicholas Kotov ji však vylepšil kevlarem. Napadlo jej to údajně před zrcadlem, když koukal na svůj tukový polštář, který plní hned dvě funkce. Je zdrojem energie pro metabolické procesy a zároveň funguje společně s kůží jako ochrana.
Baterie s kevlarem ve formě vnějšího pláště robotického štíra:
Zinko-vzdušná kevlarová baterie by tedy mohla zároveň tvořit část karoserie hypotetického elektrického vozu, nebo robota. Tím by se výrazně ušetřilo na zátěži.
Lithium a síra pro letadla
Druhý experiment pochází z britského Oxfordshiru, kde firma Oxis Energy experimentuje s lithium-sírovými články. Využití síry vnáší do hry poněkud odlišnou nabíjecí a vybíjecí chemickou reakci, která zamezuje ve vytváření dendritů – krystalů, které kvůli svému růstu mohou porušit vnitřní membránu a následný zkrat zapálí samotné vysoce reaktivní lithium.
Upravená lithiová technologie od Oxis Energy
Experimentální baterie od Oxis Energy naopak degradují neškodným způsobem, kdy jednoduše postupně přestanou vést proud, aniž by hrozila exploze. Zároveň jsou velmi tenké, a tak si autoři slibují, že by to mohly být právě jejich články, které jednou umožní skutečný rozvoj malých elektrických letounů.
Ty už sice vyvíjí celý zástup startupů a takové progresivní Norsko dokonce uvažuje o elektrifikaci tamní vnitrostátní letecké dopravy, to vše ale stojí a padá na tom, že se konečně dočkáme bezpečné a lehké baterie, která bude mít zároveň velmi vysokou energetickou hustotu a dostatečný počet vybíjecích cyklů, aniž by se jednalo o provozní (a ekonomickou) sebevraždu.
Výroba tenkého článku a experimentální elektrický letoun, který pohání Oxis Energy
Malý dopravní letoun, který několikrát denně musí absolvovat vzdálenost v řádu stovek kilometrů, totiž není dron za pár kaček z Aliexpressu, který na obloze vydrží pár minut, a než mu stačí zkolabovat baterie, rozbijete jej stejně o nejbližší strom.