Jedním z mnoha nebezpečí, jimž budou čelit budoucí průzkumníci Marsu, jsou toxické chemické látky, které se nacházejí v marťanské půdě. Tyto chemikálie však nejsou jen překážkou průzkumu – mohly by být také klíčem k výrobě kyslíku na planetě, kde většinu atmosféry tvoří oxid uhličitý.
Evropská kosmická agentura (ESA) vyvíjí zařízení, které dokáže detekovat chemické látky označované jako „reaktivní formy kyslíku“. Ty pocházejí ze zdrojů, jako jsou perchloráty – soli vyskytující se na povrchu Marsu, o nichž je známo, že u lidí způsobují problémy se štítnou žlázou a další zdravotní problémy.
Záhadný experiment na Marsu
Americké sondy Viking, které přistály na Marsu v roce 1976, prováděly experimenty zaměřené na hledání marťanského života, o jejichž výsledcích se diskutuje i po více než čtyřiceti letech. V jejich rámci byla aplikována kapalina s mikroživinami na vzorek půdy, který v reakci na to uvolnil velké množství kyslíku.
Někteří vědci tento výsledek interpretovali jako důkaz mikrobiálního života na Marsu. Až na to, že i po sterilizaci vzorku při teplotě 160 °C produkce kyslíku pokračovala. Ani další experimenty Vikingů nenašly žádné stopy organických chemických látek.
„Dnes se to nejčastěji interpretuje tak, že výsledky byly způsobeny abiotickou chemickou reakcí,“ poznamenává profesor Elias Chatzitheodoridis z katedry geologických věd Národní technické univerzity v Aténách.
Dle Christose Georgioua z katedry biologie na univerzitě v Patrasu byla produkce kyslíku způsobena „reaktivní formou kyslíku“ reagující s vodou v živné tekutině. Takové reaktivní druhy mohou pocházet z kovových solí superoxidů, peroxidů nebo perchlorátů – posledně jmenovaný druh byl skutečně detekován sondou NASA Phoenix v marsovské Arktidě v roce 2008.
Kyslíkové farmaření
Katedra biologie Univerzity v Patrasu již provedla experimenty s tvorbou reaktivních forem kyslíku ve vzorcích půdy ze suchých marsovských pouští Mojave a Atacama a také z perchlorovaných solí vystavených radiaci.
Experiment s kapalnými mikroživinami by mohl být použitelným modelem pro detekci reaktivních forem kyslíku. Vzorky půdy by byly umístěny do zařízení, kde by se smáčením vodou a působením katalyzátorů vytvářel kyslík. Tuto myšlenku navrhla ESA prostřednictvím platformy Open Space Innovation Platform, která vyhledává slibné nápady pro výzkum a vývoj.
Projekt bude zahrnovat počáteční návrh velkého reaktorového zařízení pro získávání kyslíku z půdy, označované jako „kyslíkové farmaření“. Ultrafialové záření ze Slunce pak během několika hodin může doplnit zásoby kyslíku. Vědci odhadují, že na ploše 1,2 hektaru by se dalo získat tolik kyslíku, že by stačil na udržení života jednoho astronauta.
Vyvíjející se technologii je však za stávajících podmínek obtížné testovat. Existují simulované vzorky marťanské půdy, vytvořené pro výzkum na základě toho, co víme o složení tamního regolitu. Z bezpečnostních důvodů jsou z nich však odstraněny nebezpečné chemické látky, jež jsou pro testování klíčové. Vědci proto chtějí požádat NASA o poskytnutích reálných vzorků z měsíčních misí Apollo, na kterých by mohli provádět testy.
