Xenotransplantace, tedy transplantace zvířecích orgánů lidským příjemcům, jsou aktuálně v plenkách. Jsou prováděny na základě výjimky amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv pouze pacientům, jejichž zdravotní stav neumožňuje jiný způsob léčby. Výsledky zatím nejsou příliš uspokojivé – například všichni dosavadní příjemci prasečích srdcí zemřeli.
Další příběh, který nedopadl úplně podle představ, se odehrál v uplynulých týdnech v New Yorku. 54letá Lisa Pisano se potýkala se selháním srdce a ledvin, kvůli kterému potřebovala dialýzu. Na transplantaci srdce a ledviny od lidského dárce bohužel neměla nárok kvůli několika chronickým onemocněním, která snižovala pravděpodobnost dobrého výsledku. Podrobnosti přináší web CNN.
Příběh bez šťastného konce
4. dubna tohoto roku jí byla v lékařském centru NYU Langone Health transplantována srdeční pumpa. Levostranná srdeční podpora (LVAD) se používá u pacientů, kteří buď čekají na transplantaci srdce, nebo z nějakého důvodu nejsou vhodnými kandidáty na jeho transplantaci.
12. dubna byla pacientce transplantována ledvina, která pocházela z prasete geneticky upraveného biotechnologickou firmou Revivicor. Při operaci byl také transplantován brzlík dárce, který je zodpovědný za „výchovu“ imunitního systému, aby se snížila pravděpodobnost odmítnutí orgánu. Následná biopsie sice neprokázala známky odmítnutí, ale ledvina byla vážně poškozená kvůli nedostatečnému průtoku krve.
Bohužel ani tento příběh nemá úplně šťastný konec. 29. května, tedy 47 dní po transplantaci, chirurgové postupně selhávající prasečí ledvinu ženě odstranili. Důvodem byla skutečnost, že srdeční pumpa nebyla schopná propouštět přes transplantovanou ledvinu dostatek krve. Stálý průtok krve je důležitý, aby ledvina mohla produkovat moč a filtrovat odpadní látky.
Zbytečné to určitě nebylo
Přestože pacientce musela být ledvina nakonec odebrána, ředitel transplantačního institutu NYU Langone Robert Montgomery uvedl, že explantovaný orgán bude dále zkoumán. Získané poznatky o tom, jak ledvina reagovala uvnitř živého člověka, budou využity při dalších xenotransplantacích.
Lisa Pisano je tak opět závislá na dialýze, která se používá jako léčba pro pacienty se selháním ledvin, a její srdeční pumpa stále funguje. Poněkud paradoxní je, že kdyby nedostala prasečí ledvinu, nebyla by ani vhodnou kandidátkou na srdeční pumpu.
Pisano se tak stala teprve druhým žijícím člověkem, který dostal ledvinu z geneticky upraveného prasete. První z nich, Richard Slayman z Massachusetts, zemřel v květnu pouhé dva měsíce po historicky první transplantaci. Nemocnice tehdy uvedla, že „nic nenasvědčuje tomu“, že by Slaymanova smrt byla důsledkem transplantace prasečí ledviny.