O kávě a jejích účincích na lidské zdraví již byly popsány tisíce listů papíru. Některé studie vyzdvihují její skoro až blahodárný vliv, jiné naopak varují před možnými zdravotními riziky. Tento týden vyšel v odborném časopise European Journal of Preventive Cardiology článek s výsledky výzkumu provedeného australskými vědci.

Pití kávy bez kofeinu, mleté kávy i instantní kávy v mírném až středním množství má dle výsledku souvislost s nižším rizikem předčasného úmrtí a vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jak už to ale v podobných případech bývá, tato zjištění sama o sobě nemohou potvrdit přímý vztah příčiny a následku mezi kávou a zdravím.

Vědci analyzovali údaje z britské Biobanky – dlouhodobého výzkumného projektu, který sleduje zdravotní stav obyvatel této země. Na začátku projektu dobrovolníci podrobně popsali své stravovací návyky, včetně obvyklého množství a druhu kávy. Odborníci se zaměřili na téměř 450 000 dobrovolníků ve věku nad 40 let, kteří na začátku studie neměli diagnostikované žádné kardiovaskulární onemocnění, a poté po dobu 12 let sledovali jejich zdravotní stav a úmrtnost.

V porovnání s těmi, kdo kávu nepijí, měli pijáci kávy obecně menší pravděpodobnost, že se u nich během sledovaného období objeví kardiovaskulární onemocnění nebo že z nějaké příčiny zemřou. Ukázaly se však určité jemné rozdíly v souvisejících přínosech v závislosti na množství a druhu popíjené kávy.

Nejvíce se úmrtnost snížila u lidí, kteří denně vypili dva až tři šálky kávy (bez kofeinu, mleté nebo instantní). U osob, které pily jeden až pět šálků mleté a instantní kávy denně, byla nejmenší pravděpodobnost vzniku arytmie neboli nepravidelného srdečního rytmu, zatímco u lidí, kteří pili kávu bez kofeinu, nebyl v tomto směru zaznamenán žádný související přínos.

Mnoho studií naznačuje, že konzumace kávy je pro lidi celkově prospěšná, včetně studie zveřejněné letos v květnu, která podobným způsobem analyzovala údaje z britské Biobanky. Autoři aktuálního výzkumu však tvrdí, že jejich studie je jednou z mála, jež se zabývá konkrétním druhem kávy, kterou lidé pijí.

Výsledky naznačují, že pravděpodobný pozitivní vliv kávy nepochází jen z konzumace kofeinu, ale i z dalších složek a případně i ze způsobu přípravy. Některé důkazy například naznačují, že sloučeniny zvané diterpeny mohou zvyšovat riziko vzniku LDL cholesterolu (tj. toho „špatného“), přičemž tyto olejnaté sloučeniny se častěji vyskytují v mleté kávě, která se vaří a nefiltruje.

„Nejznámější složkou kávy je kofein, ale tento nápoj obsahuje více než 100 biologicky aktivních složek. Je pravděpodobné, že za pozitivní vztahy pozorované mezi pitím kávy, kardiovaskulárními onemocněními a přežitím jsou zodpovědné právě nekofeinové sloučeniny,“ uvedl autor studie Peter Kistler.

V tuto chvíli by bylo vzhledem ke všem provedeným výzkumům docela šokující, kdyby se ukázalo, že káva našemu zdraví neprospívá. Potíž je v chybějících podrobnostech. Většina studií o kávě se opírá o analýzu pozorovacích údajů na úrovni populace, které mohou pouze ukázat korelaci mezi jakýmikoli dvěma faktory, nikoliv prokázat přímou příčinu a následek.

Ačkoli se vědci snaží zohlednit další faktory, jež by mohly vysvětlit, proč určitá korelace existuje, ne vždy se jim to podaří. Například lidé, kteří pravidelně pijí kávu, se mohou od těch, kteří ji nepijí, lišit v dalších důležitých ohledech, které z údajů nelze vyčíst.

Pravděpodobně nejlepším způsobem, jak tuto debatu vyřešit, by bylo provést randomizované studie pití kávy, ve kterých by dobrovolníci konzumovali různé typy káv v předem specifikovaném množství. Uvidíme, zda se někdy takového výzkumu dočkáme.