Odpůrci homosexuálních manželství se velice často uchylují k tvrzení, že děti vychovávané těmito páry jsou na tom psychicky mnohem hůř, než děti vychovávané „klasicky“ – tzn. maminkou a tatínkem. Co o tom soudí věda?
Množství výzkumů tento názor rozhodně nepodporuje. Navzdory tomu se na dané téma stále zuřivě diskutuje, což inspiruje další a další studie. Autoři jedné z těch nejnovějších použili data shromážděná severoamerickým National Health Interview Survey v letech 2013 až 2015 a vytáhli si z nich informace o emocionálních a duševních potížích více než 21 000 dětí ve věku od 4 do 17 let.
Dotyčná studie nezaznamenala žádné náznaky toho, že děti homosexuálů by v daných ohledech měly větší problémy. V případě bisexuálů už to tak jednoznačné nebylo, ale jakmile odborníci zohlednili úroveň psychického utrpení rodičů, rozdíly zmizely.
Jinými slovy, jakákoliv možná změna duševní pohody dětí byla pravděpodobně důsledkem nepříjemností, kterým jejich rodiče ve společnosti stigmatizující určité sexuální orientace musí čelit – nikoliv přímým důsledkem sexuální orientace rodičů.
„Vzhledem k tomu, že gay, lesbické a bisexuální rodiny jsou stále viditelnější, zjištění posilují předchozí studie, které odhalily, že psychická pohoda dětí vychovávaných v těchto rodinách je srovnatelná s psychickou pohodou dětí vychovávaných heterosexuálními rodiči,“ konstatoval Jerel Calzo ze San Diego State University.
Na základě těchto poznatků je mj. možné prohlásit, že společnost, která se skutečně obává o blaho dětí v různých rodinách, by se měla snažit být inkluzivnější – exkluze rozhodně dobrou cestou není.
Zdroj: Scimex
