He Jiankui z Číny podle svých kritiků vstoupil do historie jako první příklad bezohledného vědce působícího v oblasti editace genů. Během svého výzkumu, který vyvrcholil narozením prvních geneticky modifikovaných dětí, údajně používal netestované technologie a dopouštěl se i dalších etických prohřešků.
Jiní odborníci se naštěstí vydali značně korektnější cestou. Jedním z nich je i biolog Dieter Egli z Columbia University.
Egli pomocí nástroje CRISPR upravuje lidská embrya tak, aby eliminoval jistou genetickou vadu, která může vést ke slepotě. Na rozdíl od Jiankuiho je ale hned následující den ničí. „V současnosti se nesnažíme dělat děti,“ řekl zpravodajské organizaci NPR. „Žádná z těchto buněk se nedostane do dělohy nějaké osoby.“
Dieter tvrdí, že chceme-li opravdu jednoho dne CRISPR využívat k boji proti různým genetickým chorobám, pak je tento typ badání nezbytný. „Nemůžeme jen editovat a pak doufat, že všechno půjde dobře a implantovat to do dělohy. To není zodpovědné. Musíme nejprve provést základní studie, abychom zjistili, co se stane. To je to, co tu děláme,“ vysvětlil.
Někteří jedinci však zastávají názor, že jde o „Pandořinu skříňku“, kterou bychom raději neměli vůbec zkoušet otvírat. Tak třeba expertka na biotechnologie Marcy Darnovsky má obavu z toho, že modifikovaní jedinci se budou považovat za lepší než ostatní.
V podobném duchu se vyslovil i přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha. „Mohou vzniknout různé druhy lidí. Ekonomické rozdíly se zkapalní v biologické a vznikne nová geneticky pozměněná aristokracie,“ varoval v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.