Dánsko – evropský šampion větrné energetiky – se po čtyřiceti letech striktního odmítání jaderné energie ocitlo na důležité křižovatce. Vláda oficiálně oznámila, že zahajuje komplexní analýzu, která má posoudit potenciál a rizika nových jaderných technologií; zejména malých modulárních reaktorů (SMR). Vláda zatím odmítá návrat ke klasickým velkým reaktorům a zaměřuje se výhradně na inovativnější technologie.
Zatímco sousední Švédsko aktivně plánuje nové reaktory, Dánsko očividně nechce zůstat pozadu a pouze pasivně dovážet elektřinu z cizích jaderných zdrojů. Vládní koalice je v otázce atomu rozdělená. Dvě ze tří stran (Moderaterne a Venstre) jsou pro zrušení zákazu, zatímco Sociální demokraté byli donedávna proti a nyní jsou otevření analýze. Tento krok představuje zásadní posun v politice země, která dosud stavěla především na obnovitelných zdrojích.
40 let trvající zákaz
Historie dánského odporu k jádru sahá až do 70. a 80. let minulého století, kdy masivní protesty, obavy z havárií a blízkost švédské elektrárny Barsebäck vedly v roce 1985 k zákazu výstavby jaderných elektráren. Zákaz jádra je přímo zakotven v zákoně a výslovně vylučuje jaderné technologie z národního energetického plánování.
Dánsko se následně stalo lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů a jadernou energii vyloučilo nejen z praxe, ale i z výzkumu. V posledních letech ale mizí jedna jistota za druhou: klimatická krize sílí, energie zdražují a slunce s větrem zkrátka nesvítí a nefoukají pořád.
Podíle OZE na výrobě elektřiny v roce 2024 podle Eurostatu
Hlavním důvodem aktuálního obratu je snaha posílit energetickou bezpečnost v době geopolitických nejistot a zvýšené poptávky po stabilních, nízkouhlíkových zdrojích. Dánsko sice vyrábí přes 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, avšak jejich nestálý výkon způsobuje problémy se stabilitou sítě. Ministr pro energetiku Lars Aagaard otevřeně přiznává, že výhradně na slunci a větru energetika stát nemůže – je třeba spolehlivý základ, který by mohly zajistit právě SMR.
Malé modulární reaktory jsou v centru pozornosti nejen kvůli své menší velikosti a vyšší bezpečnosti, ale i díky možnosti sériové výroby a rychlejší výstavby. V centru debaty stojí zejména reaktory na roztavené soli, které slibují nižší riziko, menší produkci odpadu a možnost postupné výstavby.
55 % Dánů by hlasovalo pro jádro
Právě těmto reaktorům se věnují dvě dánské firmy – Saltfoss Energy a Copenhagen Atomics. Zájem o nové reaktory roste i mezi investory. Například dánský fond 92 Capital plánuje investice v řádu stovek milionů eur. Většina technologií je ale zatím ve vývoji a jejich komerční nasazení se očekává nejdříve na začátku 30. let.
Debata o jádru v Dánsku je dnes mnohem otevřenější než dříve. Průzkumy veřejného mínění ukazují rostoucí podporu: v lednu 2025 by v referendu hlasovalo pro využívání jaderné energie 55 % Dánů. Odpůrci jádra argumentují zejména otázkami bezpečnosti, dlouhodobým ukládáním odpadu a vyššími náklady oproti obnovitelným zdrojům.
Přestože cesta k případnému zavedení jaderné energie bude dlouhá a plná překážek – od legislativy přes výběr lokalit až po budování odborného zázemí – Dánsko se rozhodlo nezavírat si dveře. Odpor může přijít zejména z menších obcí, kde by případná zařízení mohla vyrůst. Vláda proto sází na otevřený dialog, pečlivou analýzu a zatím odmítá jakékoli definitivní rozhodnutí.
Zpráva z analýzy by měla být hotová v průběhu příštího roku, a pokud ukáže, že SMR mohou pomoci stabilizovat síť, a přitom nezruinují státní kasu, pak je pravděpodobné, že země přehodnotí svůj přístup k jaderné energetice. Ta se sice nestane hlavním tahounem, ale rozumným doplňkem, který může pomoci udržet při životě dánské zelené ambice. Výsledek této debaty tak ovlivní dánskou energetiku na další desetiletí.