Před několika lety se objevila zajímavá hypotéza, podle byla podstatná část povrchu Marsu tvarována dávnou megatsunami, která se měla Rudou planetou prohnat asi před 3,4 miliardami let. Za původce této globální katastrofy byl považován dopad planety či jádra komety. Až doposud ale nebylo jasné, kam toto těleso dopadlo.
Alexis Rodriguez z institutu Planetary Science Institute a jeho kolegové analyzovali mapy povrchu Marsu a vystopovali impaktní kráter, který podle nich těsně souvisí se zmíněnou megatsunami.
Tento kráter, který badatelé pojmenovali Pohl (podle předního amerického autora science-fiction), má průměr asi 110 kilometrů. Nachází se v oblasti nížin na severní polokouli Marsu, která podle předchozího výzkumu měla být v minulosti pokrytá oceánem, hlubokým cca 120 metrů.
Badatelé dospěli k závěru, že kráter Pohl vznikl právě v době, kdy se měla odehrát megatsunami, tedy asi před 3,4 miliardami let. Počítačové simulace ukázaly, že původcem takového kráteru mohlo být těleso, jehož proporce se blíží „zabijákovi neptačích dinosaurů,“ který dopadl v oblasti dnešního Chicxulubu na Yucatánu před 66 miliony let a ukončil nejen období křídy, ale celé druhohory.
Tehdy šlo o planetku, jejíž průměr odborníci odhadují na zhruba 10 kilometrů, a která vytvořila slavný kráter o velikosti přibližně 180 kilometrů.
Megatsunami o výšce až 250 metrů
Podle simulací mohla mít planetka, jejíž dopad vyvolal megatsunami na Marsu, velikost asi 9 kilometrů, pokud dopadla v prostředí, které bylo vůči dopadu velmi odolné.
V takovém případě by se při dopadu uvolnila energie asi 13 milionů megatun TNT. Pokud bylo prostředí budoucího kráteru naopak jen málo odolné, pak by k jeho vytvoření postačila planetka o velikosti 3 kilometry, jejíž dopad by uvolnil energii cca 0,5 milionu megatun TNT.
Simulace rovněž vypověděly, že v obou případech by dopad planetky a vznik kráteru o velikosti 110 kilometrů vytvořil megatsunami, která by pustošila Mars asi do vzdálenosti 1 500 kilometrů od místa dopadu. Vědci odhadují, že když tato megatsunami dorazila na marťanskou pevninu, mohla narůst do výšky kolem 250 metrů.