Na webu https://images.nasa.gov/ je velké množství fotografií od NASA. Nejsou to všechny snímky, ale přesto jich je obrovské množství. Podívejte se na ty nejpopulárnější. První zachycuje mlhovinu Omega na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu. Mlhovinu najdeme ve vzdálenosti 5 tisíc světelných let.  | Foto: ESA, NASA, Hubble Space Telescope

Edwin Aldrin (Apollo 11) na povrchu Měsíce.  | Foto: NASA

USA jsou v současné době zatím stále bez vlastní kosmické lodě. Na ISS musí astronauty dopravovat kosmická loď Sojuz, kterou vynáší stejnojmenná nosná raketa. Na snímku je zachycena během přepravy po kolejích na startovací komplex na kosmodromu Bajkonur. Snímek je z roku 2009, kdy Sojuz dopravil na ISS Expedici 21. | Foto: NASA/Bill Ingalls

Menší vzpomínka na éru raketoplánů. Na fotografii je raketoplán Atlantis na Mysu Canaveral 7. července 2011 krátce před posledním letem. | Foto: NASA/Bill Ingalls

Super-úplňek nad Washingtonovým monumentem 23. června 2013.  | Foto: NASA/Bill Ingalls

Ikonický pohled na Zemi nad povrchem Měsíce na snímku z Apolla 11.  | Foto: NASA

Snímek jižní části Afriky z družice Suomi NPP z 9. dubna 2015. Vpravo nahoře je vidět tropická cyklona Joalane v Indickém oceánu.  | Foto: NASA/NOAA

Simulovaný pohled na černou díru v centru galaxie. Silná gravitace černé díry ohýbá světlo vzdálených hvězd.  | Foto: NASA, ESA, and D. Coe, J. Anderson, and R. van der Marel (STScI) 

Složený snímek Země a Měsíce s odvrácenou stranou. Snímky pořídila družice DISCOVR, která snímkuje Zemi ze vzdálenosti 1,5 milionů km. | Foto: NASA, NOAA

Polární záře na Jupiteru na snímku z Hubblova dalekohledu. | Foto: NASA, ESA, and J. Nichols (University of Leicester)

Planetární mlhovina M2-9 se nachází ve vzdálenosti 2 100 světelných let. Planetární mlhoviny jsou pozůstatkem po hvězdách podobných Slunci. Jedná se o odhozenou vnější obálku hvězdy. V centru mlhoviny se nachází bílý trpaslík – obnažené jádro bývalé hvězdy s velmi vysokou hustotou.  | Foto: ESA/Hubble & NASA Acknowledgement: Judy Schmidt

Polární záře patří mezi nejkrásnější nebeské úkazy. Při pohledu z oběžné dráhy je minimálně stejně krásná! Snímek pořídila posádka Mezinárodní kosmické stanice v roce 2011. Vidět jsou ruské lodě Sojuz a Progress.

Noční svítící oblaka tvoří krystalky zmrzlé vody. Nachází se ve výšce kolem 80 km. Fotografii pořídila posádka Mezinárodní kosmické stanice.  | Foto: NASA

Krásný pohled na noční Zemi z paluby Mezinárodní kosmické stanice.  | Foto: NASA

a ještě jeden  | Foto: NASA

New Jersey, New York a Connecticut z ISS dne 1. ledna 2018. | Foto: NASA

Portoriko, Kuba a Dominikánská republika z ISS | Foto: NASA

Pohled do slavné montážní haly VAB (Vehicle Assembly Building) na Mysu Canaveral, kde se kompletovaly rakety Saturn V, raketoplány a nyní se vše připravuje pro rakety SLS. | Foto: NASA

Takhle krásně zachytila Zemi a Měsíc sonda Galileo, která se v roce 1989 vydala na svůj let k Jupiteru z nákladového prostoru raketoplánu. | Foto: NASA

Povrch Marsu na snímku ze sondy Mars Pathfinder, která na rudé planetě přistála v roce 1997. Na snímku můžete vidět i vozítko Sojourner. Oba si zahráli ve filmu Marťan.  | Foto: NASA

Jupiter a jeho slavná Velká rudá skvrna na snímku ze sondy Voyager 1. | Foto: NASA

Neptun na snímku ze sondy Voyager 2, která zatím jako jediná tuto planetu navštívila.  | Foto: NASA

Slavná Krabí mlhovina v souhvězdí Býka je pozůstatkem po výbuchu supernovy, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. V centru mlhoviny je neutronová hvězda – objekt o průměru 30 km a extrémní hustotě.  | Foto: NASA/ESA Hubble Space Telescope

Galaxie v Andromedě (M31) na snímku z družice GALEX. Ultrafialový kosmický dalekohled odstartoval v roce 2003 a pracoval do roku 2013. | Foto: NASA/JPL/California Institute of Technology 

Snímek Mlhoviny v Orinu pořídil infračervený dalekohled Spitzer. Mlhovina se nachází ve vzdálenosti 1450 světelných let od nás a je vidět už v menším dalekohledu. | Foto: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Toledo

Mlhovina v Orionu ještě jednou (ve výřezu) a celkový pohled na zimní souhvězdí Orion. | Foto: NASA/JPL-Caltech/IRAS /H. McCallon

Trpasličí planeta Pluto na snímku ze sondy New Horizons. | Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute

Planetární mlhovina Helix na snímku z kosmického dalekohledu Spitzer. Infračervené záření z vnějších plynných vrstev je zobrazeno v modrých a zelených barvách. Bílý trpaslík je vidět jako malá bílá tečka ve středu snímku. Červená barva ve středu oka ukazuje vrstvy plynu odfouknuté, když hvězda zemřela. Jasnější červený kruh v samotném centru je záře prašného disku kolem bílého trpaslíka(samotný disk je příliš malý na to, aby byl vidět). | Foto: NASA/JPL-Caltech/Univ.of Ariz.

Krabí mlhovina ještě jednou na složeném snímku z Hubblova dalekohledu a kosmické observatoře Herschel. | Foto: ESA/Herschel/PACS/MESS Key Programme Supernova Remnant Team; NASA, ESA and Allison Loll/Jeff Hester Arizona State University

Země na fotografii z družice Suomi NPP | Foto: NASA

Na tomto obrázku jsou zvýrazněny aktivní oblasti našeho Slunce. Jedná se o kombinaci snímků z několika kosmických dalekohledů. Vysokoenergetické rentgenové záření z družice NuSTAR je zobrazeno modře, nízkoenergetické rentgenové záření z japonské družice Hinode zeleně a extrémní ultrafialové  záření z observatoře SDO je žlutě a červeně. Všechny tři dalekohledy pořídily fotografii ve stejnou dobu 29. dubna 2015. | Foto: NASA/JPL-Caltech/GSFC/JAXA

Selfie roveru Curiosity z 11. května 2016. Jak snímek vznikl? Jednoduše. Rover ho pořídil kamerou na mechanickém rameni. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Kresba blazaru, což je aktivní černá díra v srdci galaxie s charakteristickými jety (výtrysky z pólů). | Foto: NASA/JPL-Caltech/GSFC

Družice Terra pořídila fotografii největšího měděného dolu na světě. Jmenuje se Chuquicamata a nachází se v chilské poušti Atacama. | Foto: NASA/METI/AIST/Japan Space Systems, and U.S./Japan ASTER Science Team

Hora Aeolis Mons a okraj kráteru Gale (v dáli) na snímku z roveru Curiosity.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

A ještě jeden snímek od Curiosity. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Exoplaneta OGLE-2016-BLG-1195Lb v představách malíře. Planeta byla objevena pomoci gravitační mikročočky. Má podobnou hmotnost jako Země a dokonce obíhá také přibližně stejně daleko od hvězdy, jako obíhá Země od Slunce. Mateřskou hvězdou je ale zřejmě hnědý trpaslík.  | Foto: NASA

Krásný snímek Úniku koronální hmoty na fotografii z družice SDO. | Foto: NASA/GSFC/Solar Dynamics Observatory

Pohled do historie. Astronaut Edward White během výstupu do otevřeného kosmu při misi Gemini 4. White byl prvním Američanem v otevřeném kosmu.  | Foto: NASA

Raketoplán Discovery a úplněk nad Mysem Canaveral 11. května 2009. | Foto: NASA/Bill Ingalls

A ještě jeden podobný pohled, ale z listopadu 2008. Na fotografii je raketoplán Endeavour před misí STS-126. |  Foto: NASA/Bill Ingalls