10 asteroidů, které v roce 2020 nejtěsněji minou naši planetu. Některé budou blíž než Měsíc

Ve vesmíru určitě nejsme sami! Tedy ne, že bychom získali nezvratné důkazy o existenci mimozemské civilizace – řeč je o objektech, které se společně s naší planetou pohybují sluneční soustavou. Je jich opravdu mnoho a některé z nich se v průběhu letošního roku přiblíží na (z astronomického hlediska) velmi malou vzdálenost.

Řítí se na Zemi asteroid? Na webu NASA zjistíte, jak je to doopravdy

Při čerpání informací jsme vycházeli z databáze Centra pro studium objektů blízkých Zemi (Center for Near Earth Object Studies), o které jsme psali v srpnu loňského roku ve článku Řítí se na Zemi asteroid? Na webu NASA zjistíte, jak je to doopravdy. Očekávané objekty jsme si seřadili podle vzdálenosti a v článku je uvádíme podle data, kdy se nejvíc přiblíží k naší planetě.

Poznámka: datum průletu vychází z americké databáze, takže se pro Evropu může v některých případech o jeden den lišit.

2018 CW2 – 17. února 2020

Aktuálně nejbližší událost z hlediska blízkého míjení Země s asteroidy je přiblížení objektu 2018 CW2, ke kterému by mělo dojít 17. února. Balvan s rozměry mezi 21 a 47 metry se řítí vesmírem rychlostí bezmála 37000 km.

 
Oběžná dráha asteroidu 2018 CW2

Poprvé byl astronomy pozorován 9. února 2018 a v současnosti se nachází v souhvězdí Panny. Po své oběžné dráze, jež kromě Země křižuje také orbity Venuše a Merkuru, oběhne jednou za 242 dnů a aktuálně se nachází za Zemí ve vzdálenosti 1,072 AU (160 milionů kilometrů) od Slunce.

V pondělí 17. února se naší planetě přiblíží na vzdálenost 0,00423 astronomických jednotek, což je zhruba 633 tisíc kilometrů. Z pozemského pohledu se to může zdát jako velká dálka, ale ve vesmírném měřítku je to relativně blízko – je to přibližně 1,6násobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.

2017 MF7 – 14. června 2020

Ani v červnu nebude o blízká setkání s vesmírnými objekty nouze. V den 17. výročí referenda o přistoupení České republiky k EU nás mine objekt označovaný jako 2017 MF7. Ten se nyní pohybuje v souhvězdí Raka ve vzdálenosti 1,67 AU (249 milionů kilometrů) od Slunce.

 
Oběžná dráha asteroidu 2017 MF7

Jeho protáhlá eliptická dráha zasahuje hluboko za oběžnou dráhu Marsu, a kromě jeho orbity dvakrát křižuje dráhu Země a Venuše. Pohybuje se rychlostí 39000 km/h a kolem Slunce oběhne jednou za 1094,5 dne, tedy prakticky přesně tři roky.

Asteroid, který byl poprvé pozorován astronomy 24. června 2017, se 14. června přiblíží k Zemi na vzdálenost 0,00234 astronomických jednotek, tedy 350059 kilometrů – bude tedy o 30000 kilometrů blíže než Měsíc. Z hlediska rozměrů jde spíše o větší objekt – jeho odhadované rozměry se pohybují mezi 18 a 39 metry.

2016 DY30 – 19. července 2020

Z pohledu rozměrů vesmírných těles je 2016 DY30 spíše trpaslíkem – astronomové odhadují, že měří něco mezi 2,1 a 4,7 metry. Při případné srážce se Zemí by tak neměl šanci napáchat žádné škody – na noční obloze bychom ho zaznamenali jako jasnější „padající hvězdu“.

 
Oběžná dráha asteroidu 2016 DY30

Astronomové tento objekt poprvé pozorovali 26. února 2016. Tehdy se mu povedlo vyvolat značný mediální rozruch, neboť kolem Země prosvištěl ve vzdálenosti jen 8000 kilometrů. Odborníci pak na základě provedených měření zjistili, že se pohybuje rychlostí kolem 54000 km/h.

2016 DY30 obíhá Slunce po poměrně protáhlé eliptické dráze, která dvakrát křižuje orbity Marsu, Země a Venuše. V současnosti se nachází za oběžnou dráhou Marsu ve vzdálenosti 1,661 AU (248 milionů km) od Slunce. V okamžiku nejtěsnějšího přiblížení bude od Země vzdálený jen 0,00511 AU, tedy 764000 kilometrů, což je zhruba dvojnásobek vzdálenosti Země-Měsíc.

2011 ES4 – 1. září 2020

Objekt, označovaný jako 2011 ES4, svým průměrem mezi 22 a 49 metry odpovídá Čeljabinskému meteoru, který rozzářil oblohu 15. února 2013. V případě srážky se Zemí nad obydlenou oblastí lze tedy předpokládat především škody způsobené tlakovou vlnou do vzdálenosti až stovky kilometrů.

 
Oběžná dráha asteroidu 2011 ES4

Tento asteroid byl poprvé pozorován 2. března 2011, kdy byl vzdálen asi 8 milionů kilometrů. Jeho dráha dvakrát protíná oběžnou dráhu Země, avšak nezasahuje za orbitu Marsu. V lednu tohoto roku se nacházel ve vzdálenosti 1,307 AU od Slunce, což je zhruba 196 milionů kilometrů.

Těleso, pohybující se rychlostí asi 29000 km/h, se k naší planetě dostane nejblíž 1. září, kdy by mělo být vzdáleno 0,00048 AU, tj. jen 72000 kilometrů. Bude tedy pětkrát blíže než Měsíc. Podle astronomů však v tomto případě neexistuje riziko, že by se tento balvan střetl se Zemí. O něco napínavější bude situace v roce 2055, kdy odborníci hodnotí pravděpodobnost srážky poměrem 1 ku 71000.

2014 QJ33 – 18. září 2020

Po druhém nejbližším průletu nás v září čeká ještě – co do vzdálenosti – desátý v pořadí. Tentokrát půjde o asteroid 2014 QJ33 ze skupiny Apollo, který astronomové objevili 20. srpna 2014. Na základě výpočtů pak zjistili, že se pohybuje po eliptické oběžné dráze, kterou oběhne jednou za 438 dnů.

 
Oběžná dráha asteroidu 2014 QJ33

Nejblíže Slunci se ocitá ve vzdálenosti 115 milionů kilometrů, naopak nejdále je od něj 223 milionů kilometrů. Při své pouti křižuje dvakrát oběžné dráhy Země a Marsu, přičemž nyní se nachází zhruba v polovině mezi oběma orbitami.

Z hlediska rozměrů jde o jednoznačně největší objekt tohoto přehledu, jehož rozměry odborníci odhadují na 48 až 110 metrů. Pokud by se střetl se Zemí, odpovídaly by následky srážce s tunguzským meteoritem, ke kterému došlo 30. června 1908. Každopádně to letos rozhodně nehrozí – 2014 QJ33 proletí 18. září ve vzdálenosti 0,00718 AU, což je asi 1,07 milionů kilometrů – necelý trojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.

2001 GP2 – 1. října 2020

Další vesmírný vetřelec se k Zemi přiblíží během prvního říjnového dne. Z pohledu astronomů půjde o „starého známého“ – objekt, označovaný jako 2001 GP2, poprvé pozorovali 13. dubna 2001. Je zajímavý tím, že jeho orbita prakticky přesně kopíruje oběžnou dráhu Země, kterou dvakrát protíná.

 
Oběžná dráha asteroidu 2001 GP2

Asteroid ze skupiny Apollo má rozměry mezi 11 až 25 metry a kolem Slunce oběhne jednou za 1 rok a 22 dní. K Zemi se nejvíce přiblíží 1. října 2020, kdy se bude nacházet ve vzdálenosti 0,00091 astronomických jednotek, tedy asi 136000 kilometrů, což je zhruba třetina vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.

2018 VP1 – 2. listopadu 2020

Úplně nejtěsnější průlet známého objektu nás čeká 2. listopadu, kdy se k Zemi přiblíží 2018 VP1. Tento asteroid patří do skupiny Apollo a jeho dráha dvakrát protíná orbitu Země. V lednu se nacházel až za oběžnou dráhou Marsu ve vzdálenosti 2,124 astronomických jednotek (317 milionů kilometrů) od Slunce.

 
Oběžná dráha asteroidu 2018 VP1

Jedná se o relativně malý objekt, jehož průměr astronomové odhadují na dva metry. K Zemi se přiblíží na vzdálenost pouhých 0,0000391 astronomických jednotek, tedy necelých 6000 kilometrů a odborníci mu dávají 0,4% šanci, že se s naší planetou střetne. S ohledem na malé rozměry by však srážka neznamenala žádné vážnější škody.

2018 VP1 byl objeven 3. listopadu 2018, kdy byl od Země vzdálen asi 450 tisíc kilometrů. Naposledy byl pozorován 16. listopadu a následně se vzdálil tak, že „zmizel z dohledu“. Jeden oběh kolem Slunce mu trvá téměř přesně dva roky – proto se s ním opět setkáme den před výročím jeho objevení.

2010 JL88 – 5. listopadu 2020

Jen čtyři dny po nejtěsnějším očekávaném průletu asteroidu kolem naší planety nás čeká čtvrté největší přiblížení tohoto roku. 5. listopadu mine Zemi ve vzdálenosti 0,00118 AU, tj. asi 177 tisíc kilometrů, objekt označovaný jako 2010 JL88.

 
Oběžná dráha asteroidu 2010 JL88

Balvan o průměru mezi 12 a 26 metry se vyznačuje relativně vysokou rychlostí pohybu, dosahující těžko představitelných 56000 km/h. Z pohledu oběžné dráhy se jedná o „planetárního turistu“ – asteroid během svého oběhu slunce dvakrát křižuje orbity Venuše, Země a Marsu.

Aktuálně se nachází až za oběžnou dráhou Marsu ve vzdálenosti 2,062 AU (308 milionů kilometrů) od Slunce. Byl objeven australskými astronomy 15. května 2010, kdy se nacházel ve stejné vzdálenosti jako Měsíc. Odborníky zaujal velice rychlou rotací kolem své osy – jedna mu otočka trvá pouhých 25 sekund.

2018 RQ4 – 26. listopadu 2020

Mimořádně rušný listopad zakončí průlet asteroidu 2018 RQ4, jehož velikost odborníci odhadují na 11 až 25 metrů. Jak naznačuje rok v jeho označení, objeven byl teprve předloni – 7. září 2018. Objekt obíhá kolem Slunce jednou za 749 dnů a pohybuje se rychlostí kolem 27000 km/h.

 
Oběžná dráha asteroidu 2018 RQ4

V současnosti se 2018 RQ4 nachází až za oběžnou dráhou Marsu ve vzdálenosti 2,181 AU (326 milionů km). Orbitu naší planety protne dvakrát a poté se začne opět na nějakou dobu vzdalovat. Zatímco v roce 2018 minul Zemi ve vzdálenosti 4,5 milionu kilometrů, letos to bude podstatně blíž – 0,00285 astronomických jednotek, tedy 426000 km.

2011 CL50 – 24. prosince 2020

Přesně na Štědrý den nás čeká poslední „blízké setkání“ s asteroidem. Právě v tento den se Zemi nejvíce přiblíží objekt označovaný jako 2011 CL50, který astronomové znají již od 12. února 2011. Od většiny asteroidů, zmíněných v tomto článku, se liší především tím, že se jeho oběžná dráha pohybuje především mezi Venuší a Zemí.

 
Oběžná dráha asteroidu 2011 CL50

V tuto chvíli se 2011 CL50 přibližuje k naší planetě rychlostí necelých 12000 km/h a od Slunce je vzdálený 0,902 AU, tedy asi 134 milionu kilometrů. Oběžná dráha je ke Slunci nejblíže 0,75 AU, nejdále 1,01 AU a jeden oběh trvá necelých 305 dnů.

24. prosince se 2011 CL50 přiblíží k Zemi na vzdálenost jen 0,00302 astronomických jednotek, což je 452000 kilometrů – zhruba o dvacet procent dál, než obíhá Měsíc. Z hlediska rozměrů jde o spíše menší objekt, jehož rozměry astronomové odhadují na 8 až 18 metrů.